Jak změnit kyselost půdy?

Co zvyšuje kyselost půdy

Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Archiv

Jak snížit kyselost v půdě

Rostlinám, kterým vyhovují zásaditější půdy, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze kyselost půdy snížit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Naopak kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina.
Archiv

Jak měřit kyselost půdy

Ze vzorku půdy vyschlé na vzduchu se připraví suspenze a v ní se měří pH. Nejpřesnější je měření elektronické. U stejně připraveného vzorku půdy si můžete pH stanovit i sami, pomocí indikátorových papírků. Ty lze zakoupit ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami.

Jak udělat Kyselejsi půdu

Rašelinový mech, kompost a hnůj, to vše vytváří kyselé půdní hnojivo, které lze smíchat do půdy, která je příliš alkalická. Kompost, který již obsahuje kávové zrno, bude ještě kyselejší, než hnojivo pro vaše rostliny.

Jak Přikyselit půdu

Zvýšení zásadité reakce dosáhneme vápněním, naopak pokud potřebujete půdu přikyselit, dosáhnete toho přidáváním rašeliny a kompostu obsahujícího hodně látek z rozloženého jehličí. Kyselost lze zvýšit i hnojením síranem amonným.

Které rostliny vyžadují kyselou půdu

K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.

Co na kyselou půdu

Nejlepší je štěpkovaná borová kůra, neboť je kyselá, pórovitá a pomalu se rozkládá. Prakticky to provedeme tak, že na místo zamýšlené výsadby nasypeme vrstvu 7 až 10 cm borových pilin, štěpky nebo hrabanky z lesa a zapravíme ji do půdy například rotavátorem. K okyselení půdy můžeme použít práškovou síru.

Co do kyselé půdy

Kyselé pH půdy vytvoříte při výsadbě použitím rašeliny, substrátu pro kyselomilné rostliny. Kyselomilné rostliny vyžadují pH 5,5 a méně. Během vegetace je důležité používat hnojiva pro kyselomilné rostliny, např. Trumf Rododendrony a hortenzie, Trumf Borůvky a brusinky nebo přírodní okyselovače, např.

Co způsobuje kyselou půdu

Přirozeným faktorem ovlivňujícím pH je přítomnost organické hmoty v půdě a její doplňování. Kyselost půdy zvyšuje rozkládající se opadané jehličí jehličnanů. Z rozkládajících se organických látek vznikají fulvokyseliny, které způsobují vyluhování minerálních látek.

Jak Vapnit půdu

Jak správně vápnit půdu

Udržovací vápnění provádíme každé 2 – 3 roky, nejlépe na základě půdního rozboru. Pro vápnění platí dále zásada, že současně nezapravujeme organická ani průmyslová hnojiva. Vápenec alespoň mírně zapravíme do půdy. Pokud hnojíme kompostem, nebudeme do něj přidávat vápno.

Čím hnojit Kyselomilné rostliny

Kyselomilné rostliny vyžadují pH 5,5 a méně. Během vegetace je důležité používat hnojiva pro kyselomilné rostliny, např. Trumf Rododendrony a hortenzie, Trumf Borůvky a brusinky nebo přírodní okyselovače, např. Humát kyselý.

Které rostliny miluji kyselou půdu

K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.

Proč se Vápní zahrada

Vápnění půdy je důležitým krokem při vyživování půdy a plodin ve vaší zahradě. Vápnění zmírňuje kyselou půdní reakci, optimalizuje pH půdy, má asanační účinek a snižuje nemocnost rostlin díky tomu, že ničí choroboplodné zárodky v půdě. Řekneme vám, proč na něj nezapomínat a jak na to.

Proč se Vápní trávník

Vápnění trávníku se používá pro odstranění mechu. Ten se tvoří na ostíněných místech s kyselou půdou. Hašené vápno z českého nebo dolomitického vápence snižuje kyselost půdy a vytváří optimální pH.

Co se dá pěstovat v kyselé půdě

Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu.

Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony.

Kdy hnojit vápencem

Vápník jednou za čtyři roky

Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let.

Které rostliny nesnáší vápník

Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.

Co nesnáší mech

Mechy nesnášejí zásaditost a hodně živin, vápenatá hnojiva jsou tedy pro ne silným nepřítelem. Dobré je hnojit například ledkem vápenatým, pozor však na správné použití. S mechem umí zatočit i speciální hnojiva založená na správném poměru dusíku a železa.

Kdy se má Vápnit trávník

Kdy se má trávník vápnit

Vápnění můžete provádět mimo vegetační období. To znamená buď brzy na jaře, kdy už roztál sníh, ale tráva ještě nezačala růst (únor/březen), nebo na podzim, kdy traviny naopak růst přestávají (říjen/listopad). Pokud je to ale možné, zvolte si raději podzim.

Jak zajistit kyselou půdu

Nejvýhodnější je použití kávové sedliny, ale spíše jako hnojiva podporujícího růst acidofilních rostlin než jako typické okyselovač půdy. Z přírodních způsobů okyselení zahradní půdy mohu doporučit smíchání půdy s kyselou zahradní rašelinou, jehličí a pilinami z jehličnanů, jakož i mulčování půdy kyselou borovou kůrou.

Jak hnojit vápnem

Dusíkaté vápno je určeno k základnímu hnojení před setím nebo výsadbou, a vzhledem k jeho toxickým meziproduktům při jeho rozkladu ho musíme zapravit do půdy s předstihem minimálně 14 dnů. Jeho přeměnou v půdě se kromě amoniakálního dusíku navíc uvolňuje aktivní vápno, které rostliny okamžitě přijmou.

Jak dodat vápník do půdy

Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. A pozor, množství vápníku v půdě můžeme zvýšit také přidáním popela ze dřeva, což se dříve dělalo velmi často.

Kdy a jak Vápnit pole

Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec.

Kdy proti mechu

Nejlépe hned na jaře provzdušníme trávník vertikutátorem, ten také naruší souvislé kořenění mechu. Tuto proceduru provedeme klidně do kříže, nebo dokud vidíme, že vertikutátor pořád mech vytahuje. Do takto připraveného trávníku je zapotřebí vpravit dlouhodobé hnojivo s dostatkem dusíku.

Kdy davat stop mech

Návod k použití mech stop

Přípravek MechStop aplikujeme na jaře rovnoměrným rozhozem na suchý trávník v množství 100–140 g na 1m². Ideální je aby alespoň 24 hodin po aplikaci nepršelo. Mech v ošetřeném trávníku se během několik dní vysuší a uhyne. Potom ho můžeme z trávníku snadno odstranit.