Kde se v ČR těží rašelina
V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. Blatská stezka, Chalupská slať), kde se můžeme seznámit s typickou vegetací. Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště.
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Na co se používá rašelina
Rašelina je skvělá na provzdušnění půdy
Ta je lehká a má tedy schopnost provzdušnit substrát. Díky tomu se rostlinám lépe daří, vytváří se bohatší kořenový systém a neuhnívají kořeny.
Archiv
Co se vyrábí z rašeliny
Výrobky z rašelinyRašelinové termofory.Rašelinová kosmetika.
Jak nahradit rašelinu
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Co žije v rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Kde vzít rašelinu
Jestliže chceme rašelinu nahradit u druhů, které přímo nevyžadují kyselou reakci, můžeme vždy sáhnout po kvalitním vyzrálém kompostu. Ten je možné zakoupit, nebo si ho jednoduše vyrobit doma z biologického odpadu a ještě ušetřit. Díky kompostu bude půda krásně kyprá, úrodnější a obohacena o organické látky.
Kam přidat rašelinu
Substráty s výrazným podílem rašeliny jsou vhodné pro pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou azalky a rododendrony, borůvky, vřesy a vřesovce a další. Vhodná směs pro pěstování těchto rostlin je např. rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 3:2:1.
Kde roste rašelina
Rašeliniště jsou zvláštním typem mokřadů, ve kterých dochází k ukládání rašeliny nebo slatiny. Nejlépe se jim daří v chladných a vlhkých oblastech s dostatkem srážek. Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se.
Jak si udělat rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Co roste na rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Jak poznat rašeliník
Rašeliníky na rozdíl od jiných mechů nemají rhizoidy. Lodyžka je obvykle vzpřímená. Z lodyžky vyrůstají lodyžní lístky a ve svazečcích větvičky s větevními lístky. V horní části lodyžky jsou větve nahloučeny v hlavičku (capitulum).
Jak si doma vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Čím lze nahradit rašelinu
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jak míchat kompost
Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru – tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500.
Jak si vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Jak nahradit kompost
Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty.
Kde roste rašeliník
Roste převážně na vlhkých až zbahnělých půdách, převážně v jehličnatých lesích kolem potůčků nebo na prameništích. Dále pak nepříliš často na zamokřených, rašelinných lukách či zbahněných glejích.
Jaký je význam rašeliníku
Rašeliníky jsou specifické a ve světě pokojových rostlin a zahradnictví vážené především pro své schopnosti zadržovat a postupně uvolňovat vodu. Rašeliníkové buňky totiž dokáží pojmout velké množství vody, některé druhy pak až dvacetinásobek své suché hmotnosti.
Jak dlouho zraje kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Čím zakrýt kompost
Pak je lepší ho zakrýt – vhodná je silná igelitová fólie, použít ale můžete třeba i staré plachty, PVC a podobně. Na trhu objevíte nejrůznější přípravky, které umějí urychlit zrání kompostu.
Co dát na dno kompostu
Jestliže máte kompostér připravený na svém místě, umístěte na dno drobné větvičky či vrstvu slámy, ty budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíte tím tak zápachu.
Jak urychlit zrání kompostu
Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).
Kdo žije v kompostu
Co se děje v kompostu
Při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky kompostu rozkládány živými organismy, které se živí organickými zbytky. Jsou to především houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci a mnoho dalších drobných živočichů.
Co se nesmí dávat do kompostu
Do kompostu nepatří:zbytky masa a ryb.chemicky ošetřené zbytky, například slupky citrusových plodůmléčné výrobky.noviny a časopisy.plast, sklo, kov, textil.rostliny napadené chorobami.plevel s kořínky.
