Jak správně zasadit strom
Sama technika výsadby není nijak složitá. Do středu vyhloubené jámy zatlučte dostatečně pevný opěrný kolík, vyndejte dřevinu z vody a vložte ji na místo. Kořeny opatrně prosypávejte vykopanou zeminou; když jste zhruba v polovině, půdu pečlivě přišlápněte a důkladně zalijte, aby dobře přilnula ke kořenům.
Archiv
Jak správně zasadit nový stromek
Technika výsadby není nijak složitá. Do středu vyhloubené jámy zatlučte dostatečně pevný opěrný kolík, vložte stromek tak hluboko, jak byl pěstován ve školce, asi pět centimetrů nad místo, kde kmínek přechází v kořeny. Nezapomeňte, že místo štěpování vždy zůstává nad úrovní terénu.
Jak hluboko sázet ovocné stromy
V případě, že stromek namočíte do vody déle, můžete poškodit kořeny. Stromek vsaďte do jámy a to tak, aby místo štěpování/roubování bylo cca 10 cm nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru. Stromek zasypte dobrou zeminou.
Archiv
Jak správně zasadit jabloň
Pokud sázíme stromků víc, měli bychom dodržet rozumné vzdálenosti a ty záleží na podnoži, odrůdě ale i kvalitě půdy. Zákrsek budeme pěstovat ve sponu např. 4x3m (první číslo znamená vzdálenost mezi řadami stromů, druhé vzdálenost mezi stromy. Zákrsky ale mohou být podle výše zmíněných okolností ve sponu 4-5×2-4 m.
ArchivPodobné
Jak hluboko zasadit stromek
Při výsadbě je důležité zasadit stromek do správné hloubky. Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.
Jak daleko od sebe sázet jabloně
Jabloně a hrušně
Čtvrtkmen: vysazujeme ve sponu 4–5 m x 3–4 m, nebo řady od sebe 4,5–5 m, vzdálenost v řadách 3,5–4 m. Pásová výsadba: stromy vysazujeme v řadě 2–2,5 m, řady od sebe 4 m. Palmeta: vzdálenost stromků v řadách je 1,5–3 m a řady od sebe 3,5 m, podle zvolené palmety.
Jak hluboko zasadit jabloň
Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.
Čím přivázat stromek
Nakonec stromek přivážeme osmičkovým úvazem ke kůlu, nejlépe přírodním materiálem. Uzlík by měl být u kůlu a ne na kmínku stromku, aby nepoškodil kůru. V pozdějších letech hlídáme, aby úvazek stromek neškrtil a včas ho povolíme.
Jak daleko od sebe sadit ovocné stromky
Štíhlá vřetena
délka větví na každou stranu ovocného stromku je 75 cm. Doporučuje se sázet řady minimálně 1 m od plotu, další řady alespoň ve vzdálenosti alespoň 2-2,5 m od předchozí řady. Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např.
Kdy je nejvhodnější zasadit jabloň
Nejvhodnější termín pro výsadbu stromků je podzimní období. Při jarní výsadbě se ochuzujeme o zimní vláhu. V následujících letech během vegetace hnojíme dusíkatými hnojivy a to ve 3 dávkách – při rašení, po odkvětu, po červnovém propadu.
Jak sázet sloupovité stromy
Výsadbovou jámu vykopejte dostatečně hlubokou. Na dno dejte vrstvu kompostu, granulovaný nebo dobře uležený hnůj, zásobní hnojení a vrstvu půdy. Až do ní posaďte malý stromek, jehož kořeny by se neměly dotýkat hnojiva. Stromeček namísto upevněte a nakonec ho zasypejte kvalitním zahradním substrátem.
Jak daleko od sebe sázet sloupovité jabloně
V zahradě sloupovité stromky vysazujeme ve vzdálenosti 0,5 až 0,7 metru. Podle odrůdy a zvolené podnože. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 3 metry, jak upozorňuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. Sloupovité jabloně mají nahuštěné pupeny jak na kmínku, tak i na postranních větvích.
Co dát pod ovocné stromy
Většina ovocných plodin má užitek z přítomnosti česnekových rostlin, kopřivy dvoudomé a lichořeřišnice. Taktéž jim jako dobří sousedé mohou posloužit vratič obecný, pelyněk brotan a křen selský. Ve formě postřiku je velmi užitečný ke stimulování květů ovocných stromů kozlík lékařský.
Jak stříhat Sloupové jabloně
– Prvním rokem po výsadbě vyštipujte květní pupeny – ať se stromek nevysiluje. Není potřeba, aby hned první sezonu jabloň plodila. – Letorosty, které vyrůstají z hlavního kmínku a míří nahoru, odstřihněte. Tím dodržíte opravdu sloupcový tvar.
Jak daleko od sebe sázet ovocné stromky
délka větví na každou stranu ovocného stromku je 75 cm. Doporučuje se sázet řady minimálně 1 m od plotu, další řady alespoň ve vzdálenosti alespoň 2-2,5 m od předchozí řady. Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např.
Jak Mulcovat ovocne stromy
Drobné ovoce mulčujeme především v období do sklizně drcenou kůrou, slamou, ale nejlépe kompostem, který dřeviny ještě přihnojí. Ovocné stromy mulčujeme v období do sklizně především proti nadměrné ztrátě vody během letních přísušků. Také zde musí být mulčovací vrstva bránící i růstu plevelů silnější, asi 15 – 20 cm.
Co kolem stromů
nadrobno posečenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru.
Bohatě stačí 1 cm vysoká vrstva. Mulč udržuje půdu déle kyprou a stejnoměrně vlhkou. Nevýhodou mulčování je skutečnost, že kořeny stromů mají tendenci se rozrůstat blíže k povrchu půdy. Pak může v zimě strom snadněji namrznout.
Jak stříhat vlky na jabloni
Vlky odstraňujte v létě
Vlk se říká větvím, které vyrůstají kolmo vzhůru a nekvetou. Když je odstraníme během léta, rána se stačí zacelit a nevyraší na ní další výhony. Snažte se větve ostříhat, co nejblíže kmenu. Výhonek pak znovu neobrazí, a navíc se neporaníte o pahýl, když polezete na strom.
Co dát kolem ovocných stromů
K mulčování můžete využít nadrobno pokosenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru. Z uvedených materiálů je nejvhodnější sláma z obilí, protože neláká škůdce jako slimáky či drobné hlodavce, pokud se použije v přiměřeném množství. Stačí zhruba centimetrová vrstva.
Co dát pod ovocne stromy
Co vysadit pod ovocný stromTřezalka kalíškatáHlohyně šarlatováModřence.Rozchodník.Třapatka zářiváZáplevák podzimníBrusnice brusinka.Abélie velkokvětá
Co zasadit pod jabloň
Jablka mají užitek z fialek a méně trpí strupovitostí, pokud jsou pod nimi pěstovány česnekovité rostliny, především pažitka. Pokud poblíž roste i dračík, účinně tak odpuzuje pilatku jablečnou, lichořeřišnice zase odrazuje vlnatku krvavou.
Kdy se rezou stromy
Optimální dobou pro řez opadavých stromů je doba vegetačního klidu, to znamená leden, únor, ale i polovina léta. V létě lze řezat břízy i javory, které na jaře hodně sají mízu, dále pak kaštany a ořešáky, náchylné na klejotok.
Kdy provádět řez jabloní
Jabloně a hrušně můžeme prořezávat v zimě a předjaří
Jádroviny jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami, proto je můžeme prořezávat i v průběhu zimy. Nejvhodnější dobou je čas, kdy se zimní odpočinek blíží ke konci, tedy únor a březen. Zároveň je třeba vybrat bezmrazé dny.
Co dát kolem stromků
nadrobno posečenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru.
Bohatě stačí 1 cm vysoká vrstva. Mulč udržuje půdu déle kyprou a stejnoměrně vlhkou. Nevýhodou mulčování je skutečnost, že kořeny stromů mají tendenci se rozrůstat blíže k povrchu půdy. Pak může v zimě strom snadněji namrznout.
Co dát kolem stromů
K mulčování můžete využít nadrobno pokosenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru. Z uvedených materiálů je nejvhodnější sláma z obilí, protože neláká škůdce jako slimáky či drobné hlodavce, pokud se použije v přiměřeném množství. Stačí zhruba centimetrová vrstva.
