Jak poznat renesanční stavbu
Znaky renesance:
Typické byly štuky, sgrafito, mramorové obklady. Rytmus a symetrie – Fasády jsou členěny římsami, sloupy, pilastry či arkádovými ochozy. Půdorys je většinou pravoúhlý. Renesanční stavby jsou pro člověka mnohem lépe uchopitelnější, což je pravděpodobně i důsledek symetrie a rytmického členění.
ArchivPodobné
Které stavby jsou typické pro renesanci
TYPICKÉ STAVBYzámky (sídlo šlechty, 4 nebo 3křídlé stavby, dvůr obklopen arkádami)paláce (obdoba zámku v městském prostředí)měšťanské domy.církevní budovy ustupují do pozadí
Co je typické pro renesanční architekturu
Vedle kamene se začaly užívat v mnohem větší míře cihly, stavby se zpravidla omítají a zdobí štukem nebo mramorovým obkladem. Hojně se uplatňuje vnější sloupořadí, valená klenba a kupole a schodiště se stává samostatným architektonickým prvkem. Vzniká nový druh výzdoby spíše ploché fasády zvaný sgrafito.
Co je typické pro renesancí
Charakteristika renesanceOdmítnutí gotiky a „návrat k pramenům“Nové umělecké techniky a žánry.Renesance v uměníSekularizace a role náboženstvíIndividualismus a antropocentrismus.Dualismus těla a duše.Vzestup národních jazykůSběratelství
V jakém městě vznikla renesance
Nový umělecký směr – RENESANCE – vznikl již na konci 13. století v oblasti dnešní Itálie, zatímco v ostatních částech Evropy stále ještě vládl předchozí umělecký sloh – gotika. Itálie byla rozdělena na městské státy – v jednom z nich, ve Florencii, došlo ke zrodu renesance.
Kdy se objevuje renesance
Pojem znovuzrození (rinascenza) byl poprvé užit pro období rozkvětu umění a vědy, které začalo na konci 13. století v Itálii, italským historikem Giorgio Vasarim v roce 1550. Během poslední čtvrtiny 20. století se někteří historikové začali vyjadřovat v tom smyslu, že renesancí mohlo být více.
Jaké jsou znaky renesance
Typické rysy renesanceantropocentrismus. Klade se důraz na člověka, na lidský rozum, poznání a pozemský život.individualismus. Člověk se stává všestranně rozvinutou osobností.humanismus.vědecký základ uměnírealismus.zesvětštěnínacionalizace uměnísběratelství
Jak poznat renesanční dílo
Znaky renesanceúsilí o světskou kulturu (autoři literárních a dalších uměleckých děl se obraceli hlavně k pozemskému životu, oslavovali člověka a jeho rozum ⇒ obrat k člověku)individualismus – pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly); člověk se stává centrem zájmu sebe sama (antropocentrismus)
Proč v Čechách probíhala renesance
Renesance se k nám šířila zejména z Uher, kde se jí dobře dařilo díky Matyáši Korvínovi. Odtud se pak na začátku 90. let 15. století dostal renesanční sloh přes Moravu do Čech.
Co inspirovalo renesanční umělce
Renesanční umělci se inspirovali antickými díly. Hlavním rozdílem mezi gotikou a renesancí je OBRAT OD BOHA K ČLOVĚKU. Renesance se soustředí na pozemský svět a spěje k pohodlnému lidskému životu. Také zkoumá přírodu a rozvíjí vědu.
Co předcházelo renesanci
století a již zavedeným a obecně přijímaným pojmem je karolinská renesance. Dále je výraz užíván ve spojení s národními procesy v tomto období, např. anglická renesance, italská renesance atd. Předchůdcem renesance je gotika, její nástupce manýrismus.
Kdo patří do renesance
Začíná v Itálii ve 14. století tzv. „protorenesancí“ (Giotto), následuje raná renesance (Masaccio, Fra Angelico, Piero della Francesca). Mezi nejznámější tvůrce období vrcholné renesance patří Leonardo da Vinci, Rafael Santi, Michelangelo Buonarotti, Jan van Eyck, Albrecht Dürer, Pieter Brueghel.
Jak se žilo v renesanci
Objevovaly se městské paláce a hlavně venkovská sídla – vily a zámky. Na náměstích rostoucích měst si zámožní kupci a řemeslníci stavěli elegantní domy. Nejchudších lidí se změny v architektuře samozřejmě příliš nedotkly. Stále přežívali v jednoduchých chatrčích a děrách.
Co je to renesance
Z francouzského renaissance, které doslova znamená „opětovné narození, znovuzrození, obrození“.
Z jakých tradic renesance vycházela
Duchovní základy: na rozdíl od středověkého teocentrismu vycházelo renesanční myšlení ze smyslové zkušenosti (senzualismus) a zkoumání přírody (naturalismus) a bylo zaměřeno na člověka jako míru všech hodnot (antropocentrismus).
Čím se projevuje renesanční pohled na svět
1. Čím se projevuje renesanční pohled na svět Snaha o obrození společnosti na základě antických ideálů, zájem soustředěn na člověka, jeho osobnost a pozemskost.
Jak dlouho trvala renesance
Renesance, přestože je nejčastěji spojována s definicí uměleckého slohu, představuje celou historickou epochu trvající od 14. do 17. století. Tento pojem, jež v překladu znamená znovuzrození, byl poprvé užit již koncem 16.
Co bylo po renesanci
Vypálením Říma v roce 1527 začala renesance upadat. Svár mezi vírou a humanismem vedl k manýrismu (Mannerism).
Kde vznikl renesanční sloh
Počátky renesance jsou kladeny do severní Itálie na konci 14. st. Její kolébkou bylo jednoznačně město Florencie.
Co je to renesanční člověk
Od těch časů se stalo zvykem označovat jako polyhistora, resp. „renesančního člověka“ významného učence, který se stal uznávanou kapacitou v mnoha oborech vědy a lidské činnosti. Jedním z prvních takto označených lidí byl bezpochyby Leonardo da Vinci.
Jak být renesanční člověk
Nejdříve by bylo asi vhodné si říci, kdo je renesanční člověk. Wikipedie říká, že je to osoba všestranně nadaná, která se zajímá o mnoho oborů lidského vědění a umu, má rozhled nejen filosofický, ale i politický a společensko-kulturní, také se zajímá o vlastní tělo, umí cizí jazyky.
Kdy je renesance
Renesance (též renezance) je umělecký sloh a historická epocha, která vznikla ve 14. a trvala až do 16. století, kdy plynule přešla přes manýrismus v baroko. Vznikla v severní Itálii, odkud se kupeckými a poutnickými cestami postupně šířila do celé Evropy.
Co dělá renesanční člověk
Renesanční člověk mluvil mnoha jazyky a míval široký rozhled po stránce nejen filozofické, ale také politické a společensko-kulturní. Mluvil několika jazyky, hrál na hudební nástroj, psal poezii atd.
Na co klade důraz renesance
Renesance přináší nový pohled na svět, jiné pojetí člověka, klade velký důraz na vzdělání. Do popředí se dostává světská tématika. Nově vzniká literatura zábavná (typické domácí téma Palečka) a tvorba zaměřující se na vzdělávání (Jan Blahoslav).
