Jak Jednotit špenát
Špenát sejeme do řádků vzdálených od sebe v rozmezí 20 – 25 centimetrů, do hloubky 2-3 centimetry, abychom nemuseli jednotit. Sklízíme buď jednotlivé dobře vyvinuté listy, nebo vypichujeme celé rostliny. Na trhu existuje celá řada odrůd špenátu.
Jak pěstovat špenát v truhlíku
Špenát do každé zahrady, ale i do truhlíku
Vyséváme do připraveného řádku. Ty by měly být tak 15 cm od sebe, záleží tedy na velikosti zvolené nádoby. Semínka zahrneme, lehce přimáčkneme. Takto přichystané pravidelně a opatrně zaléváme, ovšem pozor na přelití a velký proud, abychom si klíčící rostliny nevyplavili.
Jak vypadá listový špenát
Špenát setý (Spinacia oleracea) řadíme mezi listové zeleniny. Vytváří přízemní volné listové růžice, které jsou složeny z listů trojúhelníkovitého nebo vejčitého tvaru sytě zelené barvy. Zelenožluté květy se objevují v létě, ale jsou nežádoucí, protože snižují kvalitu špenátu.
Co sázet po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Jak daleko od sebe sázet špenát
Sazeničky špenátu by se měly sázet přibližně 8 cm od sebe. Pokud se chystáte sbírat baby špenát, můžete zmenšit rozestup na 5 cm.
Čím hnojit špenát
Špenát setý bude dobře prospívat ve výživných hlinitopísčitých půdách spH6 – 7,5, které ale dostatečně zadržují vodu. Špenát nesnáší kyselé půdy. Čím lepší půda bude, tím budou i listy špenátu větší, dužnatější, jemnější a chutnější. Před výsevem přihnojíme záhonek zralým kompostem.
Co když špenát vykvete
Pokud již má špenát květy, mohou být listy hořké, proto vždy sklízíme listy před květem. Špenát je v našich podmínkách mrazuvzdorný. Ozimé odrůdy vyséváme přímo na záhon první nebo druhý týden v září.
Jak dlouho se vaří listový špenát
Se sáčkem špenátu o objemu 450g při nákupu počítejte pro dva lidi. Přípravu si můžete načasovat zhruba takto: Restovaný špenát je hotov za 8-10 minut, v páře mu stačí 3-4 minuty a na pánvi wok dokonce jen 1-2 minuty.
Které plodiny se nesnášejí
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Kdy zasít špenát
Špenát vyséváme přímo na záhon nebo do nádoby na jaře od konce března do zhruba konce dubna, chceme-li sklízet listy v létě. Podzimní špenát si zajistíme výsevem pak polovině srpna. Pro přezimování a ranou jarní sklizeň vyséváme vhodné odrůdy špenátu v září (už ne do nádob).
Proč zhořkne špenát
Proč zhořkne špenát
S tímto problémem se setkáme opravdu zřídka, ale může se to stát, pokud uvaříme špenát z vlastní zahrady, který jsme včas nesklidili a nechali vyběhnout do květu. Listy špenátu tím ztratí na kvalitě a už patří na kompost.
Co s čerstvým špenátem
Díky jemné a nepříliš výrazné chuti je špenát ideální surovinou k plnění nejrůznějších palačinek a tortill. Jemně nakrájený špenát obvykle tepelně upravíme a ochutíme třeným česnekem. Přidáváme k němu sýry a uzeninu. Špenátem plněné palačinky můžeme ještě zapéct.
Jak se zahušťuje špenát
Tradiční, a také nejlepší způsob, jak zahustit špenát, je klasická jíška, naředěná mlékem nebo nějakou ochucenou tekutinou, třeba vývarem.
Co nesnáší rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách.
Co dát mezi rajčata
Většinou se říká, že kombinaci rajče/jiná rostlina, je třeba vyzkoušet v praxi. Zkušení pěstitelé vám ale řeknou, že rajčata budou dobře prosperovat třeba s česnekem, cibulí, petrželí, mrkví, ale i s květinami, jako je třeba měsíček nebo tymián.
Čím se zahušťuje špenát
Špenát nemusí být zahuštěný jen moukou. Zkuste jej zahustit vaječnými žloutky. Má krásně krémovou konzistenci a minimalizujete riziko hrudek z tradiční zásmažky.
Kdy je špenát jedovatý
Velice nebezpečné jsou dusičnany ve stravě kojenců. Kojenci jsou do 4. měsíce velmi náchylní k akutním otravám dusičnany, protože v jejich trávicím systému se může vyskytovat baktérie, která přeměňuje dusičnany na jedovaté dusitany.
Kdy a jak sklízet špenát
Plevel ale musí pryč, protože obírá rychle rostoucí rostliny o živiny a vláhu. Špenát sklízíme 45 až 65 dní od výsevu podle odrůdy. Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést, což je zhruba v době, kdy má vyvinuto minimálněšest listů.
Jak připravit čerstvý listový špenát
Rozehřejte olej a máslo a orestujte na něm cibuli, asi 4 minuty. Přidejte česnek a po půl minutě špenát. Osolte, opepřete a stále míchejte. Restujte asi 5 minut, pokud se vám listy zdají stále tuhé, podlijte 100 ml vody a pár minut restujte.
Čím se Zahuštuje špenát
Špenát nemusí být zahuštěný jen moukou. Zkuste jej zahustit vaječnými žloutky. Má krásně krémovou konzistenci a minimalizujete riziko hrudek z tradiční zásmažky.
Jakou smetanu na špenát
Základem pro tenhle recept je mražený listový špenát, zjemněný smetanou a zahuštěný bešamelem. Podává se jako příloha k pokrmům z masa, skvělý je třeba k těmhle luxusním vepřovým výpečkům.
Co dát pod rajčata
Do jamky se hodí kompost, tráva i popel
Teplo také produkuje čerstvá posečená tráva, jejíž vrstvu můžeme napěchovat na dno. Do jamek přidáme také kvalitní kompost, prospěšná je i lopatka dřevěného popela, protože rajčata pro zdravý vývoj vyžadují dostatek vápníku.
Co nemají rády rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jak pěstovat špenát ve skleníku
Špenát vyžaduje hlinitou, vlhčí, neutrální (6,5 – 7,5 pH) , nezamokřenou půdu a slunné stanoviště. Rostlinky si předpěstujeme buďto v pařeništi nebo ve skleníku. Osivo vkládejte do řádků, které jsou od sebe vzdálené 7 cm a hustěji než obvykle. Po dobu klíčení udržujeme vlhčí půdu.
