Jak se zbavit kyselosti půdy
Rostlinám, kterým vyhovují zásaditější půdy, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze kyselost půdy snížit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Naopak kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina.
Archiv
Co způsobuje kyselou půdu
Přirozeným faktorem ovlivňujícím pH je přítomnost organické hmoty v půdě a její doplňování. Kyselost půdy zvyšuje rozkládající se opadané jehličí jehličnanů. Z rozkládajících se organických látek vznikají fulvokyseliny, které způsobují vyluhování minerálních látek.
Jak určit kyselost půdy
Ze vzorku půdy vyschlé na vzduchu se připraví suspenze a v ní se měří pH. Nejpřesnější je měření elektronické. U stejně připraveného vzorku půdy si můžete pH stanovit i sami, pomocí indikátorových papírků. Ty lze zakoupit ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami.
Které rostliny vyžadují kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Co zvyšuje kyselost půdy
Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Jak Přikyselit půdu
Zvýšení zásadité reakce dosáhneme vápněním, naopak pokud potřebujete půdu přikyselit, dosáhnete toho přidáváním rašeliny a kompostu obsahujícího hodně látek z rozloženého jehličí. Kyselost lze zvýšit i hnojením síranem amonným.
Co ovlivňuje kyselost půdy
Zásaditost nebo kyselost záleží na tom, kolik vápníku půda obsahuje. Kyselé mají vápníku málo, zásadité přebytek, zatímco neutrální půdy s pH 7 mají vápníku právě tolik, aby si s kyselostí uměly poradit. Stupnice pH určuje, jak pohotově jsou stopové prvky obsažené v půdě dostupné rostlinám.
Jak Vapnit půdu
K vápnění půdy se nejčastěji používá pálené vápno nebo mletý vápenec. Pálené vápno rychleji přijímá vlhkost a je vhodnější do těžké půdy, mletý vápenec uvolňuje vápník pomaleji a je vhodný pro vápnění lehkých a středně těžkých půd. Vyzkoušet můžete například dusíkaté vápno Perlka nebo dusíkaté vápno Forestina.
Co znamená kyselá půda
V každém hobby marketu už seženete soupravu na určení půdního pH. Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu. Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je.
Čím hnojit Kyselomilné rostliny
Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci. Pro tyto rostliny jsou spíše vhodná tekutá hnojiva nebo hnojiva v podobě krystalků, která neobsahují vápno.
Jakou půdu miluji rostliny
Široký okruh rostlin toleruje, že je kyselá půda, ale pouze acidofilní neboli „vřesovcovité, erikoidní“ rostliny je téměř nemožné pěstovat jinde než v kyselé půdě.. Pokud nemáme kyselou půdu a toužíme po nich, můžeme acidofilní rostliny pěstovat v nádobách naplněných vřesovcovitým substrátem.
Kdy hnojit vápencem
Vápník jednou za čtyři roky
Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let.
Kdy se Vápní půda
Kdy vápnit půdu Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu – na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zrytou a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek.
Jak zjistit jakou mám půdu
Vodní rozbor
Do sklenice vody nasypte jednu lžíci půdy. Na dno vám po několika okamžicích padne písek. Humus vyplave na povrch a částice hlíny nasáknou vodou a vznášejí se ve vodě a zakalují ji. Podle podílu tak poznáte, jakou máte půdu.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Co zasadit do Jilovite půdy
Milovníci jílu nastupují
Stejné tak mnohé druhy zeleniny, například brambory, květák, kapusta nebo kedlubny. Z okrasných květin vyberte pro jílovitou zahradu hlavně některé trvalky, třeba bohyšky, sibiřské kosatce, čemeřice, vlčí boby či denivky.
Jak dostat do půdy vápník
Postřikem proti nedostatku vápníku
Preventivně se proti nedostatku vápníku jabloní, rajčat, a papriky doporučuje postřik na list (u zeleniny i hnojivá zálivka) chloridem vápenatým nebo také ledkem vápenatým.
Kde jsou kyselé půdy
Přírodně kyselé půdy vznikají v oblastech bývalých rašeliništní nebo třeba na lesních půdách (stačí, pokud máte na zahradě více vzrostlých jehličnanů) skrývají mnoho problémů. Jedním z nich je, že při nízkém pH se pro rostliny stávají toxické kationty hliníku.
Jak dodat vápník do půdy
Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. A pozor, množství vápníku v půdě můžeme zvýšit také přidáním popela ze dřeva, což se dříve dělalo velmi často.
Kdy a jak Vápnit pole
Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.
Co vysadit do Podmacene půdy
Rostliny, které si poradí
borovice kleč nebo tisovec dvouřadý, z listnatých hlavně vrby. Do vlhkých půd se hodí jedle nebo tis červený či magnólie. Z trvalek v podmáčených půdách prospívá blatouch a pomněnka bahenní, vrbice kyprej nebo kosatec žlutý, ve vlhkých vrbina tečkovaná, jarmanka větší nebo různé druhy čechrav.
Jak vylepšit půdu
Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.
Kdy Vapnit půdu
Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu – na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zrytou a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek.
V čem je hodně vápníku
Největšími zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka). Nedostatkem kalcia jsou ohroženi pacienti s intolerancí laktózy, při níž je vhodné jíst mléčné výrobky s menším množstvím laktózy.
Které rostliny potřebuji vápno
Nejúčinnější je vápnění košťálovin (zelí, květák, kapusta, kedlubny, ředkvička aj.), kořenové zeleniny a luskovin (půdu pro kořenovou zeleninu vápníme na podzim či v zimě předchozího roku). V případě kyselejších půd vápníme půdu i okurkám, paprice, cibuli a česneku, celeru a špenátu.
