Jak namíchat zeminu pro jahody
Jahody je třeba pravidelně přihnojovat, a to ideálně koňským nebo kravským hnojem, kterého vždy přibližně polévkovou lžíci zapravíme do půdy k rostlince. Pokud používáme chemická tekutá hnojiva, pozor na to, abyste jimi nepolili mladé listy, protože hnojivo by je spálilo.
Archiv
Jaká zemina na jahody
Jahodám nejvíce vyhovují slunná místa s hlinitopísčitou půdou, s dostatkem humusu a živin, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí. Proto je vhodné do místa výsadby zavčas přimíchat rašelinový substrát a promísit jej se stávající zeminou.
Archiv
Jak si vyrobit substrát
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Co sázet vedle jahod
Cibule, česnek, šťovík, špenát, brutnák jsou také výbornými sousedy pro jahody. Vůně koření odpuzuje škůdce, na které je kultura náchylná. Z okopanin je dobrým sousedem pro jahody kořenová petržel, která odpuzuje slimáky a slimáky z bobule. K jahodám můžete zasadit květiny, ale nejen pro krásu.
Jak vyrobit zeminu
Nejběžnější směsí zeminy je napůl rašelina a napůl perlit nebo písek (štěrk). Přidáním kompostované kůry můžete zlepšit konzistenci zeminy. Tato směs je sypká bez půdy, obsahující perlit, vermikulit nebo písek. Jedná se o směs stejného množství rašeliny nebo kokosového vlákna s perlitem či hrubým pískem.
Co potřebují jahody
Jahody potřebují mírně kyselou půdu, alkalická jim neprospěje. Jahodníkům by se měla dopřát dostatečná vláha, přičemž platí, že je lepší vydatná zálivka jednou týdně, než zalévání každý den po troškách. Problém vzniká při delších deštích, kdy vlivem přílišné vlhkosti plody snadno chytají plísně.
Jak pečovat o stále plodící jahody
Jahody potřebují dostatek slunečního svitu a kvalitní mírně kyselou až hlinitopísčitou půdu bohatou na živiny. Tu můžete připravit již na podzim. K vyhnojení půdy použijte ideálně kompost, či hnojiva přímo určená pro výsadbu jahod. Jahodníky pěstujte na stejném záhonu maximálně 3 roky, poté je vysaďte jinam.
Jak správně zalévat jahody
Jahody více uvítají vydatnou zálivku než časté a mělké zalévání nebo dlouhotrvající deště. Vydatně třeba zalévat těsně po výsadbě, aby jahody dobře zakořenily. V době kvetení a vyšplhání do plodu je také vláha důležitá, jinak mohou mladé plody seschne. V jiném období zalévejte podle potřeby, vlhkosti půdy.
Co pridat do substratu
Substráty se nejčastěji míchají ze zeminy, humusu, rašeliny, písku a případně i perlitu. Tuto směs zároveň obohacujeme o živiny (kvalitní kompost, guano apod.). obohatit můžeme substrát i o mykorhizní houby, to je již ale vyšší level.
Po jaké plodině sázet jahody
Mezi jahody vysaďte česnek
Chceme malý řádek mrkve, petržele, lilkovitých rostlin, hrášku a podobně. Nebojte se skloubit některé plodiny. Velmi dobře spolu sousedí jahody a česnek (na obrázku). Tato smíšená kultura dobře odolává slimákům a prostor mezi jahodníky nezarůstá plevelem.
Po čem sázet jahody
Záhony pro výsadbu jahod připravíme aspoň rok předem. Vhodnými předplodinami jsou rané brambory, papriky, rajčata, tykve, okurky, ke kterým byla půda vyhnojená organickým hnojivem (chlévský hnůj, zelené hnojení). Nejlepším je vyzrálý kompost (6 – 8 kg na m²).
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Co skodi Jahodam
Mějte na mysli, že kořenům jahodníků nejvíce škodí přímé sluneční paprsky, proto vysazujte vždy buď navečer, nebo za podmračeného počasí, nejlépe před deštěm nebo po něm. Správně zasazená sazenice by neměla jít vytáhnout, pokud ji uchopíte za listy. Nově založené záhony posílíte mulčem dobrého kompostu.
Jak často měnit sazenice jahod
Po třech letech jahodník ztrácí sílu, plodí méně, jahody jsou drobnější. Pokud si přejete prvotřídní úrodu, vyplatí se vysadit nové sazenice – získat je můžete snadno i ze svých starých jahodníků.
Jak dlouho vydrží Stáleplodící jahody
Po třech letech jahodník ztrácí sílu, plodí méně, jahody jsou drobnější. Pokud si přejete prvotřídní úrodu, vyplatí se vysadit nové sazenice – získat je můžete snadno i ze svých starých jahodníků.
Kdy stříhat Stáleplodící jahody
Na zahradách můžete vidět porosty jahod úplně bez listů. Lze stříhání doporučit Jednoduše řečeno ano, dělají to i velkopěstitelé. Rostliny nejpozději koncem července seřízněte těsně nad srdíčkem.
Co skodi jahodám
Mějte na mysli, že kořenům jahodníků nejvíce škodí přímé sluneční paprsky, proto vysazujte vždy buď navečer, nebo za podmračeného počasí, nejlépe před deštěm nebo po něm. Správně zasazená sazenice by neměla jít vytáhnout, pokud ji uchopíte za listy. Nově založené záhony posílíte mulčem dobrého kompostu.
Proč usychají květy jahod
Příčinou není špatná výživa ani chladné počasí, ale škůdce květopas jahodníkový (Anthonomus rubi), brouk z čeledi nosatců, který nakusuje stopky květních poupat. Ta potom vadnou, zasychají a opadávají. Květopas škodí lokálně, ale může zničit až 80 % úrody.
Čím provzdušnit zeminu
Pro zlepšení půdní struktury můžeme použít písek. Poděkují za něj pokojové rostliny, středomořské rostliny i palmy. Příliš těžkou zeminu odlehčí také perlit, zeolit nebo vermikulit. Všechny tyto přísady pomáhají ke zdravějšímu růstu kořenů, provzdušnění a zadržení potřebné vlhkosti.
Jak hluboko zasadit jahody
Pro sazenice si připravíme jamky hluboké cca 15 cm, zároveň i stejně široké. Správně vysazená sazenice nemá mít srdéčko zakryté hlínou, ale ani ho nesmí mít příliš vytažené nad povrch půdy. Zkoušku, zda je sazenice pevně uložena v půdě, provedeme jemným tahem za listy. Pokud rostlina tahu odolá, je to v pořádku.
Jak správně zasadit jahody
Způsob výsadby
Správně vysazená sazenice nemá mít srdéčko zakryté hlínou, ale ani ho nesmí mít příliš vytažené nad povrch půdy. Zkoušku, zda je sazenice pevně uložena v půdě, provedeme jemným tahem za listy. Pokud rostlina tahu odolá, je to v pořádku. Slabě rostoucí odrůdy vysazujeme na vzdálenost 20 cm v řádku.
Co použít místo rašeliny
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jak si doma vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Jak často se zalévají jahody
Jahody potřebují mírně kyselou půdu, alkalická jim neprospěje. Jahodníkům by se měla dopřát dostatečná vláha, přičemž platí, že je lepší vydatná zálivka jednou týdně, než zalévání každý den po troškách. Problém vzniká při delších deštích, kdy vlivem přílišné vlhkosti plody snadno chytají plísně.
Jak velký květináč na jahody
Jahody pěstujte v co největších nádobách. Naprostým minimem jsou květináče o průměru 20 cm. Pamatujte, čím větší nádoba, tím déle vydrží půda vlhká, a navíc dáte rostlině dostatek prostoru pro kořeny.
