Jak hnojit ve skleníku
Hnojení ve skleníku
Nezapomeneme důkladně rozbít hroudy. Vhodným zdrojem živin je také nadrobno posečená, již částečně rozložená tráva, namíchaná s listím. V půdě se rozkládá a postupně uvolňuje dusíkaté sloučeniny, navíc je směs navlhlá vlivem skladování v kompostu, čímž podporuje růst mladých rostlin.
Jak vysázet skleník
Oddělené záhony
Skleník tak můžete rozdělit na dva delší „postranní“ a jeden kratší „zadní“ záhon a získat tak tři plochy, na kterých mohou růst druhy vyžadující rozdílné podmínky. Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny.
Jak Vysířit skleník
Jak efektivně vydezinfikovat skleník Oxid siřičitý je užitečný prvek v dezinfekci skleníků nebo foliovníků. Tento postup by měl být proveden okamžitě po skončení vegetačního období rostlin, ale ještě před likvidací samotné plodiny. Skleník by se měl sířit alespoň jednou za 12 měsíců.
Kdy ZRYT skleník
Ideální je začít, dokud nenastanou mrazy. Využijte posledních příjemných slunečných dní, abyste mohli zase za časného jara začít s rychlením zeleniny.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Čím hnojit rajčata ve skleníku
Hnojit a hnojit
Potřebují dostatek dusíku a všech živin. V této době je vhodné použít kvalitní kompost a hnojivo 10-10-10 NPK. Jakmile rostlina vstoupí do fáze kvetení a plodů, musí zahradníci přejít na hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vysokým obsahem draslíku, který je potřebný pro silné plodenství.
Co už můžu dát do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak daleko od sebe rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm. Keříčkové odrůdy na venkovním stanovišti pěstujeme ve sponu okolo 70 x 50 cm.
Jak se starat o skleník
Půdu byste měli prohnojit před zimou a znovu pak před výsadbou na jaře. K hnojení můžete využít organické i anorganické prostředky. Mezi nejčastější patří hnůj, kompost a průmyslová hnojiva. Skleníkové rostliny byste měli pravidelně přihnojovat po celou sezónu, abyste zajistili dostatečný přísun živin.
Jak Vykuřovat skleník
Při vykuřování je nutné okna, dveře a větrací otvory neprodyšně uzavřít. Do zadýmovaného prostoru nevstupujeme po dobu 24 hodin. jedna vykuřovací jednotka postačí k dokonalému ošetření 250 – 500m3. Dým obsahuje jedovatý organofosfát, který zlikviduje dospělce i larvy přezimujícího hmyzu.
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Jak siroky záhon ve skleníku
Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Proč sázet rajčata šikmo
Nejčastěji je vysazujeme šikmo, a to tak, že kořenový bal s částí stonku položíme do vyhloubené jamky a zahrneme zeminou. Důvodem je to, že rajče bude následně kořenit i ze stonku, čímž se vytvoří silnější a bohatší kořenový systém. Rostliny vysazujeme na záhon ve sponu 80 x 40 – 50 cm.
Jak zalévat rajčata ve skleníku
Za 1 čtvereční m emitovat 20 litrů vody. Jakmile půda vyschne, zalévání opakujte. Je však třeba mít na paměti, že při intenzivní zálivce se ve skleníku zvyšuje vzdušná vlhkost, kterou rostliny příliš nesnášejí. Větrání neumožňuje udržovat stálou vlhkost na úrovni 45-65%.
Co se dává do skleníku
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.
Jak levné vytápět skleník
Na noc pomohou dokonce i zatažené stínící prvky (např. žaluzie). Větší skleníky pak můžeme přepažit polystyrenovými deskami a nebo bublinkovou fólií. Vytvoříme si tak zóny s různým tepelným režimem, načež pak temperujeme či vytápíme především jižně orientovanou část skleníku.
Čím umýt skla ve skleníku
Můžete použít běžné prostředky na mytí oken, nebo ekologičtější octový čistič. Voda s octem a kapkou saponátu poslouží i jako dezinfekce. Kromě skla je třeba umýt také všechny truhlíky, květináče a další nádoby určené k pěstování rostlin i pro zálivku.
Jak Vyvápnit skleník
Desinfekce skleníku vápnem
Na nedostatek vápna v půdě reaguje zelenina nápadnými nekrózami květních konců plodů, které jsou posléze napadány saprofytickými houbami, načež jsou plody zcela znehodnoceny. Proto se do půdy vpravuje dusíkaté vápno (2O % N a 5O % CaO), které půdu nejen zavápní, ale též působí desinfekčně.
Jak upravit okolí skleníku
Jestliže má okolí skleníku vypadat dobře, bude třeba nejprve odstranit polorozpadlý zahradní přístřešek i sušák na prádlo. Trávník kolem nahradí cihlová terasa s protiskluzovou úpravou. Stačí ji položit na vrstvu jemného štěrku a drenáž vytvořenou z hrubého kameniva.
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Kdy je nejlepší zalévat skleník
Obecně platí, že zalévat se ve skleníku má nejlépe v ranních hodinách, ideálně ještě předtím, než vyjde slunce. Druhou variantou je pak později večer, tedy po slunce západu. Ale není nutné to dělat každý den. Některé rostliny permanentní vlhkost naopak nesnášejí a potřebují, aby půda kolem nich vyschnula.
Jak utěsnit skleník
K utěsnění desek se nejčastěji používají těsnicí ventilační pásky nebo neutrální silikon na plasty. Setkat se můžete také s ukončovacím profilem, ten ovšem není možné u většiny skleníku kvůli konstrukčnímu řešení namontovat.
Jak udělat teplo ve skleníku
Aby toto vytápění fungovalo, je třeba skleník postavit severní stěnou ke stěně vyhřívané budovy (třeba vašeho rodinného domu). Přes den bude na stěnu svítit slunce, pěkně ji prohřeje a v noci se z ní bude uvolňovat teplo přímo do skleníku.
Jak na plíseň ve skleníku
K likvidaci plísní se dnes už nepoužívají jen chemické přípravky, ale i výrobky na biologické bázi. Někteří pěstitelé používají také tzv. vykuřování skleníku, například za pomoci sirné svíce, knotu nebo speciální dýmovnice.
Proč se Vápní zahrada
Vápnění půdy je důležitým krokem při vyživování půdy a plodin ve vaší zahradě. Vápnění zmírňuje kyselou půdní reakci, optimalizuje pH půdy, má asanační účinek a snižuje nemocnost rostlin díky tomu, že ničí choroboplodné zárodky v půdě. Řekneme vám, proč na něj nezapomínat a jak na to.
