Co nepatří do zvláštní kategorie osobních údajů
Zvláštní kategorie údajů
Nesmíte zpracovávat osobní údaje o: rasovém či etnickém původu. sexuální orientaci. politických názorech.
Co se považuje za osobní údaje
Odpověď Osobní údaje jsou jakékoli informace, které se týkají identifikované nebo identifikovatelné žijící osoby. K osobním údajům patří i různé jednotlivé informace, které společně jako celek mohou vést k identifikaci určité osoby.
Kdo může být správcem osobních údajů
Správcem může být jakýkoli subjekt. Správcem může být i fyzická osoba, pokud zpracovává osobní údaje způsobem, že tento způsob již vylučuje uplatnění výjimky osobní či domácí činnosti, resp. pokud nejde o nakládání s osobními údaji, které ještě nesplňuje definici jejich zpracování.
Která informace zpravidla není osobním údajem zvláštní kategorie
Spadají sem údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo …
Kdo je příjemcem osobních údajů
Příjemce je jakýkoli subjekt, kterému jsou sdělovány osobní údaje. Příjemce není subjekt, který zpracovává osobní údaje za účelem inspekce, dohledu a regulace související s výkonem veřejné moci. Zákon o ochraně osobních údajů používá pojem „příjemce“, ale blíže jej nespecifikuje. Příjemce je obvykle správce údajů.
Co znamená posouzení vlivu na ochranu osobních údajů
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je požadováno, když je pravděpodobné, že zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob.
Co není osobním údajem
Co se nepovažuje za osobní údaj
Jde především o následující: registrační číslo společnosti, e-mailová adresa jako je například [email protected]. anonymizované údaje.
Co patří do kategorie osobních údajů
Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.
Kdo může být pověřencem pro ochranu osobních údajů
Prakticky by tedy měl být pověřencem někdo, kdo má určité právní povědomí o ochraně osobních údajů a pokud jsou osobní údaje zpracovávány automatizovaně v rámci informačních technologií, tak aby měl povědomí i o fungování těchto technologií. Takže optimální je právník zkřížený s IT odborníkem.
Kdy může správce zpracovávat osobní údaje
zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.
Kdy není potřeba souhlas se zpracováním osobních údajů
Pokud tedy údaje k danému účelu z logiky věci a za použití zdravého rozumu nejsou potřeba, nepostačí ani souhlas se zpracováním osobních údajů. Pokud budu jako správce chtít trasovat přesnou polohu fyzické osoby, nebudu na základě souhlasu moci zpracovávat například náboženské přesvědčení.
Která informace není zvláštním osobním údajem podle cl 9 nařízení GDPR
Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o …
Kdo je nositelem osobních údajů
Kdo se musí obecným nařízením řídit Obecným nařízením se řídí, pokud jde o povinnosti, subjekt, který provádí zpracování osobních údajů. Takový subjekt je nazýván správcem osobních údajů. Obecným nařízením se řídí i zpracovatel, což je subjekt, který pro správce osobní údaje zpracovává.
Kdy zpracovatel provede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů
Odpověď Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je požadováno, když je pravděpodobné, že zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob.
Kdy je nutné zpracovat DPIA
Z článku 35 odst. 1 GDPR vyplývá, že DPIA musí být provedeno v případě, kdy určitý druh zpracování údajů bude mít pravděpodobně za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a to zejména při využití nových technologií.
Jaký musí být souhlas se zpracováním osobních údajů
Pokud lze zpracování založit na souhlasu, musí být souhlas udělen pro každý jeden konkrétní účel. Souhlas tedy musí být konkrétním, svobodným, informovaným a jednoznačným projevem vůle, při jehož vyžadování musí správce počítat s tím, že souhlas může být kdykoliv odvolán.
Co patří do zvlastni kategorie osobnich udaju
Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.
Kdo je Poverenec osobnich udaju
Pověřenec je rovněž kontaktní osobou pro dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů, jakož i pro jednotlivce, k nimž se osobní údaje vztahují (tj. subjekty osobních údajů). Pověřenec však nerozhoduje o nastavení systému zpracování osobních údajů u správce, ani za ně nezodpovídá.
Jaký zákon doplňuje obecně nařízení o ochraně osobních údajů
V českém právním prostředí tak Obecné nařízení od 25. května 2018 nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, resp.
Kdy lze zpracovávat osobní údaje
zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.
Kdy má subjekt právo na výmaz svých údajů
Právo na výmaz ("právo být zapomenut")
osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány; subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování; subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl.
Ve kterém z níže uvedených případů je třeba zpracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je požadováno přinejmenším v následujících případech: systematické a rozsáhlé vyhodnocování osobních aspektů týkajících se fyzických osob včetně profilování, rozsáhlé zpracování citlivých osobních údajů, rozsáhlé systematické monitorování veřejných prostorů.
Kdo je povinen mít pověřence pro ochranu osobních údajů
Tuto roli může jakákoliv organizace obsadit dobrovolně, ale pro mnohé organizace bude její zřízení povinné. Funkce Pověřence (DPO) musí být povinně zřízena: Je-li subjektem, který nakládá s osobními údaji, orgán veřejné moci či veřejnoprávní korporace. Při rozsáhlém systematickém monitorování fyzických osob (např.
Co je to minimalizace osobních údajů
Zásada minimalizace údajů znamená, že správce zpracovává pouze takové osobní údaje, které nutně potřebuje. Pokud je nepotřebuje, nemá je zpracovávat.
Co nepatří do GDPR
Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.
