Kdy psát SZ
Cvičení
| smazat (tabuli) | zmazat (ušpinit se) |
|---|---|
| svolat (skupinu dohromady) | zvolat (nahlas vykřiknout) |
| svolit (dát souhlas) | zvolit (vybrat z nabídky) |
| slézt (dostat se dolů) | zlézt (zdolat lezením) |
| shlédnout (dívat se shora dolů, třeba z kopce) | zhlédnout (spatřit něco, třeba film) |
Archiv
Kde psát Za kde s
Předložku je třeba psát tehdy, jedná-li se o významové spojení vyjadřující, že máte něco při sobě s sebou, např.: „vezmu si s sebou spacák“, „nést s sebou jídlo“ apod. Výjimečně se můžeme setkat s psaním předložky s, která se pojí se 4. pádem. Jedná se však o archaické výrazy, které se dnes využívají už jen zřídka.
Archiv
Kdy se píše za kdy s
Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.
Archiv
Jak poznat SZ
Předpona S slouží k vyjádření pohybu shora dolů. Například slovo spadnout nám říká, že jablko, které bylo dosud na stromě,s padlo dolů na zem. Sloveso sjet zase vyjadřuje, že někdo jel na saních z kopce směrem dolů.
Archiv
Jak se naucit SZ vz
Předpona s/se se píše
Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr dohromady, dovnitř, k sobě atd. shledat se, sloučit, svázat, sžírat se, shrabat, spřátelit se; Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr shora dolů nebo z povrchu pryč.
S kým nebo s kým
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Kde se píše s sebou a sebou
Pokud někam jdeme a máme si něco přinést (jako v tomto případě do školky vlastní pití, bačkůrky apod.), měli bychom použít spojení s sebou. Naopak výraz sebou bez předložky S použijeme, pokud něco děláme svým tělem, například házel sebou, vrtěl sebou, trhl sebou.
S kým nebo ským
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Jak se píše Kdo s koho
Nevíte, jaký z nich je správný Pravopisně správně je pouze spojení kdo s koho!
Kdo z koho Kdo s koho
Ve frazeologickém spojení, ve smyslu kdo koho/co porazí, píšeme správně, jakkoliv to vypadá zvláštně, předložku s – kdo s koho. Nejedná se totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o pád čtvrtý, který vyžaduje předložku s.
Jak se píše z části
V praxi je nejlépe říditi se tu usem Pravidel českého pravopisu a psáti dohromady ty příslovečné výrazy, které jsou v nich výslovně uvedeny, kdežto výrazy ostatní psáti odděleně. Píšeme tedy příslovce zblízka, zdaleka, naprosto, vskutku, zčásti, nadto, zato atd.
Kdy se píše vz
Předpona vz se používá u slov, která poukazují na směřování vzhůru (doslovné nebo obrazné). ve slovech vzrůstající, vzpažit, vzpřímit se, vzchopit se, vznešený. Dále předponu vz píšeme v některých dalších slovech, která je třeba si zapamatovat. vzpomínka, vztek, vztah, vzkaz, vzhled.
Kdy se používá saz
přílišnou námahou) sjednat (např. mír, smlouvu) — zjednat (např. pořádek, nápravu, na práci) slézat (se), slézt (se) (dolů nebo dohromady) — zlézat, zlézt (např. hory) slíbat (líbáním setřít) — zlíbat (někoho) slít (dohromady) — zlít (polít) smazat (mazáním setřít) — zmazat (umazat) směna, směnit (např.
Kde se píše ji a jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | jí, ní |
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
Kdo z koho nebo s koho
Ve frazeologickém spojení, ve smyslu kdo koho/co porazí, píšeme správně, jakkoliv to vypadá zvláštně, předložku s – kdo s koho. Nejedná se totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o pád čtvrtý, který vyžaduje předložku s.
Kdy ka kdy je
Tendence k vokalizaci je silná, pokud předložka stojí před slovem začínajícím podobnou souhláskou, tedy s před z-, ž-, š-; z před s-, š-, ž-; v před f-; k před g-. Důležitou oli zde hraje právě faktor výslovnosti.
S kým s čím
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Jak se píše k večeru
Obojím způsobem můžeme psát: bezesporu / bez sporu, bezpochyby / bez pochyby, kupodivu / ku podivu, kupříkladu / ku příkladu, kvečeru / k večeru, například / na příklad, zdáli / z dáli, zjara / z jara, zpočátku / z počátku, načase / na čase…
Jak se píše na víc
Nejméně problematické jsou podle zmíněného článku spojení předložky s příslovcem, u nichž nebývá – kromě řídkých spojení zvláště s předložkou na a za (na víc, za dost) – ona dvojitost významu, a tedy je vždy píšeme dohromady (dodnes, podnes, dovnitř, zevnitř, povždy, provždy, přespříliš, ponejprv atd.).
Kdy se píše jejich a kdy jejich
Tvary jejích – jejich označují dvě zcela různé skutečnosti – pozorujte: Bez jejích přítelkyň/rad se neobejdu (žena má více přítelkyň/žena mně dává více dobrých rad). Bez jejich rady se neobejdu (muži, ženy mně dávají jednu dobrou radu). Bez jejich rad se neobejdu (muži, ženy mně dávají více dobrých rad).
Kdy se píše ní a ní
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
S kým či
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Jak poznat E a je
Po písmenech b a v se většinou píše ě, např. běh, bělmo, chybět, oběd, oběť, příběh, sběratel, hrabě, na svatbě, hrubě; věc, věda, dřívější, hvězda, povědět, svět, zvěř, v dopravě, dvě, zajímavě. Ve výrazech, které obsahují předponu ob‑ nebo v‑ a jejichž kořen za touto předponou začíná ‑je‑, se píše je, např.
Jak se píše Mám zato
Může se psát oboje, záleží na kontextu, ve kterém to používáte. Za to se používá mapříklad když řekneme "Za to půjdeš do vězení." Zato používáme, pokud chceme říci "Petrovi to moc nejde, zato Pavel je docela šikovný."
Jak se píše slovo navíc
Píšeme vždy dohromady: najednou, navíc, nanejvýš, vcelku, navečer, napoprvé, napříště, odjinud…
