Jakou zeminu použít na palmy
Substrát by měl být lehký a propustný, s příměsí rašeliny a písku. Na dno položte štěrk, hrubý písek nebo keramzit jako drenáž. Ideální jsou vyšší, úzké nádoby, protože palmy mají obvykle dlouhý kůlovitý kořen.
Jak zasadit palmu na zahradě
Výsevy vyžadují spodní teplo(radiátor), ale optimální teplota pro vyklíčení je 25 °C. Stálou vlhkost udržíme, když výsev zakryjeme sklem nebo folií. Semenáčky vysoké asi 10 cm rozsazujeme do propustného, výživného substrátu s vyšším podílem rašeliny nebo listovky. Semena palem klíčí asi za 2 až 3 měsíce.
Co s přerostlou palmou
Obecně platí, že palmu přesazujeme jen tehdy, jakmile začnou vylézat kořeny ze spodní části květináče. Rostlina už nemá prostor pro další růst a bude stagnovat nebo se různě deformovat, pokud ji nepřesadíte. Nemusíte pochopitelně čekat, až začnou lézt kořeny ze spodní části květináče.
Archiv
Jak dlouho rostou palmy
V našich podmínkách ve volné zemi přirůstá vzrostlá palma s výškou kmene okolo 2 m až 30 cm za rok a vytvoří 12 až 15 listů. Má ráda půdu s příměsí písku z důvodu dobrého odvodnění okolí před zimním obdobím. Při zajištění sušších podmínek během zimního období přežívá rostlina bez poškození velké mrazy až do -17°C.
Jak namíchat substrát pro palmy
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Jak zachranit suchou palmu
Zasychání listů
U palem, které nesnášejí přetápěné čili suché místnosti, začnou schnout listy a mohou se u nich objevit i skvrny nebo malé fleky. Ihned rostlině omezíme přísun vody a rostlinu přeneseme do chladnější místnosti nebo začneme pravidelně rostlinu rosit alespoň 2 krát týdně.
Jak často se má zalévat palma
Jak často palmy zalévat
Záleží na teplotě v místnosti, pokud je teplota 15 – 20 stupňů nebo chladněji, zaléváme jednou za tři neděle, pokud je v bytě 24 a více stupňů, zaléváme jednou týdně.
Kdy Odzimovat palmu
S topnými kabely zimujte palmy až s příchodem velkých mrazů ideálně až v půlce prosince a odzimujte max. po dvou měsících. Ostré únorové sluníčko zvedá v zábalech teplotu nad 30°C a listy následně umírají.
Jak casto se zalévá Palma
Venkovní palmy zaléváme jen, aby nepřeschly, stačí nepatrně zalít jednou za měsíc.
Jak často zalévat palmy
Jak často palmy zalévat
Záleží na teplotě v místnosti, pokud je teplota 15 – 20 stupňů nebo chladněji, zaléváme jednou za tři neděle, pokud je v bytě 24 a více stupňů, zaléváme jednou týdně.
Jak se starat o palmu doma
Většina palem však potřebuje zálivku dostatečně bohatou. Vždy je třeba přizpůsobit ji teplotě vzduchu v místnosti a rovněž roční době. V jarním a letním období dopřáváme palmám bohatou zálivku, zatímco v zimním období jen střídmou.
Jak udělat substrát
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Jak oživit palmu
Buďte k nim ale ohleduplní a byt nepřetápějte, tropická palma bude nejlépe prospívat při teplotách do 22 °C. Na rozdíl od subtropických druhů uvítá v zimě více světla i pravidelnou zálivku. V jejím okolí pak pravidelně zvlhčujte vzduch, občas ji můžete i osprchovat.
Jak stříhat palmu
Střih: stříhejte pouze hnědé listy, nejlépe teprve tehdy, když jsou naprosto suché, takže rostlina si z nich mohla vzít veškeré rezervní látky. Měl by vždy zůstat kousek listového stvolu, aby kmen rostliny vypadal silně a rovnoměrně.
Jak moc Zalevat palmu
Při zalévání palem je, stejně jako u jiných květin, nejlepší používat vodu odstátou a ne příliš studenou. Listy je vhodné jednou za čas otřít vlhkým hadříkem, aby se na nich neusazoval prach. Ačkoliv jsou palmy nenáročnými rostlinami, je stále možné udělat při jejich pěstování chybu.
Jak zachránit uschlou palmu
Pokud jste zjistili, že rostlina není na odpis, odřežte či odtrhejte všechny listy. Poté odřízněte stonek nebo kmen. U větší rostliny nechte pahýl tak deset centimetrů, u té menší můžete nechat centimetr. Takto připravenou rostlinu umístěte na slunné místo, kde není průvan a zima.
Jak si namíchat vlastní substrát
Substrát pro takovéto rostliny můžete namíchat například z písku a zeminy v poměru 2:1, nebo z písku, zeminy a rašeliny v poměru 2:2:1.
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Jaké hnojivo na palmy
Hnojit můžeme pouze zemní bal, který je již nasycen vodou (čili po zalití). Použít můžeme jakékoli hnojivo určené pro palmy, stačí se informovat ve specializované prodejně – květinářství, zahradním centru, … Palmy važadují hnojiva s vyváženým poměrem živina. A pozor – nikdy nesmíme palmy hnojit hnojivy dusíkatými.
Co pridat do substratu
Substráty se nejčastěji míchají ze zeminy, humusu, rašeliny, písku a případně i perlitu. Tuto směs zároveň obohacujeme o živiny (kvalitní kompost, guano apod.). obohatit můžeme substrát i o mykorhizní houby, to je již ale vyšší level.
Čím lze nahradit rašelinu
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jak si doma vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Co místo rašeliny
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
