Jaké jsou kořeny u smrku
Smrk má kořen plochý a mělký, bez hlavního kořene, trpí nedostatkem vody, je-li sucho. Lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Srovnej kořen smrku a jedle a zamysli se, který strom je lépe zakotven /lépe drží/ v půdě.
Jak zachránit usychající smrk
Je nutná opakované velmi intenzivní zalití ke kořenům, spíš pomůže u dosud nenapadených stromů. Desítky litrů vody, ne jen nějaké kropení konví!! Pak proudovou vodou řádně prolít korunu stromu. A pak se modlit, aby strom přežil.
Co zasadit pod Smrkem
Odborná rada však laika překvapí: právě se smrky je vhodné při obnově začínat. Jako s přípravnou dřevinou. A třeba buky a jedle sázet až poté, co smrčky poporostou. Ty jsou totiž stínomilné: vysazení přímo na holinu nepřežijí.
Jakou zeminu pro smrk
Smrk se vysazuje do propustné, mírně kyselé půdy a vyhovuje jim slunce i polostín.
Archiv
Jak dlouho rostou smrky
Jak dlouho roste
Smrk pichlavý většinou doroste na plantáži do požadované výšky 180 centimetrů za 10 až 11 let. Smrk ztepilý musí růst 9 až 10 let, aby dosáhl zmíněné výšky. Borovice černá potřebuje k 180 cm 7 až 8 let. Borovice lesní roste rychle, k dosažení této výšky jí stačí pouhých 6 až 7 let.
Jak dlouho žije smrk
V lese jeho růst pokračuje, a to klidně o 0,5 až 1 metr za rok. Růst se zastavuje ve výšce 50 až 60 metrů. Strom žije dál a dožívá se až 400 let.
Proč rezaví smrk
„S velkou pravděpodobností je původcem hmyzí škůdce mšice smrková. Nejčastěji napadené jsou smrky pichlavé, jinak též nazývané stříbrné, výskyt se ale objevil už i na dalších jehličnanech,“ informovaly na webových stránkách města Lucie Kovaříková z odboru životního prostředí a Gabriela Poulová z odboru majetku.
Kdy se Zastřihávají smrky
Stříhejte po vyzrání jarních letorostů, to znamená v červenci, nebo počkejte na dobu před pučením, tedy na konec zimy. Důležité je, aby smrk měl kónický tvar, a byl tedy dole širší, jinak vám bude odspodu sesychat. Důležité je si pamatovat, že smrk nedokáže obrazit ze staršího dřeva.
Jaká půda pro jehličnany
Půda. Většina jehličnanů dává přednost neutrálním, případně mírně kyselým půdám. V půdách se zásaditou reakcí se bude dařit například jen tisu, borovici černé nebo smrku omorice (Picea omorika). Ideální jsou mírně vlhké půdy, ne však přemokřené.
Jak daleko od sebe sázet smrk
Vzdálenost výsadby
Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí.
Jak je vysoký smrk
Strom dosahující v podmínkách přírodního lesa velkých rozměrů. Výšky 50-60 m, tloušťky kolem 150 cm, objemu i přes 30 m3. Dožívá se 350-400 let.
Jak rychle rostou smrky
Smrk roste tak rychle, že za prvních 20 let přiroste ročně průměrně 31 cm a dále od 21 do 40 let přiroste ročně průměrně 49 cm.
Jak se mnozi smrk
Nejpřirozenější způsob rozmnožování smrků (a dřevin vůbec) představuje výsev semen, tedy generativní množení. Používá se u základních druhů, zatímco pro kultivary je vhodné upřednostnit roubování či řízkování – vegetativní množení.
Jak prořezávat smrky
Smrky se stříhají, než začne nový růst na jaře nebo během semidormantního období v polovině léta. Při prořezávání dodržujte obecný vzor větvení, aby byl zachován přirozený tvar. Mrtvé, nemocné nebo zlomené větve můžete odstranit kdykoliv. Se stříháním začněte koncem jara nebo začátkem léta, kdy začíná nový růst.
Jak často hnojit jehličnany
Aby byly jehličnany krásné, je nutné pravidelné hnojení několikrát ročně. Jedná se o stálezelené rostliny, u kterých nesmíme zapomínat na živiny a vodu během všech ročních období.
Jak dlouho se dožije smrk
Dožívá se 350-400 let. Nejvyšší smrk byl změřen v r. 1864 na Šumavě. Měl výšku 68,9 m, tloušťku 168 cm, věk 585 let a byl zdravý.
Jak dlouho se dožívá smrk
Smrk je naše původní stálozelená, rychle rostoucí jehličnatá dřevina, která dosahuje výšky až šedesáti metrů a dožívá se tří set až šesti set let. Nejvyšší smrk byl změřen v r. 1864 na Šumavě.
Jak pěstovat smrk
Nejpřirozenější způsob rozmnožování smrků (a dřevin vůbec) představuje výsev semen, tedy generativní množení. Používá se u základních druhů, zatímco pro kultivary je vhodné upřednostnit roubování či řízkování – vegetativní množení.
Kdy se stříhají smrky
Stříhejte po vyzrání jarních letorostů, to znamená v červenci, nebo počkejte na dobu před pučením, tedy na konec zimy. Důležité je, aby smrk měl kónický tvar, a byl tedy dole širší, jinak vám bude odspodu sesychat. Důležité je si pamatovat, že smrk nedokáže obrazit ze staršího dřeva.
Jak upravit smrk
Na smrk se víc hodí nůžky
Odstraňujeme jimi část větve, třeba i delší, a to tak, že větev sestřihneme nad některým z nižších větvení. Rozvětvené tenčí větvičky reagují na krácení intenzivnějším prorůstáním. Stávají se postupně dominantními, koncovými.
Jakou půdu pro jehličnany
Ideální jsou mírně vlhké půdy, ne však přemokřené. Vyšší půdní vlhkost snese jen borovice bahenní (Pinus uncinata) nebo borovice vejmutovka (Pinus strobus). Sušší půdy tolerují jalovce (Juniperus chinensis), kosodřeviny (Pinus mugo), jedle ojíněná (Abies concolor) či smrk pichlavý (Picea pungens).
Co potrebuji jehličnany
Především při začátku růstu potřebují jehličnany hodně vláhy. Je proto ideální prolévat dostatkem vody každý den, kdy žádný déšť nespadne. Zároveň mohou v zárodku strom omezit i různé druhy plevele. Skvělou variantou, jak se plevele zbavit, je aplikace mulčovací kůry.
Kdy prořezávat jehličnany
Ideální doba pro prořezávání jehličnatých stromů je uprostřed léta od července do srpna a před jarem od února do dubna. Týká se to převážně mladých výhonků, odumřelé větve můžete odstranit kdykoliv. Mezi oblíbené jehličnaté stromy patří borovice.
Co zasadit k jehličnanům
Rostliny pod jehličnany
Pěnišníky a azalky můžete doplnit vřesy a vřesovci, pierisy, libavkami, kapradinami, dřínem kanadským, bramboříky (zejména Cyclamen coum), bohyškami, konvalinkami, brusnicemi nebo borůvkami chocholičnatými. Pod jehličnany a v jejich okolí se také velmi dobře daří nenáročným kakostům.
Co dát pod jehličnany
Rostliny pod jehličnany
Pěnišníky a azalky můžete doplnit vřesy a vřesovci, pierisy, libavkami, kapradinami, dřínem kanadským, bramboříky (zejména Cyclamen coum), bohyškami, konvalinkami, brusnicemi nebo borůvkami chocholičnatými. Pod jehličnany a v jejich okolí se také velmi dobře daří nenáročným kakostům.
