Kde se chodi s pomlázkou
V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek.
Kdy se chodi s pomlázkou
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí.
Kdy se chodi s Majkou
Na první květnovou neděli vždy brzy ráno májku postaví a upevní před kulturním domem, a pak začnou chlapci obcházet s malou májkou domy a děvčata jim za to dávají dárky. Odpoledne domy všech obyvatel vesnice obcházejí děvčata s tzv. „májíčkem“.
Proč se používá pomlázka
Slovo „pomlázka“ je zřejmě odvozeno od výrazu „pomladit“, od čehož je často vysvětlován zvyk koledování s pomlázkou. Dívky tak měly dostat menší výprask spleteným vrbovým proutím, aby se jim po zimě vrátila do těla síla, zdraví a svěžest. Jedná se vlastně o jakési probuzení po dlouhé zimě.
Archiv
Kdo plete pomlázku
Na zahradách jsou často i mladé vrby s kmeny, které jsou viditelně spletené jako původní pomlázka…
Kdy se chodí klapat
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Kdo chodí na pomlázku
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost. Už obecní kroniky z 20. let 20.
Jak se krade májka
Neznámý pachatel májku podřízl 1. května v době od 1.30 do 8.40 hodin. „Pachatel májku podřízl a jejím pádem došlo k poškození dřevěného stolu, dvou lavic a na vjezdové bráně u domu části krytiny a oplechování,“ uvedla mluvčí policie Dana Landmanová. Škoda byla vyčíslena na 29 tisíc korun.
Jak dlouho má být májka
Také v Peci pod Čerchovem už mají májku připravenou. „Asi deset dní už je zbavená kůry a připravená na čepení. Stát bude jen jeden měsíc a porazíme ji. Májka má stát jen v máji,“ řekl starosta Miloslav Schweiner a přiznal: „Už se nám ale také stalo, že jsme ji neporazili včas.
Jak se plete pomlázka ze 6 prutů
Vezmeme tedy do ruky 6 proutků a zarovnáme je podle špičky. Spodní silnější část proutků seřízneme na stejnou délku. Poté vložíme další proutek doprostřed svazku, který zasuneme ale jen asi 8-10 cm dovnitř. Tím pak začneme pevně omotávat celý svazek, čímž nám vznikne základní rukojeť budoucí pomlázky.
Jak na pleteni pomlázky
Rukojeť Čtyři stejně dlouhé proutky uchopte do jedné ruky tak, aby vytvořily čtvercový profil. Poté vezměte pátý, ideálně užší proutek, ten zasuňte do středu pomyslného čtverce z proutků a následně jím začněte proutky u jejich spodku obmotávat. Tím je jednak pevně spojíte a zároveň vytvoříte rukojeť.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Jak chodi Klapaci
Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno. V pátek v odpoledních a večerních hodinách vybíráme příspěvky. Klapeme buďto řehtačkou, kladívkem, barborkou anebo kozou, kdo neví, je dobré se podívat na obrázky.
Kdy se klape
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Jak dlouho se hlídá májka
V některých obcích se máj hlídá dokonce 3 dny a 3 noci (do 12. hodiny posledního dne). Během této doby je povoleno máj podříznout a sebrat věnec, který si následně ti, kteří májku podřízli vystaví na své májce. Někdy se také staví malé máje před domy jako vyjádření úcty nebo vyznání lásky dívce.
Proč se kácí májka
Možná je to pozůstatek prastarých jarních slavností, kdy strom představoval strážného ducha obce. Stromy vybrané na máje musely být silné, rovné a někdy tak vysoké, že bylo obtížné je porazit a dopravit na místo. Druh stromu býval různý, hodně se užívaly smrky, jedle nebo borovice, protože déle vydržely zelené.
Jak se plete pomlázka z 12
I u pletení pomlázky z 12 prutů je postup stále stejný, kdy se vnější prut z jedné strany provléká mezi pruty na straně druhé a pak se vrací zpět. Je však třeba si dát pozor na správné pozice proutků. Svažte 12 prutů vrby – provázkem nebo 13. tenkým proutkem.
Jak se plete pomlázka ze 4
Čtyři stejně dlouhé proutky uchopte do jedné ruky tak, aby vytvořily čtvercový profil. Poté vezměte pátý, ideálně užší proutek, ten zasuňte do středu pomyslného čtverce z proutků a následně jím začněte proutky u jejich spodku obmotávat.
Co to je pomlázka
První zmínka o pomlázce pochází již z roku 1453 a označuje obřadní šlehání o Velikonočním pondělí. Tento obyčej nese mnoho nejrůznějších krajových pojmenování: někde jej zvou dynovačka (Božena Němcová) nebo šmerkust, jinde zase mrskot, šlahačka či kočkování.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Co se děje na Bílou sobotu
Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.
Proč se Rachtá
Jedna z mála tradic, které se v naší obci se stále udržují je starobylá velikonoční tradice, jež byla součástí rituálu spojeného s jarní výroční obřadností a v lidovém prostředí souvisela s kolektivní oslavou nového vegetačního roku a se zahájením zemědělských prací.
Kdo chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
