Co je potřeba k platnosti právní normy
Aby právní norma byla platná, musí mít určitou státem stanovenou nebo uznanou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva, jako je např. Ústava, zákon, nařízení vlády aj.
Archiv
Kdo vydává právní normy
Platnost právních předpisů
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Jaké právní normy vydává Vláďa
Vyhlášky vydávají jednotlivá ministerstva jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Nařízení vlády jsou vydávána vládou, opět jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Zmocnění k tvorbě legislativy vyplývá z ústavy.
Jak Delime právní normy
S ohledem na jejich závaznost se právní normy rozdělují na kogentní a dispozitivní právní normu. Dalším dělícím prvkem je rozdělení podle použité legislativní techniky. Právní normy se tak rozdělují např. na taxativní a demonstrativní.
Co obsahuje hypotéza právní normy
V hypotéze je zejména vymezena působnost právní normy. Obsahuje vymezení jejích adresátů a vymezení další působnosti: časové, místní i věcné. V hypotéze jsou také obsaženy právní skutečnosti, se kterými je spojen právní následek, tedy vznik, změna nebo zánik právního vztahu.
Kdy nastava účinnost právní normy
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Jaké jsou atributy právní normy
Právní předpisy se zpravidla skládají z více právních norem. Právní norma má svoji strukturu a její tvorba se řídí pravidly – měla by být obecná (stanovuje podmínky abstraktně, nikoliv pro konkrétní subjekty či situace), vynutitelná veřejnou mocí a mít stanovené atributy jako je platnost, účinnost a působnost.
Co vydává vláda
Pravomoc vlády vydávat nařízení vychází z čl. 78 Ústavy, který stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády“.
Kdo vydává normativní právní akty
Parlament a zastupitelstva vydávají tzv. originární (původní) normativní právní akty (Ústavu, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu, obecně závazné vyhlášky krajů a obcí), které upravují původním způsobem společenské vztahy.
Jaké jsou normy
Normy lze obecně rozdělit na : absolutní (normativní, descendentní), které předepisují a vyžadují a jsou ustaveny nějakou autoritou (kupř. Bůh, stát, zákonodárce, starosta, ředitel apod.) relativní (popisné, ascendentní), které popisují normalitu jako to, co je běžné a obvyklé (kupř.
Jaká je struktura právní normy
Strukturou právní normy nazýváme složení právní normy z jednotlivých skladebných částí a vztahy mezi nimi. Klasickou strukturu právní normy tvoří hypotéza, dispozice a sankce (H +D + S).
Kdo stanovuje a zabezpečuje právní normy
Právo je vytvářeno státem, tím se rozumí nejen formální vytváření právní normy zákonodárným orgánem, ale i to, že stát za právo uzná i normy vytvořené jinak, tedy že takovýmto normám propůjčí státní moc k jejich prosazení.
Co to je účinnost
Účinnost je míra využití vynaložené energie. Hodnota účinnosti je vždy menší než jedna a udává poměr energie dějem získané k energii na tento děj vynaložené za stejnou dobu. Při přeměně energie primárních zdrojů je účinnost poměrem energie dále využitelné k energii přivedené.
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Jak se volí vláda
Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformální ústavní zvyklostí). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
Které orgány veřejné moci jsou v ČR nositeli pravomoci vydávat obecně závazně normativní právní akty
Legislativní pravomoc, čili pravomoc vydávat normativní právní akty, mají v ČR Parlament, vláda, ministerstva, ostatní správní úřady (ústřední orgány státní správy – Národní bezpečnostní úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost apod.), některé územní správní úřady a orgány územní správy (zastupitelstva a rady obcí a …
Kdo určuje normy
Autoritou je buď státní úřad (v ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, do roku 2008 Český institut pro normalizaci) nebo oborové sdružení výrobců. Od 20. století se státní normy podřizují mezinárodním, vydávaným evropskými nebo světovými organizacemi.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinností
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinností smlouvy
Na rozdíl od platnosti smlouvy, která souvisí s náležitostmi právního jednání (pr. jednání je vadné, imperfektní), účinnost vypovídá o tom, zda dané právní jednání vyvolalo nebo je schopno vyvolat právní následky (účinky), tj. vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.
Jak se vyznat v právních předpisech
Nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony. V hierarchii dále následují zákony a nej- nižší právní sílu mají právní předpisy, které jsou od zákonů odvozené a tyto zákony provádějí; tedy – prováděcí právní předpisy či podzákonné normy. Specifické právní normy co do tvorby představují obecně závazné vyhlášky měst a obcí.
Kdo schvaluje obecně závaznou vyhlášku
Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv. přenesená působnost).
Kdo vládl v ČR
Přehled vlád samostatné České republiky
| Pořadí | Název vlády | Počet členů |
|---|---|---|
| 1. | první vláda Václava Klause | 19 |
| 2. | druhá vláda Václava Klause | 15/16 |
| 3. | vláda Josefa Tošovského | 17/19 |
| 4. | vláda Miloše Zemana | 17/19 |
Kdo vládne v ČR
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy vzešlou z říjnových voleb 17. prosince 2021. Podílí se na ní volební koalice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Kabinet tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09.
Co to je právní norma
Právní norma je norma, tedy vyjádření toho, co má být, která je zároveň právně závazná. Jedná se o označení pro jeden obecný příkaz, zákaz nebo dovolení vyplývající z právního řádu včetně nástrojů a zmocnění k jeho dosažení nebo vymáhání.
