Jak Rozmnozit dub
K zakořeňování se používají řízky z části letorostů (řízek se 2-3 listy) odebíraných v letním období (polovyzrálé letní řízky). Matečnice (tj. výsadby stromků z nichž se odebírají řízky) mohou mít max. 10 roků, optimální stáří je do 5 roků.
Čím hnojit dub
Nejčastěji plně postačí hnojit kompostem a během vegetace jej používáme v dávce 2–3 litry na 1 m2 (20–30 litrů na 10 m2). Místo kompostu můžeme použít také minerální hnojiva nejlépe na jaře v následujících dávkách na 10 m2: 20 až 60 g N (např. 100–300 g síranu amonného)
Jak hluboko sázet žaludy
Vysévat žaludy doporučujeme na jaře (březen, duben), podzimní výsevy jsou ohroženy poškozením myšovitými hlodavci. Žaludy ošetřené fungicidním přípravkem (Dithane M45) vyséváme do připravené půdy, nejlépe do naoraných, nebo zraněných pruhů ve sponu 1 x 0,70 m. Vkládáme dva žaludy do jamky hluboké 2 – 4 cm.
Jak pěstovat dub v květináči
Pár rad, jak si doma zasadit dubDub si můžete zasadit asi kdykoliv – stači najít pár zdravých žaludů (raději jich v lese vemte více), zastrkat je do květináče tak aby trochu čouhaly ven a pravidelně zalévat.Žaludy pečlivě prozkoumejte a proberte – vyhoďte ty měkké a červivé.
Archiv
Kdy vysazovat dub
Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května. Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.
Kdy se Presazuje dub
Doba přesazování
Opadavé stromy přesazujeme v období od půlky října až do nového rašení, ovšem choulostivé druhy pouze na jaře. Důležité je, aby v době přesazování nemrzlo. Jehličnany se přesazují od půlky srpna až do konce listopadu a na jaře od března do půlky května.
Kdy se Striha dub
Hlavové stromy (jako vrba, dub, topol): listopad – únor (jednou za pět let). Alejové stromy (kaštan, habr, platan, lípa): listopad – březen (každoročně). Ovocné stromy (jabloň, hrušeň, slíva): listopad – březen (každoročně).
Jak nechat vyklíčit Žalud
Nasbírejte si v lese půdu, kterou následně dejte na misky pod květináč/kořenáč a žaludy na ni rovnoměrně rozprostřete. Zalijte a nechte venku vyklíčit. Během dvou týdnů nebo podle počasí, začnou žaludy kořenit a tudíž jsou připraveny k sázení. Vyberte si vhodné místo, kde budou moci zůstat i jako dospělé stromy.
Jak dlouho roste dub
Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let.
Jak daleko od sebe sázet duby
Sázíme-li stromy jednotlivě a nepředpokládáme-li probírkové hospodaření (tzn. postupné prořeďování porostu prořezávkou), vzdálenosti by měly odpovídat průměru koruny dospělého stromu. U velkých stromů, jako jsou např. duby nebo lípy, můžeme uvažovat o 15-20 m.
Jak správně přesadit strom
Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát. Nezapomínáme určitě na zálivku a na oporu, kterou strom s porušenou stabilitou ocení při větrném počasí. Po celém obvodu odkopaný strom můžeme, nejlépe na podzim, přesadit.
Jak přesadit smrk
Jehličnany podsypeme novou zeminou nebo speciálním substrátem až do takové výšky, aby při zasazení byla zemina přesně po konec balu. Ke kořenům přisypeme speciální hnojiva na jehličnany. Speciální podzimní hnojiva zabrání přemrzání pletiv stromků. Opěrné kůly používáme zejména u prostokořených stromů a keřů.
Jak tvarovat dub
Kmen je mohutný, kůra hnědá, u starších stromů silně zvrásnělá a popraskaná. Větve jsou svolné ke tvarování drátem, řez provádějte na jaře a v létě můžete odstraňovat nové výhony. Zálivka je pro dub velmi důležitá, proto udržujte substrát neustále vlhký, nikoliv však přemokřený.
Jak správně uříznout větev
Větev nejprve ze spodní strany do půlky nařízněte. Dodržte vzdálenost cca 50 cm od kmene. Nyní větev nařízněte seshora, cca 60 cm od kmene. Visící větev odřízněte tak, aby větevní kroužek zůstal na stromě.
Kdy se sbírají žaludy
Žaludy sbíráme průběžně od poloviny září do půlky října.
Kdy raší dub
V ní se dočtete, že dub si drží listy po celý rok. Suché opadávají až na konci zimy, když už raší na větvích nové pupeny. Kvete nenápadně, ve věku 50 až 80 let, kdy už mnohé jiné dřeviny odumírají.
Kdy přesazovat jedli
Podzim je nejvhodnější doba na vysazování a přesazování jehličnanů. Přesazujeme zejména pokud nám začnou žloutnout jehličky. Jako vždy je nejdůležitější výběr správných druhů vzhledem k podmínkám a stanovištím.
Kdy přesazovat jehličnany
Kdy a jak přesazovat Nejvhodnější je přesazovat mimo vegetační období. Listnáče buď v říjnu a listopadu, nebo v březnu před rašením; jehličnany nejlépe v dubnu až začátkem května nebo časně na podzim, tedy ve druhé polovině září. Dřeviny můžeme přesazovat buď prostokořenné nebo s balem.
Jak se pozná dub
Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná „zrcátka“ (přeříznuté dřeňové paprsky). Díky jim lze bezpečně rozeznat dub od jilmu či jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost.
Kdy Zastrihnout dub
Nejlepší doba je většinou mezi květnem a koncem září, když má strom plno listí. „Rány“, které způsobíte odstraněním větví, se v tuto dobu proto hojí nejrychleji, protože proudění mízy je v tuto dobu optimální. Existuje však několik výjimek: Hlavové stromy (jako vrba, dub, topol): listopad – únor (jednou za pět let).
Kdy řezat dřeviny
Období vegetačního klidu
V praxi se povoluje kácení nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí.
Kdy se stříhá Bříza
Optimální dobou pro řez opadavých stromů je polovina léta. V této době lze řezat břízy a javory, které na jaře sají mízu, a také kaštany a ořešáky, které jsou náchylné na klejotok. Třešně a švestky, které jsou rovněž náchylné na klejotok, je také vhodné řezat v polovině léta.
Jaké kořeny má dub
Stopka je 3–7 cm dlouhá. Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy.
Co se dělá z dubu
Dubové dřevo bylo za všech dob oblíbeno v nábytkářství. V Anglii po něm pojmenovali celé století – age of oak (1500 – 1600). Využívá se jak v masivu, tak i na krájení dýh. S dubem pracují řezbáři a sochaři, dá se řezat dláty i napříč vláknům.
Jak vykopat keře
Kolem stromku nebo keře vykopeme svislou rýhu vzdálenou asi 40 cm od hlavního kmene nebo spodních větví. V této vzdálenosti překopneme, přesekneme nebo odřízneme všechny kořeny, na které zde narazíme. Z takto vyhloubené rýhy kolem dokola podkopeme kořeny i pod zbylým kořenovým balem.
