Jak se tvoří vzorce oxidů
Vzorec oxidu odpovídá schématu XmOn, kde X je chemická značka prvku a m a n jsou počty atomů. Pokud je počet atomů (m, n) roven jedné, nepíše se ani nevyslovuje.
Jak se rozdělují oxidy
Z tohoto hlediska se oxidy dělí na kyselinotvorné, zásadotvorné, amfoterní a neutrální (viz obrázek 1).
Jak vzniká oxid siřičitý
Oxid siřičitý je základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. K této výrobě se připravuje buď spalováním síry nebo pražením pyritu a poté se katalyticky oxiduje na oxid sírový, jehož rozpouštěním ve vodě vzniká kyselina sírová. Jako katalyzátor se nejčastěji používá oxid vanadičný.
Jak vznikaji v prirode oxidy dusíku
Oxidy dusíku jsou přirozenou součástí životního prostředí, vznikají především při spalovaní fosilních paliv za vysokých teplot, během bouřek, mezi producenty se řadí i mikroorganizmy. Oxidy dusíku se podílejí na vzniku kyselých dešťů a přízemního ozónu. NO je významným skleníkovým plynem.
Archiv
Jak poznat oxid
Prvními příznaky jsou obvykle bolesti hlavy, nevolnost, závrať, malátnost a zmatenost. Typické je třešňové zbarvení kůže a sliznic. Mezi hasiči bývá oxid uhelnatý nazýván tichým zabijákem, není totiž vidět ani cítit a již při velice malých koncentracích se pevně navazuje na krevní barvivo namísto kyslíku.
Jak se dělá názvosloví soli
Názvosloví solí bezkyslíkatých kyselin se řídí pravidly platnými pro binární sloučeniny. Podstatné jméno je v něm umístěno na prvním místě a tvoří je název prvku nebo skupiny prvků se záporným oxidačním číslem či nábojem (s připojením koncovky „–id“, názvy aniontů byly podrobně diskutovány v kapitole 2.4.2).
Co to je oxidace
Oxidace je ztráta elektronů, případně zvýšení oxidačního čísla příslušného prvku. Odebrané elektrony musí skončit na jiném prvku, a proto je oxidace jedné látky vždy spojena s redukcí látky jiné. Slovo „oxidace“ pochází ze slova „oxid“, které označuje sloučeninu obsahující kyslík.
V čem je oxid siřičitý
Použití Používá se jako konzervant, antioxidant a prostředek proti hnědnutí do vína, kukuřičného sirupu, želé, sušeného ovoce, džusů, nealkoholických ovocných nápojů, pečiva, octa, výrobků z brambor, koření a polévek. Přidává se také při výrobě džemů a marmelád.
Kdy vzniká co
Oxid uhelnatý (CO) se v atmosféře přirozeně nachází naopak pouze v nepatrném množství. Vzniká zejména nedokonalým spalováním, tedy v případě, že k plamenu není zajištěn dostatečný přísun kyslíku.
V čem je oxid dusnatý
Produkce oxidu dusnatého můžete podpořit stravou bohatou na dusičnany, která se je obsažena v zelenině jako například špenát nebo řepa. Dusičnany se totiž v těle mění na oxid dusnatý. Špenát spolu s řepou má patrně největší obsah dusičnanů vůbec. Ve 100g špenátu může být obsaženo až 387 miligramů dusičnanů.
Co způsobuje dusík
Ačkoli je dusík netoxický a inertní, může ve vysokých koncentracích způsobit dušení z nedostatku kyslíku. Kromě toho kontakt s kapalným produktem může způsobit chladové a mrazové popáleniny.
Jak vzniká CO
Jedovatý oxid uhelnatý je produktem nedokonalého spalování – vzniká při hoření jakéhokoliv paliva . Příčinou výskytu zvýšených koncentrací v interiérech je nedostatečné odvětrání místností, kde jsou kamna, sporáky, karmy (koupelny) a další spalovací zařízení umístěna.
Proč je CO jedovatý
Oxid uhelnatý je značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin (COHb), čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání.
Co je to Hydrogensoli
Hydrogensoli, neboli kyselé soli, obsahují ve své molekule atomy vodíku (tzv. kyselé vodíky). V názvu soli se přítomnost těchto vodíků označuje předponou hydrogen-. Nachází se před názvem aniontu.
Jak vznikají soli
Soli vznikají redoxními i jinými reakcemi: neutralizací (reakcí kyseliny a zásady).
Jak probíhá oxidace
Kdykoliv se nějaká částice (atom, molekula, ion) oxiduje, odevzdává elektrony a zvyšuje své oxidační číslo. Naopak při redukci částice elektrony přijímá a její oxidační číslo se snižuje. Oxidace a redukce tedy probíhá vždy současně, zatímco jedna látka elektrony odevzdává, druhá je přijímá.
Co vzniká při oxidaci
Při oxidaci látka elektrony uvolňuje a její oxidační číslo se zvyšuje. Při redukci látka elektrony přijímá a její oxidační číslo se snižuje. Můžeme pozorovat oxidaci vodíku. Celkem čtyři atomy vodíku uvolňují každý po jednom elektronu.
CO způsobuje oxid uhličitý
V přirozeném prostředí se jeho koncentrace pohybuje okolo 400 ppm, ve vyšších koncentracích může v uzavřených místnostech vést ke vzniku takzvaného vydýchaného vzduchu a způsobovat bolesti hlavy, závratě a únavu. Velmi vysoká koncentrace může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt.
Jak se vyrábí CO2
V laboratoři se většinou připravuje reakcí uhličitanů, především uhličitanu vápenatého se silnými kyselinami například chlorovodíkovou: CaCO3 + 2 HCl → CO2 + CaCl2 + H2O. Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (žíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 → CaO + CO2.
Které oxidy jsou jedovaté
3) Jedovatý je oxid uhelnatý, oxid siřičitý a oxid dusičitý.
Co jsou to NOXY
Mluvíme-li o oxidech dusíku označovaných NOx, máme na mysli směs především dvou druhů oxidů dusíku, a to oxid dusnatý NO a oxid dusičitý NO2. Výzkum posledních 10 až 15 let ukázal, že poškozování ovzduší je složitý mechanismus a vedle oxidů síry působí negativně i oxidy dusíku.
Kde se nachází dusík
Výskyt dusíku
Volný dusík se vyskytuje v podobě dvouatomových molekul. Jedná se o nejrozšířenější plyn v zemské atmosféře (78 %), také je vázán v celé řadě přírodních sloučenin (např soli kys. dusičné). Dusík je také významným biogenním prvkem – je součástí všech živých organizmů (živočichů i rostlin).
V čem je dusík
– Hlavní podíl dusíku je v organických dusíkatých sloučeninách (biomasa mikrobů, metabolity organismů žijících v půdě, rostlinné a živočišné zbytky, stabilní organické sloučeniny apod.), jejichž dusík je až na výjimky rostlinám nedostupný.
Kde vzniká CO
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, hořlavý plyn bez chuti a bez zápachu. CO vzniká nedokonalým spalováním všech uhlíkatých materiálů. Když pomineme přírodní zdroje, na emisích CO se podílí především doprava a veškeré průmyslové procesy, kde probíhá spalování. Člověk je CO běžně vystaven vdechováním.
CO je lehčí než vzduch
Helium je vzácný plyn s vynikajícími vlastnostmi – je stálý, lehčí než vzduch a vůbec není výbušný. To předvedeme na pouťových balóncích. Významné využití však má zkapalněná forma hélia.
