Kde je pohřbený Jan Lucemburský
| Jan Lucemburský | |
|---|---|
| Úmrtí | 26. srpen 1346 (50 let) Kresčak |
| Pohřben | Katedrála Panny Marie v Lucemburku |
| Předchůdce | Jindřich Korutanský |
| Nástupce | Karel IV. |
Kde umírá Jan Lucemburský
Jan Lucemburský v bitvě u Kreščaku v roce 1346. Krále Jana Lucemburského potkala smrt krátce po padesátých narozeninách v městečku Crécy neboli Kresčaku pár kilometrů od mořského pobřeží na pomezí krajů Artois a Pikardie.
Kde vyrůstal Jan Lucemburský
Jan vyrůstal na francouzském královském dvoře Filipa Sličného a protože se jeho otec po svém zvolení římskoněmeckým králem (27. listopadu 1308) mínil zajímat hlavně o říšskou politiku, čtrnáctiletý Jan měl titul „hrabě lucemburský, hrabě v Laroche a markrabě v Arlonu.
Jak se dostal na trůn Jan Lucemburský
se zástupci domácího kléru i šlechty upínají k naději sňatku mladé Elišky Přemyslovny, dcery zesnulého a uznávaného Václava II. Za vhodného ženicha a budoucího českého krále vybrali Jana, syna tehdejšího významného politika evropských rozměrů, římského krále Jindřicha VII. z rodu Lucemburků.
Co řekl Jan Lucemburský před smrti
Mezi těmi, kteří nalezli na bojišti smrt, byl i český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!
Kdy rod Lucemburků vymřel po meči
| Lucemburkové | |
|---|---|
| Konec vlády | 1437 |
| Vymření po meči | Zikmund Lucemburský |
| Vymření po přeslici | Eliška Zhořelecká |
| Poslední vládce | Zikmund Lucemburský |
Kdo byl poslední Lucemburk
Poslední Lucemburk po meči byl zřejmě Jiří Lucemburský, nemanželský syn markraběte Prokopa, který zemřel jako benediktinský mnich v klášteře v Monte Cassinu roku 1457. Jako levoboček ale neměl právo nástupnictví, a tak ho historie téměř nepřipomíná.
Kdy nastoupili Lucemburkové na český trůn
Lucemburkové získali roku 1308 říšskou korunu a vládli v říši do roku 1437 (s výjimkou let 1313–1346 a 1400–1410). Po vymření Přemyslovců po meči (1306) se stali druhou českou královskou dynastií. Zemím Koruny české vládli v letech 1310–1437. V letech 1373–1415 drželi Braniborsko, v roce 1387 získali uherský trůn.
Kdo byl poslední Lucemburk na českém trůně
| Lucemburkové | |
|---|---|
| Vymření po přeslici | Eliška Zhořelecká |
| Poslední vládce | Zikmund Lucemburský |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
| multimediální obsah na Commons |
Kdo byl král diplomat
Jan Lucemburský byl nazýván „král – cizinec“, „král – diplomat“ nebo „poslední rytíř“. Jan rozšířil území českého státu, trvale získal od císaře Chebsko.
Jak končí dynastie Lucemburků na českém trůnu
Dne 9. prosince 1437 vydechl ve Znojmě naposledy císař římský, král český a uherský, Zikmund Lucemburský v požehnaném věku 72 let. S ním vymřel po meči i rod Lucemburků. Podle dávné Karlovy smlouvy zdědil trůn Albrecht II.
Kdy nastoupil na trůn Jan Lucemburský
února 1311 – Korunovace Jana Lucemburského na českého krále. Před 703 lety byl českým králem korunován Jan Lucemburský. Touto korunovací na český trůn nastoupila lucemburská dynastie a otevřela se další epocha v dějinách zemí českých zemí.
Jak se dostali Lucemburkové na český trůn
Jak se Lucemburkové dostali na český trůn Po smrti Václava III., posledního přemyslovského vladaře, bylo potřeba obsadit český trůn. Krátce se na něm vystřídalo několik panovníků, až část české šlechty požádala budoucího římskoněmeckého krále Jindřicha VII. Lucemburského, aby novou hlavu království vybral.
Co připojil Jan Lucemburský
V průběhu života král Jan připojil k Českému království kromě Lucemburska (v roce 1313) i Chebsko jako říšskou zástavu (od roku 1322 trvalá součást českého státu).
Kdo byl posledním Lucemburkem na českém trůně
Kvůli husitství si na svůj čas na českém trůně musel dlouhých sedmnáct let počkat i poslední z Lucemburků Zikmund, král uherský a císař římský, první stvořitel podunajského soustátí Uher, Čech a Říše a „poslední císař středověku“.
