Jak hutnit bez vibrační desky
Vibrační pěch – na rozdíl od ostatních hutnících strojů – využívají rázový účinek na materiál. Používají se pro hutnění zemin, zvláště tam, kde nelze použít vibrační desky, tedy pro hutnění ve výkopech. Hutnící patka (pracovní část stroje) má šířku okolo 30 cm, takže je možné pracovat i v poměrně úzkém výkopu.
Archiv
Jak zhutnit mokrou zeminu
Pro zhutnění zeminy a štěrků při stavbě silnic, chodníků nebo základů domu potřebujete kvalitní vibrační desky, případně i pěchy a válce. Tyto stroje slouží ke zvýšení únosnosti podloží, zamezují sesedání půdy, omezují propustnost vody, brání poškození mrazem a celkově zvyšují stabilitu podloží.
Archiv
Jak zhutnit výkop
Vibrační technika používaná na zhutnění výkopů Do výkopů používáme jednak vibrační pěchy a příkopové válce, ale také nesené vibrační desky – stroje na hutnění výkopů.
Jak těžkou vibrační desku
Do běžné domácnosti si vystačíte s vibrační deskou v váhou od 65 – 100 kg o hutnící síle 20kN. Tyto stroje jsou vhodné pro hutnění štěrku, kamení i zeminy. Hutní do hloubky cca 0 centimetrů. Pro profesionály jsou vhodnější desky s váhou nad 100 kg a hutnící síle nad 20 kN, které hutní do hloubky až 50 cm.
Jak Udusat štěrk
Vybrat cca 20 cm hlíny, vysypat drceným štěrkem (15 cm) a jemně udusat – stačí ´pochodit´… Pak celou plochu zasypat pískem (drceným, ne říčním), celé důkladně kropit (písek ´zaleze´ do mezer ve štěrku) a pak kladivem (10 kg perlík stačí) místo vedle místa udusat… Dosypat písek a do něj položit dlažbu…
Jak hutnit základovou desku
K hutnění nám poslouží tzv. žába, neboli vibrační pěch. Pokud se rozhodneme materiál pod štěrkové lože doplňovat ve větší výšce, je nutné hutnit postupně po vrstvách. Přičemž výška jednotlivých vrstev nesmí přesáhnout 30 cm.
Jak dlouho si sedá zemina
Tím, že tlačí na zeminu pod sebou, v místě, kde je postavený, je zemina stlačována touto silou. Daná zemina se ovšem nestlačí v jednom okamžiku, ale stlačuje se postupně. Proto než si dům takzvaně „sedne“, trvá to i několik let.
Jak ZRYT tvrdou půdu
Podle počtu namontovaných hvězdicových nožů na rotoru stroj obrací a kypří půdu v šíři 30 až 60 cm a je jimi tažen vpřed rychlostí kolem 1 km/h. Podle nastavení zadní ostruhy lze nechat stroj zakousnout do plné hloubky, nebo jen zpracovávat povrch záhonu. Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy.
Jak tezkou vibrační desku na zámkovou dlažbu
Na zažehlení (urovnání) zámkové dlažby opět používáme vibrační desku doplněnou o polyuretanovou podložku, aby nedošlo k poškození položené dlažby. Na podloží použijeme vibrační desku těžší (podle výšky podloží), na zažehlení dlažby stačí deska 60 – 85 kg. Na hutnění přípojky, tedy do výkopu, používáme vibrační pěch.
Jak zhutnit
Vybrat cca 20 cm hlíny, vysypat drceným štěrkem (15 cm) a jemně udusat – stačí ´pochodit´… Pak celou plochu zasypat pískem (drceným, ne říčním), celé důkladně kropit (písek ´zaleze´ do mezer ve štěrku) a pak kladivem (10 kg perlík stačí) místo vedle místa udusat… Dosypat písek a do něj položit dlažbu…
Jak často zalévat základovou desku
Nejdůležitějších je prvních 48 hodin. Tato doba je nejdůležitější pro celý proces zrání betonu základové desky a po celou dobu by proto měl beton zůstat vlhký. Délka kropení je též velmi závislá na počasí. Základová deska by se měla kropit běžně 3 – 7 dnů, v některých případech však až 3 týdny.
Čím zasypat základy
Kombinace štěrku a původní hutněné zeminy je při zasypávání nopované fólie osvědčeným způsobem, který zajistí funkci izolace po celou životnost domu. Pokud ale z jakéhokoliv důvodu nelze původní zeminu použít, bude možné výkop zasypat i obyčejným kačírkem.
Jak zbavit substrát škůdců
Nejjednodušší řešení Jedním z nejjednodušších řešení představují lepové štítky a šipky, které se zapíchnou do hlíny vedle rostliny a postupně pochytají mušky, které nebudou moci klást další larvy. Až se již nakladené larvy vylíhnou, přilepí se na šipky a postupně všichni škůdci vymřou.
Jak Propařit zeminu
K účinnému propařování je třeba, aby propařovaná zemina byla zahřátá na teplotu minimálně 90 °C a to po dobu aspoň 15 až 20 minut. Při nižších teplotách je propařování jen málo účinné. Při teplotách vyšších než 100 °C dochází k poškozování fyzikálních a chemických vlastností propařované zeminy.
Kdy se má rýt zahrada
Vhodná doba k rytí
Jestliže se nám půda lepí na boty, když po ní chodíme, je příliš vlhká, než aby se s ní pracovalo. Ale neměli bychom rýt ani v létě, kdy je půda nejsušší. Ideální doba na rytí jílovité a hlinité půdy je podzim, zimní mrazy pomohou narušit hroudy na povrchu.
Jak na tvrdou zeminu
Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.
Jak velkou vibrační desku na zámkovou dlažbu
Na zažehlení (urovnání) zámkové dlažby opět používáme vibrační desku doplněnou o polyuretanovou podložku, aby nedošlo k poškození položené dlažby. Na podloží použijeme vibrační desku těžší (podle výšky podloží), na zažehlení dlažby stačí deska 60 – 85 kg.
Jaký beton na základovou desku
Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25.
Jak dlouho nechat vyzrát základovou desku
Po vylití základové desky je potřeba nechat beton zrát 28 dní. Měla by to být dostatečná doba pro vyschnutí betonu. Záleží také ale na ročním období, ve kterém desku vyléváte. V letních měsících desku kropte vodou, aby velká vedra naopak neuspěchala vyschnutí, které by mohlo zapříčinit praskliny v betonu.
Kdy penetrovat základovou desku
Penetraci včetně asfaltových pásů není vhodné v první fázi aplikovat na celou základovou desku, neboť při následných pracích by mohlo dojít k poškození. Vhodnějším řešením je nanesení penetrace a navaření asfaltových pásů pouze pod nosné zdivo s přesahem alespoň 15 cm.
Jak hluboké základy
V mírném podnebním pásu, kam spadá i Česká republika, je nezámrzná hloubka stanovena na 80 až 140 centimetrů. Přesnější číslo nám určí složení substrátu. Hloubka 80 cm obvykle postačí u běžných hlinitopísčitých a písčitohlinitých půd, v případě jílovitohlinitých půd musíme jít do hloubky zhruba jednoho metru.
Jak zbavit hlínu smutnic
Prostě odeberte u rostlin vrchní 1-2 cm zeminy (zde se totiž nacházejí nakladená vajíčka) a následně dosypejte novým. Parazitické hlístice (rod Steinernema feltiae): nejšetrnější a nejúčinnější možností, jak zlikvidovat přemnožené smutnice je povolat do zbraně jejich přirozené nepřátele – parazitické hlístice.
Proč Kytkám hnědnou listy
Přelití U nadměrné zálivky či přelití se nám začnou tvořit na listech hnědé skvrny. Odborně se tomu říká „skvrnitost. “ Poškozené listy odstraňte, omezte zálivku a přesaďte rostlinu do čerstvého substrátu.
Kdy Poryt záhon
Ideální je zrýt záhony na podzim, můžeme to ale udělat i na jaře – a čím dříve, tím lépe. Při rytí je do půdy vhodné vpravit kompost, zkompostovaný hnůj či písek na vylehčení. Záleží i na budoucím osevním plánu.
Jak se správně ryje
Technika rytí
Vyryjeme brázdu přes záhon, vyrytou zem složíme vně na konci záhonu. Další brázdu vyryjeme hned za první a půdu z nové brázdy obracíme do brázdy přední. Opakujeme tento postup, dokud neobrátíme půdu na celém vybraném místě. Půdu z prvního řádku rytí použijeme k zaplnění poslední brázdy.
