Jak je silná zemská kůra
Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km.
Jak Delime zemskou kůru
Zemská kůra je složená z velkého počtu prvků, samostatně se v ní ale vyskytují jen prvky s malou reaktivitou (platina, zlato, stříbro). Ostatní prvky vytvářejí nerosty (minerály) a z nich jsou složeny horniny, které jsou základem zemské kůry. Ty dělíme podle jejich původu na vyvřelé, usazené a přeměněné.
Archiv
Kde zaniká oceánská kůra
V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.
Archiv
Jak se nazývá rozlámaná zemská kůra
Zemská kůra je rozlámána na několik částí, které nazýváme litosferické desky.
Na co se dělí zemská kůra
Na základě mocnosti a složení se dělí na kůru kontinentální, oceánskou a přechodnou. Kontinentální kůra je složena ze sedimentárních, magmatických a metamorfovaných hornin, vyskytujících se ve třech vrstvách. Mocnost nejsvrchnější vrstvy sedimentů obvykle nepřesahuje 15 km a vyvinuta může být jen místy.
Co je to zemská kůra
Zemská kůra je silikátový obal Země do hloubky 16 km, s veškerým vodstvem a ovzduším do výšky 15 km. Tuhá část zemské kůry se nazývá litosféra, vodstvo se nazývá hydrosféra a ovzduší je atmosféra. Chemické složení hydrosféry je v podstatě určeno složením mořské vody.
Jaká je teplota zemského jádra
Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý. Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).
Která zemská kůra je starší
Zemská kůra je tvořena pevninskou a oceánskou, přičemž pevninská je mocnější a starší.
Který prvek má největší podíl v zemské kůře
Nejrozšířenější prvek zemské kůry je s podílem 49,13 % kyslík, druhý nejčastější prvek v zemské kůře je s podílem 26 % křemík, třetí nejrozšířenější chemický prvek na Zemi je s podílem 7,45 % hliník.
Co je nejrozšířenější prvek na Zemi
1.1.
Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru (89 %) a třetím (po kyslíku a křemíku) nejrozšířenějším prvkem na Zemi (15,4 % atomů). Uvažuje-li se hmotnostní zastoupení, je s 0,88 % na devátém místě v pořadí, v povrchových horninách je jeho obsah 0,15 % (10. místo). Volný je jen v nepatrném množství.
Jak vznikají horniny
Jsou z magmatu, které se buď dostane nebo nedostane na povrch, jsou vyvřelé, protože magma je horké a vře. Pokud magma utuhne hluboko pod povrchem, vzniknou horniny hlubinné neboli plutonické. Pokud se dostane na povrch, vylije se jako láva a utuhne jako horniny výlevné, vulkanické neboli efuzívní (také extruzívní).
Jak vznikla naše Země
Země vznikla podobně jako ostatní planety slunečního systému přibližně před 4,6 miliardami let akrecí z pracho-plynného disku, jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy, tj. Slunce. Srážkami prachových částic se začala formovat malá tělesa, která svou gravitací přitahovala další částice a okolní plyn.
Jak vzniklo jadro
Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let) je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let. Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale vsoučasnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období planetisimál.
Jak je rozděleno stáří oceánské kůry
Její nejstarší části jsou sedimenty jurského stáří, což přímo souvisí s její neustálou obnovou na oceánských hřbetech, oproti kontinentální kůře se tak jedná o dynamickou složku. 1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Stáří oceánské kůry, milióny let (Ma) před současností (2000).
Jaký je nejtěžší kov na světě
Osmium bývá někdy označováno jako prvek s největší hustotou neboli nejtěžší prvek (těsně před iridiem), protože podle přesných teoretických výpočtů z krystalové mřížky by dokonale čisté osmium mělo dosahovat hustoty 22,587 ± 0,009 g/cm³, zatímco iridium 22,562 ± 0,009 g/cm³.
Jak se vyskytuje vodík
Výskyt v přírodě Elementární vodík je na Zemi přítomen jen vzácně. Nejvíce elementárního vodíku se vyskytuje v blízkosti sopek v sopečných plynech. Plynný vodík se v našem prostředí vyskytuje ve formě dvouatomových molekul H2, je však známo, že v mezihvězdném prostoru je přítomen z převážné části jako atomární vodík H.
Jak vypadá slída
Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa. Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý.
Co je nerost a hornina
Horniny jsou tvořeny několika nerosty, nejsou homogenní, neboť na každém místě mají jiné složení. Výjimkou jsou horniny z jednoho nerostu, např. vápenec, celý z kalcitu nebo křemenec, celý z křemene. Nerostů o známé vnitřní struktuře, krystalové soustavě a chemickém složení, je dnes na 5000.
Jaká je nejmenší planeta
Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy. Obíhá ze všech planet nejblíže ke Slunci. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou (denní) a neosvětlenou (noční) polokoulí. Povrch Merkuru je velmi podobný povrchu Měsíce.
Jak se zrodila Země
Země vznikla přibližně před 4,6 miliardami let, nejspíš jako produkt supernovy (výbuchu hvězdy). Úlomky z této exploze do sebe díky gravitaci počaly narážet až vytvořily Slunce.
Jak vypadá jaderné palivo
Palivem je obohacený uran ve formě oxidu uraničitého UO2, moderátorem i chladivem obyčejná voda. Přírodní uran je složen ze dvou izotopů s nukleonovými čísly 238 a 235. Pro štěpení je vhodný jenom izotop 235, kterého je v přírodním uranu pouze 0,7 % a proto se musí jaderné palivo tímto izotopem uměle obohacovat.
Kdo změřil energii jádra
Průkopnice jaderné fyziky
V historii jaderné fyziky zaujímají význačné místo také tři ženy – badatelky: Marie Curie – Sklodowská, její dcera Irena Joliot – Curie a rakouska fyzička Lisa Meitnerová (1878 – 1968).
Kde se na Zemi vyskytuje nejmladší a nejstarší oceánská kůra
To že je oceánská kůra u oceánského hřbetu nejmladší a u kontinentu nejstarší je způsobeno tím že nová kůra vzniká v oblasti středooceánského hřbetu a od něj je odtlačována.
Co je cennější než zlato
Platina je jedním z nejvzácnějších drahých kovů na světě. Svou hodnotou převyšuje nejen stříbro, ale dokonce i zlato. I přes to byla dlouhá léta opomíjena a stála ve stínu ostatních drahých kovů.
Jaký je nejrozšířenější kov na Zemi
Nejpoužívanější kovem je železo, vyrábí se z něj litina i různé oceli. Železo patří mezi nejrozšířenější prvky v zemské kůře a pro své vlastnosti a využití se přenáší do různých významů jako je doba železná, železná vůle, železné zdraví či železná lady.
