Čím Vápnit skleník
Vápníme mletým vápencem a nebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno), nikoli tedy hašeným vápnem či sypkým vápenným hydrátem.
Archiv
Jak vydezinfikovat hlínu ve skleníku
Zeminu lze vydezinfikovat přimísením dusíkatého vápna. Před jeho použitím půdu prokypřete a zbavte zbytků rostlin. Dusíkaté vápno lehce zapravte do zeminy a zalijte. Spolehlivě zlikviduje vajíčka škůdců, semena plevelů, bakterie, spory hub a plísní.
Archiv
Čím umýt skla ve skleníku
Můžete použít běžné prostředky na mytí oken, nebo ekologičtější octový čistič. Voda s octem a kapkou saponátu poslouží i jako dezinfekce. Kromě skla je třeba umýt také všechny truhlíky, květináče a další nádoby určené k pěstování rostlin i pro zálivku.
Jak hnojit ve skleníku
Hnojení ve skleníku
Nezapomeneme důkladně rozbít hroudy. Vhodným zdrojem živin je také nadrobno posečená, již částečně rozložená tráva, namíchaná s listím. V půdě se rozkládá a postupně uvolňuje dusíkaté sloučeniny, navíc je směs navlhlá vlivem skladování v kompostu, čímž podporuje růst mladých rostlin.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Kdy a jak Vápnit pole
Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.
Co se dává do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Kdy použít dusíkaté vápno do skleníku
Důležité je provést aplikaci včas před výsevem a výsadbou kulturních plodin. Dusíkaté vápno hubí klíčící plevele a mohlo by poškodit i vzcházejí rostliny. Proto je ideální použít ho před zimou ihned po sklizni, případně alternativně brzy na jaře.
Jak připravit hlínu do skleníku
Hlína za hlínu, rostlina za rostlinu
Nejlepší je dodat půdě organické hnojivo weiki nebo kompost už na podzim po sklizni, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. Pokud jste to nestihli, je lepší to udělat na jaře než vůbec. Můžete využít i kolečko hnoje.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Kdy Vápnit louky
Nejvhodnější dobou je pozdní léto a podzim – před podmítkou nebo hlubokou orbou, aby došlo k dobrému promísení s půdou. Louky a pastviny se vápní na podzim po poslední seči nebo spasení. Potřeba vápnění se udává ve formě páleného vápna – CaO.
Jak dodat do půdy vápník
Postřikem proti nedostatku vápníku
Preventivně se proti nedostatku vápníku jabloní, rajčat, a papriky doporučuje postřik na list (u zeleniny i hnojivá zálivka) chloridem vápenatým nebo také ledkem vápenatým.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Jakou hlínu dát do skleníku
Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.
Jak na plíseň ve skleníku
K likvidaci plísní se dnes už nepoužívají jen chemické přípravky, ale i výrobky na biologické bázi. Někteří pěstitelé používají také tzv. vykuřování skleníku, například za pomoci sirné svíce, knotu nebo speciální dýmovnice.
Jakou Hlinu dát do skleníku
Nejvhodnější je pro skleníkové rostliny středně těžká hlinitá půda. Dobře na sebe dokáže vázat živiny a vysychá pomaleji než půdy písčité. Stejně jako písčité půdy se do skleníků nehodí ani ty těžké jílovité, jelikož nejsou porézní a těžko je zpracováváme.
Kdy se dává hnůj do skleníku
Zatímco na podzim můžeme do skleníku použít i proleželý chlévský hnůj, na jaře lze aplikovat už jen hnůj koňský, který se v půdě rozkládá mnohem rychleji. V chladnějších měsících na začátku pěstební sezóny je rovněž výhodná vysoká výhřevnost koňského hnoje.
Jak siroky záhon ve skleníku
Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Jaké hnojivo na louky
Hnojení, především dusíkem, je jedno z nejúčinnějších opatření, jak zvýšit výnosy a v mnoha případech i zlepšit kvalitu sklízené píce. Množství živin v půdě je spjato s celou řadou vlastností porostu. Ovlivňuje nejen růst nadzemních a podzemních částí rostlin, ale i druhové složení a mikrobiální aktivitu v půdě.
Kdy dát do skleníku rajčata
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Jak daleko sázet rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm.
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Kdy se stříkají okurky proti plísní
Prevence je základ úspěchu. S ošetřováním chemickým postřikem se u okurek začíná koncem června, ale klidně i později, avšak nejlépe před výskytem houbové choroby. Aplikace postřiku se provádí v době, kdy jsou vhodné podmínky pro případné napadení rostlin plísní, tedy v návaznosti na průběh počasí.
Kdy šířit skleník
Oxid siřičitý je užitečný prvek v dezinfekci skleníků nebo foliovníků. Tento postup by měl být proveden okamžitě po skončení vegetačního období rostlin, ale ještě před likvidací samotné plodiny. Skleník by se měl sířit alespoň jednou za 12 měsíců.
Jaký teploměr do skleníku
Proč na pěstování indoor a ve skleníku potřebujete teploměr a vlhkoměr Teplota a vlhkost v pěstebním prostoru spolu úzce souvisí a na úspěchu se podílí významnou měrou. Ideálním řešením je kombinovaný měřič thermo-hygrometr, teploměr a vlhkoměr v jednom.
