Kam orientovat skleník
Odborníci se shodují, že v ideálním případě stojí podélný skleník severojižním směrem, protože taková poloha zajišťuje po celé léto maximální množství světla. Chcete-li ale ve skleníku zimovat rostliny a preferujete zimní osvětlení, zvolte východozápadní orientaci.
Archiv
Kam nejlépe umístit skleník
Ideální je pro skleník naprosto světlé stanoviště. Pokud to ale není možné, prostě hledáme takové místo, kde je stínu co nejméně. Skleník by neměl být ve stínu více jak několik hodin denně.
Archiv
Kam umístit skleník na zahradě
Nejvíce světla i slunečních paprsků skleník zachytí, pokud je svou podélnou osou orientován severojižním směrem. Pokud však má sloužit především k přezimování rostlin, je důležité jeho osvětlení v zimě. Proto bývá vhodnější východozápadní orientace.
Archiv
Jak daleko skleník od hranice pozemku
Podle nového stavebního zákona nepotřebujeme na postavení skleníku do 40 m2 zastavěné plochy žádné povolení od stavebního úřadu. Platí to ale pouze v případě, že je skleník umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. V opačném případě je třeba si na stavebním úřadě potřebná povolení vyžádat.
Archiv
Kde má být skleník
Skleník má rád severojižní osu, ale i východnězápadní
Chcete-li ho využívat hlavně v době vegetačního období, případně si zde vypěstovat i několik druhů zeleniny, je ideální orientace sever–jih.
Jak správně větrat skleník
Chladný vzduch přichází bočním oknem, a když se ohřeje, vystoupá střešním otvorem ven. Tak je zajištěna dokonalá cirkulace, výměna vzduchu. Zvláště v létě by se měl vzduch kompletně vyměnit i třikrát za hodinu. V horkých dnech je často nutné nechat otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál.
Jak zastínit skleník
Mezi zahrádkáři jsou oblíbené i nátěry (vápnem, blátem, hustším škrobem na prádlo) či nástřiky speciálními přípravky. K takovým patří Amarit, vodou ředitelná modrá stínící barva na skleníky. Zaschlý nátěr odolává dešti, lze jej však mechanicky odstranit (např. kartáčem a teplou vodou).
Co na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jak daleko od plotu postavit skleník
183/2006 Sb. (stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Jak si postavit vlastni skleník
Aby základy byly dostatečně pevné, zpevněte je armovací sítí nebo alespoň několika betonářskými dráty. Také se musí podsypat 5 až 10 cm silnou vrstvou štěrku, který zabrání vzlínání vody. Základy vybudujte alespoň 10 centimetrů nad terén, ať hlína neleží na konstrukci skleníku.
Jak daleko musí být skleník od plotu
(stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Kdy postavit skleník
Kromě ní ale můžete ve skleníku pěstovat tropické rostliny, orchideje nebo sukulenty, v zimě pak poslouží k přezimování rostlin. Ideálním obdobím ke stavbě skleníku je podle zahradníků babí léto. Výhodou je, že ho můžete během podzimu a zimy připravit na jaro.
Jak casto větrat skleník
Zvláště v létě by se měl vzduch kompletně vyměnit i třikrát za hodinu. V horkých dnech je často nutné nechat otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál. Dále poslouží i boční žaluzie a případně i stínovací bílá barva na skleníky.
Kdy Zastinit skleník
Za horkých letních dnů tak rostliny ve sklenících mnohem rychleji vadnou. Pěstujeme-li však ve skleníku citlivé mladé rostlinky, může je velmi rychle spálit i silné jarní slunce, takže zastínění nemusí být nutně jen otázkou léta, ale můžeme s ním začít už v průběhu března.
Jak zamaskovat skleník
Do studených skleníků jsou vhodné k zastínění použít lapagerie a vinnou révu, kterou je však nutné pravidelně prořezávat. Do temperovaných skleníků se pak hodí mandevila, dipladenia a voskovka. Do teplého skleníku jsou pak vhodné zasadit blahokeře a klerodendrumy.
Jak siroky záhon ve skleníku
Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Jak se starat o skleník
Skleník musí dýchat
Kromě pravidelného přísunu vody musíte svým rostlinám ve skleníku dopřát také dostatek čerstvého vzduchu, aby se nedusily a v létě nepadly vedrem. I v tomto případě vám pomůže automatika. Vyplatí se hlavně v případě, když jste přes den mimo domov a nemáte možnost větrat podle momentálního počasí.
Jak velký skleník bez povolení
183/2006 Sb. (stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Kdy stavět skleník
Ideálním obdobím ke stavbě skleníku je podle zahradníků babí léto. Výhodou je, že ho můžete během podzimu a zimy připravit na jaro. Ovšem ani teď, v čase předjaří, není nic ztraceno. Jen vyčkejte na stálejší počasí.
Jak na základy pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co se dává do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak upravit okolí skleníku
Jestliže má okolí skleníku vypadat dobře, bude třeba nejprve odstranit polorozpadlý zahradní přístřešek i sušák na prádlo. Trávník kolem nahradí cihlová terasa s protiskluzovou úpravou. Stačí ji položit na vrstvu jemného štěrku a drenáž vytvořenou z hrubého kameniva.
Kdy dát hnůj do skleníku
Hnojení ve skleníku
Ideální je koňský hnůj, zahřívá půdu, aplikujeme ho tedy spíše na jaře, kdy půda potřebuje vyhřát, ale pokud ho máme k dispozici na podzim, použijeme ho. Ani prasečí hnůj skleníkovou půdu neurazí, ale jeho nevýhodou je, že půdu nezahřeje. Opravdu je ale důležité, aby hnůj byl proleželý a ne čerstvý.
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
