Jak udělat teplo ve skleníku
Aby toto vytápění fungovalo, je třeba skleník postavit severní stěnou ke stěně vyhřívané budovy (třeba vašeho rodinného domu). Přes den bude na stěnu svítit slunce, pěkně ji prohřeje a v noci se z ní bude uvolňovat teplo přímo do skleníku.
Jak udělat záhony ve skleníku
Záhony si důkladně rozměřte a vytvořte je buď po levé a pravé straně skleníku, nebo ve tvaru písmene U tak, aby mezi nimi vznikla ulička (ideálně o šířce alespoň 50 cm). Záhony by měly být v takové šířce, abyste pohodlně dosáhli na jejich konec.
Archiv
Co už můžu dát do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Čím nahradit sklo ve skleníku
Výhody polykarbonátu na skleníky oproti sklu
U hodnota udává tepelnou prostupnost deskou, čím je nižší, tím méně tepla unikne. Z tabulky tedy vyplývá, že polykarbonát má výborné tepelně-izolační vlastnosti a navíc je oproti sklu mnohem lehčí.
Jakou hlínu do skleníku
Nejvhodnější je pro skleníkové rostliny středně těžká hlinitá půda. Dobře na sebe dokáže vázat živiny a vysychá pomaleji než půdy písčité. Stejně jako písčité půdy se do skleníků nehodí ani ty těžké jílovité, jelikož nejsou porézní a těžko je zpracováváme.
Kdy šířit skleník
Oxid siřičitý je užitečný prvek v dezinfekci skleníků nebo foliovníků. Tento postup by měl být proveden okamžitě po skončení vegetačního období rostlin, ale ještě před likvidací samotné plodiny. Skleník by se měl sířit alespoň jednou za 12 měsíců.
Jakou hlínu dát do skleníku
Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Kdy dát hnůj do skleníku
Hnojení ve skleníku
Ideální je koňský hnůj, zahřívá půdu, aplikujeme ho tedy spíše na jaře, kdy půda potřebuje vyhřát, ale pokud ho máme k dispozici na podzim, použijeme ho. Ani prasečí hnůj skleníkovou půdu neurazí, ale jeho nevýhodou je, že půdu nezahřeje. Opravdu je ale důležité, aby hnůj byl proleželý a ne čerstvý.
Jaký je nejlepší skleník
Takže i v případě, že se chystáte budovat svépomocí, zvolte raději stavbu skleníku z polykarbonátu. Náklady nebudou ve srovnání s odolným skleníkovým sklem nijak dramaticky vyšší a investice se vám bohatě vrátí v dlouhé životnosti a nesporných přednostech moderního materiálu.
Jak začít se skleníkem
Optimální je vysadit 2–3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou mít poměrně dost prostoru. Můžete jim tam navíc udržovat vyšší vlhkost substrátu a tím, že budete větrat pouze přední část skleníku, budou mít i vyšší teplotu a vlhkost vzduchu.
Kdy se dává hnůj do skleníku
Zatímco na podzim můžeme do skleníku použít i proleželý chlévský hnůj, na jaře lze aplikovat už jen hnůj koňský, který se v půdě rozkládá mnohem rychleji. V chladnějších měsících na začátku pěstební sezóny je rovněž výhodná vysoká výhřevnost koňského hnoje.
Jak uspořádat rostliny ve skleníku
Obecně platí, že rostliny, které potřebují k růstu více prostoru, se sází na okraj skleníku. Menší rostliny se umisťují blíže k centru. Kupříkladu rajčata vyžadují přísun vzduchu a dostatek místa. V záhonu byste je proto měli umístit blízko ke vchodu či oknům skleníku.
Jak připravit hlínu do skleníku
Hlína za hlínu, rostlina za rostlinu
Potom je potřeba půdu ve skleníku pořádně nakrmit, aby dočerpala potřebné živiny. Nejlepší je dodat půdě organické hnojivo weiki nebo kompost už na podzim po sklizni, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. Pokud jste to nestihli, je lepší to udělat na jaře než vůbec.
Kdy dát do skleníku rajčata
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Kdy dát sazenice do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Jak izolovat skleník
Nejoblíbenější řešení jsou polyetylenové folie s bublinkami. je vhodné vybrat si silnější folii s hrubšími bublinkami, které propouští méně světla, ale dokonale izolují teplo. Bublinkovou folii lze kdykoliv sundat a využít ji jiným způsobem. Bublinková folie se vyrábí dvouvrstvá nebo třívrstvá.
Jak ukotvit skleník
Při stavbě základny zohledněte půdní podloží a jemu přizpůsobte ukotvení. V případě, že disponujete měkčím podložím, doporučujeme připravit betonové kotvy (patky) nebo betonovou podezdívku, tu však doporučujeme v nejnutnějších případech. Betonové kotvy jsou v případě měkčího podloží plně dostačující.
Jakou Hlinu dát do skleníku
Nejvhodnější je pro skleníkové rostliny středně těžká hlinitá půda. Dobře na sebe dokáže vázat živiny a vysychá pomaleji než půdy písčité. Stejně jako písčité půdy se do skleníků nehodí ani ty těžké jílovité, jelikož nejsou porézní a těžko je zpracováváme.
Jak daleko od sebe rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm. Keříčkové odrůdy na venkovním stanovišti pěstujeme ve sponu okolo 70 x 50 cm.
Co a kdy sazet do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co do skleníku na zimu
Co můžeme na zimu založit do skleníku
Ve skleníku přes zimu vydrží kadeřavá petržel, saláty, založené zelí, brokolice, špenát nebo růžičková kapusta. Založené znamená, že má kořeny zahrnuté půdou, resp. zeminou s pískem, může být také založené jen nádobách s pískem.
Jaké topení do skleníku
Elektrické vytápění je účinné a komfortní, nejlépe ve spojení s termostatem. Do skleníku však musí být zavedena elektrika a elektrická energie nepatří k nejlevnějším. Vytápění plynem zajišťují přenosné propanbutanové ohřívače na bomby.
Jak na základy pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
