Jak vybrat strom do zahrady
Při výběru stromů do zahrady je prostě třeba počítat s jejími rozměry, dispozicemi a charakterem a také s tím, jak až může konkrétní druh dřeviny vyrůst do výšky i šířky. Důležité jsou též vlastnosti, rozměry a nároky kořenového systému, půdní vlastnosti pozemku, klima a konkrétní stanoviště pro jednotlivé dřeviny.
Jaký strom do malé zahrady
Do menších zahrad se hodí například javor dlanitolistý, javor japonský, javor ginnala, ale i babyka a mléč. I bez zastřihávání se výška těchto stromů sama zastaví na 2 až 4 metrech. Zbytečně nevolte odrůdy s bizarními listy, obvykle bývají náchylnější na klima a vyžadují velkou péči.
Jakou břízu do zahrady
Jeden z nejznámějších, vhodný i pro menší zahrady je kultivar Youngii, vyznačující se přísně převislým, deštníkovitým růstem. Opakem tohoto tvaru je odrůda Fastigiata, která tvoří velmi úzké, sloupovité, až 15 metrů vysoké stromy.
Jak kombinovat Jehličnany v zahradě
Výborné je kombinovat druhy s různými tvary a barvami se vždyzelenými dřevinami (vavřín, skimmie, rododendron) a okrasnými travami. Ve skupině by měl vždy převažovat jeden druh a ostatní by měly kompozici nenásilně doplňovat.
Které stromy rostou nejrychleji
U nás patří mezi již ověřené rychle rostoucí dřeviny topoly, vrby, jasany, olše a líska, ověřuje se pajasan, pavlovnie a jilmy a jako perspektivní se ukazují růže (zejména trnité), lípy a jeřáby. Vyloženě nežádoucí jsou u nás baobaby.
Jaké stromy vysadit na zahradě
V první řadě musíme dobře zvolit strom do dané lokality. Domácí dřeviny jsou sázkou na jistotu, vždy ale vycházíme i z nadmořské výšky a klimatického pásma. Do nížinných a rovinatých oblastí se hodí jírovec, dub uherský, platan, vrba a lípa.
Jaký strom zasadit
Pro zasazení stromku vyberte místo, kde bude moci růst dalších několik let. Dub i douglasky jsou velmi přizpůsobiví na okolní podmínky, nejlépe se jim však daří ve vlhkých půdách. Douglaska patří mezi nejhojněji vysazované dřeviny v lesích, oba druhy se však hodí i do zahrady.
Jakou borovici do zahrady
V půdách se zásaditou reakcí se bude dařit například jen tisu, borovici černé nebo smrku omorice (Picea omorika). Ideální jsou mírně vlhké půdy, ne však přemokřené. Vyšší půdní vlhkost snese jen borovice bahenní (Pinus uncinata) nebo borovice vejmutovka (Pinus strobus).
Jak daleko od sebe sázet jehličnany
Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí. Smrky trpívají v uzavřených, vlhkých polohách reznutím jehlic, houbovou chorobou, sypavkou. Další jehličnany sázíme podle druhu. Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm.
Jak rychle roste Ovocny strom
První plody můžeme očekávat 3 až 4 roky po výsadbě. Délka plodnosti se pohybuje při dobré péči okolo 20 let.
Jaký strom k jezírku
Zajímavé tvary v zahradě vykouzlí vrby středně vysoké, keřovité. Dekorativně působí například vrba Smithova nebo vrba nachová. Pokud hledáte něco opravdu výrazného, poptejte se v zahradnictvích po vrbě japonské, jejíž lísky se podle kultivaru zbarvují do různých barev, od bílé po červenou.
Jak udělat z keře Vicekmen
Za vícekmen je možné považovat i některé druhy keřů, které vytvářejí strukturu polykormonu, tedy společenstvo mnoha kmenů vyrůstajících z podzemních kořenů. Další metodou, jak z klasického stromu vytvořit vícekmenný, je zapěstování seříznutím mladého kmínku ideálně ve formě špičáku.
Jak daleko od sebe sázet borovice
Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm. U odrůd štíhlých vždy maximálně na vzdálenost jejich konečné šířky.
Co zasadit pod borovici
V blízkosti jehličnanů se dobře daří například vřesovištním rostlinám. Při jejich výsadbě do výsadbových jam přidejte rašelinu nebo substrát určený přímo pro tuto skupinu rostlin. Vřesoviště ovšem vyžaduje zcela odlišný přístup.
Jak rychle rostou jehličnany
Například lípy a javory můžou ročně přispět asi dalšími 20 centimetry, kolem 50 centimetrů slibují například břízy, vrby či katalpy. Z rychle rostoucích jehličnanů jmenujme třeba cypřišovec Leylandův (až 1 metr za rok) nebo cypřišek nutkajský (60 centimetrů za rok).
Jak ošetřit ovocné stromy před zimou
Ovocné stromy bychom měli již od poloviny října, ještě předtím, než listí úplně všechno opadá, přestříkat roztokem s močovinou. Močovina je preventivní opatření před strupovitostí. Později, když je listí už všechno opadané, je vhodné strom ošetřit přípravkem Kocide 2000 s obsahem mědi.
Jak daleko od domu zasadit strom
* Stromy je nutné vysazovat dále od staveb – na jílovitých půdách by měla být vzdálenost od domu 3/4 výšky vzrostlého stromu, u alejí a skupin dřevin pak vzdálenost minimálně rovná výšce stromu.
Jaký strom k terase
K těmto úpravám je nejvhodnější využívat rychle rostoucí dřeviny, které navíc disponují velkými plochými listy. Nejčastěji se jedná o platan javorolistý a morušovník. Zelené slunečníky rychle přirůstají na své hmotě, takže je potřeba neustále počítat se jejich pravidelným zástřihem a vyvazováním.
Co Podsadit pod stromy
U lehčích půd postačí před výsadbou vidlemi nakypřit svrchní vrstvu a zeminu obohatit kompostem či listovkou, které pomohou zadržovat vláhu. Velmi těžké půdy se vyplatí zrýt a vylehčit štěrkem frakce 4-6. Kompost můžeme přidat rovněž, neměl by však obsahovat semena ani oddenky plevelů.
Co je Vicekmen
Vícekmen je vyšší keř ,nebo nízký strom s více kmeny…Já sama jich vlastně mám na zahradě několik… na fotce je…
Co vysadit kolem stromů
U kmene bývá většinou trvalý stín, po obvodu koruny polostín nebo dokonce stěhovavý stín, který zde dovoluje pěstovat i některé světlomilné rostliny.Třezalka kalíškatáHlohyně šarlatováModřence.Rozchodník.Třapatka zářiváZáplevák podzimníBrusnice brusinka.Abélie velkokvětá
Jaký strom roste nejrychleji
U nás patří mezi již ověřené rychle rostoucí dřeviny topoly, vrby, jasany, olše a líska, ověřuje se pajasan, pavlovnie a jilmy a jako perspektivní se ukazují růže (zejména trnité), lípy a jeřáby. Vyloženě nežádoucí jsou u nás baobaby.
Jak daleko od sebe sázet smrk
Vzdálenost výsadby
Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí.
Jak dlouho roste ovocný strom
Ovocný strom se v podmínkách ČR nejčastěji množí očkováním. Celková doba pěstování klasického stromu ve školce je tři roky. U vyšších tvarů 4 roky, vřetena dva roky. Při pěstování lze použít i slabší podnože.
Kdy a čím hnojit ovocné stromy
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.
