Kdo nechal popravit kozinu
Byl převezen do Plzně, kam Lamingen přivedl 66 mužů z chodských vesnic s jejich syny, aby 28. listopad 1695 zhlédli exemplární popravu. Místo připomíná pamětní deska na zdi plzeňského pivovaru,“ píše Jan Kvirenc v knize České dějiny – 100 památných míst.
Archiv
Kdo byl lomikar a kdo byl Kozina
Dne 28. listopadu 1695, tedy právě před 325 lety, vyhasl na plzeňské šibenici život třiačtyřicetiletého Jana Sladkého Koziny, respektovaného sedláka z chodské vsi Újezd, jenž se stal vůdčí osobností vzpoury Chodů proti Volfovi Maxmiliánovi z Lammingeru a Albenreuthu – zlověstnému „Lomikarovi“.
Kdo řekl do roka a do dne
Podle pověsti si měl Kozina dojít pro svého protivníka Wolfa Maxmiliána Lammingera svobodného pána z Albenreuthu (řečeného Lomikara) přesně do roka a do dne po své popravě, jak v Plzni před svou popravou předpověděl ("Lomikare, Lomikare!
Co předpověděl Kozina Lomikarovi se
Kozina předpověděl Lomikarovi, že do roka a do dne zemře. Chodové měli ve znaku hlavu psa.
ArchivPodobné
Co zdobilo vlajku chodu
Psí hlavu Chodům „nasadil“ Mikoláš Aleš, který tuto původně posměšnou nadávku zvěčnil na chodském praporu, kam správně patřil úplně jiný symbol – plstěné boty. Chodům se ale psohlavci neříkalo náhodou.
Co řekl Kozina
Do roka a do dne zvu tě na boží soud. Tuhle větu řekl těsně před svou smrtí Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání. Nenáviděný Lamingen, řečený Lomikar, skutečně zemřel téměř přesně do roka a do dne po Kozinově popravě.
Kde žil Lomikar
Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.
Kde bydlel Kozina
Jméno Kozina dostal podle statku Kozinec, kde bydlel. Proslul větou: „Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne budeme spolu stát před súdnú stolicí boží. Hin sa hukáže, hdo z nás!
Kde se narodil Kozina
ÚjezdJan Kozina / Místo narození
Jan Sladký Kozina se narodil 10. září 1652 v Újezdě v čísle popisném 7 „U Rozsochů" a současný statek č. p. 3 zakoupil, aby na něm se svou ženou Dorotou hospodařil.
Jak jinak se říkalo chodům a proč
Chodové byli německy nazýváni Kötten, Kutten nebo Urbarleute. Dalším používaným označením bylo "die alten Hacker", tedy "staří sekerníci". České označení Chod má svůj základ ve slově chodit – chod byl ve staročeštině „výsadní sedlák, který měl po hranicích choditi a hlídati“.
Kde žil lomikar
Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.
Kdy zemřel Kozina
28. listopadu 1695, PlzeňJan Kozina / Úmrtí
Co je to Psohlavec
Psohlavci jsou nejedovatí hadi z čeledi hroznýšovitých. Je velmi nesnadné je popsat, protože se vyznačují obrovskou barevnou rozmanitostí. Mohou být jednobarevní i skvrnití, žlutí, rezaví, hnědaví nebo červení.
Co je to Chodov
Chodov (německy Chodau) je dnes městská čtvrť a katastrální území Prahy, nacházející se na území městské části Praha 11, kterou společně s Háji tvoří. Dříve samostatná a svébytná obec byla k Praze připojena v roce 1968.
Jak loví hadi
Kořist loví obvykle pomocí jedu nebo škrcení. Kromě toho se vyskytují i určití potravní specialisté, jako je například vejcožrout (Dasypeltis), který se specializuje na požírání vajec.
Kdo jsou to Psohlavci
Maur: Psohlavec bylo ve středověku označení pro nestvůry z Indie, lidi s psími hlavami, velkým počtem prstů na rukou a nohou, živící se lovem zvěře. Později se to přenášelo i na jiné nesympatické národy. Zejména Turci byli označováni jako psohlavci v 16. století, když zaplavovali střední Evropu.
Kam v okoli Chodov
Kam na výlet v Chodově a okolí4.3 km. Vyhlídka Chodaublick na Liščím kopci – 616 m n.m. Turistika.5.9 km. Hrad Loket. Hrady a zámky.6.3 km. Vánoční dům na zámku Doubí7.0 km. Svatošské skály.7.0 km. Přírodní koupaliště Rolava.7.3 km. Děpoltovický rybník.7.7 km. Přírodní lanové centrum Svatý Linhart.7.7 km. Obora svatý Linhart.
Jak zabiji krajta
Krajta tmavá je klasický had škrtič. Svou kořist zabije tak, že udělá prudký výpad, uchopí ji svými ostrými dozadu zahnutými zuby, a pak ji obtočí svým svalnatým tělem.
Které zvíře zabiji jedovaté hady
V Evropě je známý svým postojem vůči zmijím hmyzožravý ježek západní (Erinaceus europaeus), který tyto jedovaté hady s oblibou loví a žere. Příležitostně však loví hady mnoho druhů zvířat, hlavně lasicovité šelmy, ale i lišky, vlci, či medvědi. Na hada často zaútočí i druhy, které se jinak masem neživí.
Jak se říkalo chodům
Chodové byli německy nazýváni Kötten, Kutten nebo Urbarleute. Dalším používaným označením bylo "die alten Hacker", tedy "staří sekerníci".
Kam na výlet v Praze
Kam na výlet v Praze a okolíNárodní muzeum. Muzea a historie.Žižkovská věž Rozhledny.Národní památník na Vítkově Památníky.Staroměstská radnice s orlojem. Muzea a historie.Pražský hrad. Hrady a zámky.Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha.Petřínská rozhledna. Rozhledny.Zoologická zahrada Praha. Zoologické a botanické zahrady.
Kam s dětmi na výlet Praha 11
Kam na výlet v Praze – Chodově a okolí0.8 km. Zookoutek Divoká zahrada. Zoologické a botanické zahrady.1.7 km. Hostivařský lesopark.1.8 km. Hostivařská přehrada.2.4 km. Minizoo Milíčovský dvůr.3.1 km. Přírodní koupaliště Šeberák.3.3 km. Kunratický les.4.1 km. Plavecký areál Slavia Praha.5.0 km. Úniková hra Freddy Krueger.
Jak jí had
Množství potravy se obecně řídí velikostí hada. Ke krmení se používá živá, rozmražená nebo čerstvě zabitá kořist. Zmražené krmivo je třeba včas rozmrazit a osušit a následně podávat dostatečně předehřáté. Nikdy se nemá krmit potrava která je větší, než nejsilnější část hadova těla.
Jak tráví had
Velcí a těžcí hadi, jako jsou krajty, hroznýši nebo anakondy, se pohybují i přímočaře. Podobají se přitom gigantickým housenkám nebo žížalám. Had posune kůži na břiše kousek vpřed, opře se o podklad břišními šupinami a pak se přitáhne „zbytkem“ těla.
Kdo je nepřítel hada
Příležitostně však loví hady mnoho druhů zvířat, hlavně lasicovité šelmy, ale i lišky, vlci, či medvědi. Na hada často zaútočí i druhy, které se jinak masem neživí. Tímto jsou známí především některé druhy afrických býložravých kopytníků, jako jsou buvoli, zebry, nebo pakoně, kteří hada úmyslně zabijí svými kopýtky.
