Jak vypadá Živec?

Jak se těží Živec

Živce jsou důležitou surovinou potřebnou zejména ve sklářském a keramickém průmyslu, kde se uplatňují pro svůj obsah alkálií. Ceněny jsou proto jen živce draselné a sodné a z plagioklasů jen kyselé členy této řady. Živce se těží především z pegmatitových žil.

Jak vzniká Živec

Vznik. Živce krystalizují z magmatu a jsou součástí jak intruzivních tak extruzivních hornin, jsou přítomny v mnoha metamorfovaných horninách. Vyskytují se jako kompaktní minerály či jako nerostné žíly. Živce jsou alumosilikáty (hlinitokřemičitany), jejich strukturu tvoří tetraedry SiO4 a AlO4.

Jakou barvu má Živec

Jejich barvy jsou vesměs světlé, někdy bývají zcela čiré a ve výbruse bezbarvé nebo zakalené. T=6, h=2.57-2.9. Jejich optické vlastnosti jsou obdobné a číselné rozdíly závisí na chemickémsložení. Krystalují v soustavách jednoklonné (ortoklas a sanidin) nebo trojklonné (mikroklin a plagioklasy – živce sodnovápenaté).

Kdo zavedl český název živce a proč

Autorem českého a slovenského názvu živce je Jan Svatopluk Presl.

Kde se těží kámen v ČR

Místy, kde se kaolín těží, jsou plzeňsko, Karlovarsko, třeboňská pánev a chebská pánev. Bohužel, k velké rekultivaci krajiny po těžbě nedochází a tak jsou lomy opuštěné. V nejlepším případě jsou zatopené, ale krajina a příroda jsou zničené.

Kde se těží v ČR

Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma.

Jak poznat Zivec

Agregáty živců jsou tabulkovité, s nápadnou štěpností. Barva živců je většinou světlá. Lesk živců je skelný, tvrdost 6, hustota kolísá podle složení od 2,6 do 2,9 g/cm3. Všechny živce mají dokonalou štěpnost podle (001) a velmi dobrou podle (010).

Jak vypadá slída

Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa. Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý.

Odkud dostal mastek své jméno

je minerál a můžeme se setkat s názvy Talek, Steatit, nebo Klouzek. Český název je odvozen podle jeho vlastnosti (na omak je mastný – odtud Mastek).

Jak vznikají horniny

Jsou z magmatu, které se buď dostane nebo nedostane na povrch, jsou vyvřelé, protože magma je horké a vře. Pokud magma utuhne hluboko pod povrchem, vzniknou horniny hlubinné neboli plutonické. Pokud se dostane na povrch, vylije se jako láva a utuhne jako horniny výlevné, vulkanické neboli efuzívní (také extruzívní).

Co se nejvíce těží v ČR

V současné době se na našem území těží několik významných komodit. Je to především černé a hnědé uhlí, v omezeném množství ropa, kaolín, jíly.

Kde se dají najit drahe kameny

Naleziště a lokality minerálů a drahých kamenůBobrůvka. Necelých 20 minut jízdy od Velkého Meziříčí (dálnice D1) leží malá vesnička, která se jmenuje Bobrůvka.Sklené nad Oslavou.Bory.Kněževes.Laštovičky.Suky.Rousměrov.Pikárec.

Co vše se těží

Z energetických surovin je Česko soběstačné v těžbě uranové rudy, černého a hnědého uhlí. Naopak ropu a zemní plyn musíme do ČR dovážet, protože naleziště na jižní Moravě jsou malá. Z nerudných surovin se v ČR těží kaolin, vápence, jíly a písky.

Na co je slída

Jemnozrnné slídy (muskovit, flogopit a biotit) slouží jako surovina pro výrobu elektrokeramiky a tepelně izolačních materiálů, speciálních cementů, omítek, střešních krytin, papíru, antioxidačních nátěrů, jako plnivo do barev, plastů atd.

Jakou barvu má slída

V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy: Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa.

Co je to TALC

Mastek je přirozeně se vyskytující měkký minerál. Skládá se z křemíku, hořčíku, kyslíku a vodíku. V kosmetickém průmyslu se používá nadrcený na velmi jemný prášek.

Kde se těží mastek v ČR

Naleziště mastku společnosti Tulikivi se nachází ve Finských městech Jukka, Suomussalmi a Kumho. Ve Finsku je více jak 100 známých ložisek mastku, jejichž většina je ve Východním Finsku.

Co je hornina a co nerost

Mezi minerály (nerosty) patří například křemen, diamant, sádrovec, kalcit, pyrit atd. Horniny jsou složeny z více minerálů a homogenní tedy nejsou – každý druh minerálu v hornině vykazuje jiné vlastnosti. Mezi horniny patří například žula (složená zejména z křemene, živců a slíd).

Co to je magma

Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles. Vyjma roztavených hornin může magma obsahovat i krystaly různých minerálů, rozpuštěné plyny či bublinky.

Kde se tezilo

Jedná se tedy o odvětví lidské činností, jež čerpá zdroje pocházející z prostředí neživé pozemské přírody. Oblasti na těžbu surovin se pak nazývají lomy, doly, ropné vrty apod. Existují i zvláštní případy těžby, např. těžba soli odpařováním mořské vody.

Kde se v ČR těží ropa a zemní plyn

Těžba zemního plynu se na našem území rozvíjela hlavně v oblasti Jihomoravského kraje, kde i dnes najdeme nejvýznamnější ložiska. V tehdejší době stačila těžba na pokrytí více jak poloviny spotřeby zemního plynu v celém Rakousku-Uhersku.

Kde najít krystaly v ČR

Jestli chcete mít jistotu, že něco najdete, vypravte se na Kozákov v Českém ráji. Při troše trpělivosti objevíte krásné křemínky od růženínů přes záhnědu, nejčistší z křemenů – křišťál až po pecky, ve kterých se ukrývá achát nebo fialový ametyst. Pecka vznikla v lávové bublině, naplněné křemičitým roztokem.

Kde v ČR najít Geody

Lom Seč v Rudicích je jejich známým nalezištěm. Nenajdeme zde zrovna obří unikáty, ale když se sem vydáte, odnesete si za chvíli plnou náruč menších kousků, které po rozřezání nebo naťuknutí ukážou svou vnitřní krásu. O kráse lomu ani nemluvě. Obec Rudice leží v srdci Moravského krasu zhruba 20 km severně od Brna.

Kde se v ČR těží

Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma.

Jak vzniká slída

Běžně vzniká přeměnou jiných křemičitanů jako jsou cordierit, turmalíny, granáty, živce apod. Uvádí se, že muskovit se podílí průměrně 1,4 % na složení všech vyvřelých hornin s tím, že ve vulkanitech se vůbec nevyskytuje. Muskovit bývá bezbarvý, světle šedý, stříbřitý, světle zelený, hnědý, průsvitný až průhledný.