Kdy se začaly slavit Vánoce
První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.
Kdo vymyslel Vánoce
První Vánoce slavili v Římě
Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.
ArchivPodobné
Co je to Štědrý den
Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Páně (25. prosince) již považován za součást Vánoc.
Co se dělá na Štědrý den
Na Štědrý den – tedy 24. prosince večer – se usedá ke štědrovečerní slavnostní večeři. Tradiční večeře se skládá z rybí polévky a kapra s bramborovým salátem. Štědrovečerní večeře má svá pravidla – prostírá se pro jednoho navíc, pro nečekanou návštěvu, od stolu se během večeře nevstává, dokud všichni nedojí.
Archiv
V jaké zemi se neslaví Vánoce
Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.
Kdo neslaví Vánoce
V době křesťanského adventu a vánočních svátků mají Židé Chanuku. Není to nejvýznamnější židovský svátek a Židé sami ani Chanuku nepovažují za oslavu Vánoc.
Co se nesmí jíst na Štědrý den
Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso.
Proč se nesmí vstávat od štědrovečerní večeře
Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Zatímco v minulosti nesměla vstát hospodyně od stolu, dnes může obsluhovat ostatní právě pouze ten, který jídlo připravuje. Pokud vstane někdo jiný, říká se, že příští rok u Štědrovečerní večeře nebude.
Co se nesmí dělat na Štědrý den
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu.
Proč se dávají dárky pod stromeček
Zároveň jde o symboliku obdarování: Bůh obdaroval člověka, a proto si i lidé dávají dárky. Křesťané slaví i následující dny. 25. prosince pokračují v oslavách narození Ježíše Krista, ten den se přimyká k noci zrození.
Jak vzniklo slovo Vánoce
Původ slova Vánoce vychází ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten, který znamená posvátné noci nebo svaté noci, výraz se v čase změnil na Weihnachten, což jsou česky Vánoce. Křesťanské Vánoce mají svůj původ v příběhu narození Ježíše Krista.
Co nesmí jehovisté
Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Proč se na Štědrý den nejí maso
Podle ní se totiž každému, kdo se vydrží celý Štědrý den až do večeře postit, ukáže na stěně zlaté prasátko. Prase je odedávna symbolem bohatství a hojnosti. Každý, kdo měl ve chlévě nějakého toho pašíka, věděl, že je na zimu zabezpečený a hladem neumře. Odtud také pochází prasátko jako pokladnička.
Kdy končí půst na Štědrý den
Půst je zdrženlivost v oblasti stravování, člověk by měl svůj jídelníček omezit na co nejvíce skromné pokrmy. Každý půst včetně toho vánočního je nábožensky motivovaný. Adventní půst začíná každoročně se začátkem adventu a končí 24. prosince v čas večeře.
Kdy má být štědrovečerní večeře
Štědrovečerní večeře
Ke stolu by se mělo usednout, až tehdy, když vyjde první hvězda na obloze a zahájí Vánoce. Během večeře se nesmí vstávat od stolu a odcházet – ten, kdo se tímto pravidlem neřídí, nemusí se příštích Vánoc dožít. Pod talíř se dává kapří šupinka nebo mince, která zajistí dostatek peněz v příštím roce.
Proč nemá viset prádlo na Štědrý den
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.
Kdo nosí dárky v Turecku
I když Turci nevěří na Vánoce, na Silvestra si mnozí dávají dárky. Děti věří, že jim je nosí Noel Baba, který je vlastně jakýmsi praotcem svatého Mikuláše i různých variant Santa Clause.
Kdo nosí dárky ve Švýcarsku
Ve Švýcarsku nemají Santu Clause, ale Ježíška, kterému říkají Christkind nebo také Le petit Jésus. Jedná se o zářící bytost s křídly, která je celá oblečená v bílém.
V co věří Jehovisti
Tento model je považován za prostředek, jímž Bůh Jehova uskutečňuje své dílo na Zemi. Toto vedení rozhoduje o učení a prezentaci na veřejnosti. Svědkové Jehovovi věří, že proroctví z bible vztahující se k minulosti se splnila, a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.
Jak poznat Jehovistu
Svědkové Jehovovi kladu důraz na oddělení od společnosti. Například neslaví Vánoce, Velikonoce, narozeniny, státní svátky ani žádnou příležitost která je na počest někoho jiného než Ježíše. Aby se děti Svědků Jehovových necítily ochuzeny o oslavy narozenin, někteří se rozhodli pro spontánní dávání dárků.
Co by se nemělo dělat na Štědrý den
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu.
Proč se nesmí prát na Vánoce
Tak nejdříve, co by se mělo a nemělo. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí.
Co se v Turecku nesmí dělat
Co se nesmí v Turecku
Je zakázán vývoz jakýhkoliv starožitných předmětů (za ty jsou považovány předměty starší 100 let). Je přísně zakázán dovoz drog, obchodování s nimi a i jejich užívání. Tresty jsou velmi přísné. Ve vojenských objektech, nádražích, letištích a u většiny mešit je zakázáno fotografovaní.
Co se nesmí vozit do Turecka
Zakázán je dovoz drog a jiných omamných látek, obchodování s nimi a jejich spotřeba. Za nedovolenou výrobu, vývoz a dovoz omamných nebo psychotropních látek (již za 1 gram) hrozí trest odnětí svobody ve výši 10 až 20 let a vysoké peněžité tresty.
Kdo přináší dárky
Například ve Francii nosí dárky Pere Noel, v Holandsku Sinterklaas, v Bulharsku děda Koleda, ve Švédsku Jultomten, v Polynésii velký krab, v Sýrii velbloud patřící Třem králům, v Chorvatsku děda Božičnjak a například v Indii nikdo dárky nerozdává a lidé si je dávají osobně.
