Kam Odletaji zvony na Zelený čtvrtek
Zvony odletěly do Říma
Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce.
Co se nedela na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek: jezte zeleninu a nehádejte se
O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce.
Archiv
Co má stihnout na Zelený čtvrtek
„Na Zelený čtvrtek také umlkaly zvony. Chlapci nahrazovali jejich hlas dřevěnými hrkačkami, klapačkami, řehtačkami a kolovrátky, které si sami většinou přepečlivě připravovali už o mnoho dní dříve. Na Zelený čtvrtek ráno se seřadili do průvodu a za ohromného rachotu svých „hudebních nástrojů" procházeli vesnicí.
Kdy odlétají zvony do Říma
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Kdy nezvoní zvony
Na Velký pátek ještě smutnější: byl za nás mučen, ukřižován a pohřben. V hrobě spočívalo jeho tělo po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Toto nařízení vydal papež, proto se lidově říká, že zvony uletěly do Říma.
Kdy zvoní zvony
Zvony vždy především svolávali k modlitbě. Proto se zvoní před bohoslužbou a také v tradičních zastaveních dne: polední modlitba Anděl Páně a večerní modlitba (lidově řečené „klekání“). Později se připojilo zvonění v každou hodinu.
Co se nesmí jíst na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se klade důraz na volbu pokrmů, neboť je to den postní, den čtyřicetidenního a velmi přísného půstu, který vrcholí den následující – na Velký pátek. Strava předvelikonočního Pašijového týdne je jednoduchá a skromná (bez masa a živočišných tuků).
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Jakou událost si připomínáme na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek připomíná památku Kristovy poslední večeře s učedníky a ustanovení Nejsvětější svátosti a kněžství. Liturgie tento den zahrnuje také obřad mytí nohou. Stejně jako Ježíš umyl nohy apoštolům, umývají dnes biskupové nohy dvanácti vybraným mužům.
Kdy se klape
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Kdy se chodí klepat
Klepat se chodí na Zelený čtvrtek v 17 hodin, to nahrazuje večerní klekání. Pak se klepáči scházejí na Velký pátek ráno za rozbřesku na ranní klepání a znovu v poledne, to je doba, kdy přibili Ježíše Krista na kříž.
Kdy je klekání
Klekání se zvoní ráno a večer. Původně se zvonilo v různou dobu podle ročního období, jak se rozednívalo a smrákalo, což se do jisté míry respektuje i dnes, kdy se rozlišuje letní a zimní období. Dnes se v různých lokalitách a podle ročního období zvoní ráno od 5 do 7 hodin, večer od 18 až do 22 hodin.
Kdo zvoní v kostele
Zvonění na konkrétním kostele je v posledku věcí místního duchovního správce (většinou administrátor či farář), který by měl mít na sebe kontakt na kostele.
Co upéct na Zelený čtvrtek
Zeleným čtvrtkem začíná takzvané velikonoční třídenní. Právě ve čtvrtek si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři, při které Spasitel myl apoštolům nohy, a zároveň byl pak téhož dne později zrazen Jidášem. Proto v tento den hospodyňky připravují pečivo z kynutého těsta, Jidáše nebo také Jidášky.
Kdy nehýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
Kdy se nesmí uklízet
Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí A věděli jste, že byste neměli na Boží hod uklízet Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i Velikonoční neděle plná zvyků a pověr.
Co se nesmí delat na Velikonoce
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu
Celý den se tak nesl ve smutku a tichém rozjímání. V tento den se nekonají žádné bohoslužby, neslavily se žádné svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce však už začíná Velká noc.
Proč se chodí řehtat
Původ těchto rituálů je třeba hledat v předkřesťanské magii jarního novoročí, přičemž hlučení je vysvětlováno jako archaický projev magických praktik, jež měly člověku prospívat nebo být prevencí proti působení nepříznivých sil. Za tento úkon „bílé magie“ dětem přísluší náležitá ODMĚNA.
Co je to Smigrust
Už zítra je tu velikonoční pondělí – oblíbený svátek chlapců a mužů, naopak obávaný den něžného pohlaví. Důvod tohoto ambivalentního vztahu je společný a je jím pomlázka. Ta má na Valašsku řadu názvů – šmigrust, mrskačka, šlahačka a jiné.
Kdy chodila klekánice
Opozdilce mohla podle pověstí v poledne odvléct polednice a večer pak klekánice. Polednice, jako starší sestra Klekánice je mytická bytost ve slovanském folklóru obcházející v poledne pole, trestající ty, kdo na nich v tuto dobu pracují a unášející děti.
Proč zvoní kostel
Zvonění k významným událostem
Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.
Proč teď zvoní zvony
Zvony neodmyslitelně patří ke křesťanské tradici. V kostelních věžích svolávají k bohoslužbám, vybízejí k modlitbám, ale jsou i nositeli řady symbolických významů. Mezi ně patří i zvonění v pátek ve tři odpoledne, v hodinu smrti Ježíše Krista, kterého tento den ukřižovali.
Jaké jídlo se jí na Zelený čtvrtek
Ve čtvrtek před Velikonočním pondělím se tradičně jí zelené pokrmy – nejčastěji špenát, který má člověku zajistit pevné zdraví po celý rok. Označení Zelený čtvrtek přitom vzniklo kdysi omylem, zkomolením německého Greinen Donnerstag (Lkavý čtvrtek) na Grünner donnerstag (Zelený čtvrtek).
