Kde se v ČR nachází Žula
Žuly se vyskytují v hlubinných tělesech – plutony a pně. Budují i značně velká tělesa. Žuly jsou spolu s příbuznými granodiority nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. V Česku se žuly vyskytují hojně ve středočeském a centrálním moldanubickém plutonu a prakticky ve všech hraničních pohořích.
Jak se těží Žula
Jednou z hlavních technologií blokové těžby žuly je dobývání pomocí trhacích prací. Ty LIGRANIT využívá ve všech svých činných provozech. Podmínky prací jsou dány přísnou báňskou legislativou a jsou konkretizovány v povolení trhacích prací.
Archiv
Kde se pouziva Žula
Ve stavebnictví je žula velmi oblíbená především pro svou tvrdost, díky které je i odolná vůči vlivům počasí. Proto se používá hlavně při stavbách a úpravách domů, ulic nebo zahrad. Lze ji použít jako terasovou dlaždici, vnější obložení stěn nebo obrubník.
Jak poznat žulu
Nejčastěji se jedná o granity nebo granodiority. Žuly v České republice mají různou barvu – od šedé přes béžovou, žlutavou, namodralou až k růžové nebo červené. Mají i různou zrnitost, některé obsahují větší vyrostlice minerálů, kterým říkáme porfyrické.
ArchivPodobné
Kde se těží Znělec
Znělec se těží v Tachově u Doks a na Chlumu u Maršovic. Bazalty (čediče) pak v Krásném Lese a na dvou místech u Smrčí pod Kozákovem. Významným ložiskem drceného čediče je také vrch Tlustec u Brniště.
Co je tvrdší mramor nebo Žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Jak vypadá Žula
Žula a její vlastnosti
Skládá se zejména z křemene, živce (který ovlivňuje její barvu) a slídy. Tyto složky tvoří více než 90 % jejího složení. Žula může mít různé barvy – od bílé, růžové, červené, nažloutlé, nazelenalé až po tmavé až černé odstíny. Oblíbené jsou obvykle šedé odstíny žuly.
Jak vzniká žula
Žula je hlubinná vyvřelá hornina. Slovem "vyvřelá" nebo "vyvřelina" se označují horniny vzniklé utuhnutím magmatu. Tekuté magma se dere z hlubin Země na povrch různými cestami a cestou chladne. Řídké magma – s nízkou viskozitou – se může dostat až na zemský povrch nebo do oceánu a utuhne na povrchu nebo ve vodě.
Co je tvrdší mramor nebo žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Kde se tezi gabro v ČR
Česká republika. Amfibolická gabro se nachází především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu.
Jak vypadá Znělec
Znělec (též fonolit) je výlevná magmatická hornina světle šedé až nazelenalé barvy. Samotný název ve většině jazyků vyjadřuje vlastnost horniny vydávat při poklepání zvuk, tedy znít. Obvykle obsahuje značný podíl živcových hornin a živce (s větším obsahem alkalických prvků), v menší míře plagioklasy.
Jaký je rozdíl mezi žulou a mramorem
Mramorové nebo žulové desky Hlavní rozdíl mezi mramorem a žulou je jejich původ. Mramor je ve skutečnosti vápenec s určitými nečistotami vytvořenými usazením půdy (sediment), zatímco žula je čistého, sopečného původu.
Co to je hornina
Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých minerálů, někdy i organických složek nebo vulkanického skla.
Kam patří Znělec
Výlevná alkalická hornina stabilního chemického složení, která odpovídá nefelinickému syenitu s foidy, patří do skupiny fonolitů. Používá se jako tavivo do keramických hmot a sklářských kmenů tam, kde není rozhodující obsah barvicích oxidů.
Co to je gabro
gabro bazická hlubinná vyvřelina (obr. 124), většinou stejnoměrně hrubozrnná, šedočerné barvy. Obsahuje bazický plagioklas (labradorit, bytownit), jednoklonný pyroxen (augit), někdy i příměs rombického pyroxenu (hypersten) – obr.
Jak vzniká Znělec
Vznik. Znělec je neobvyklý v tom, že se formuje z vysoce křemičitě nenasycených tavenin při nízkém stupni částečného tavení (méně než 10 %) vysoce hliníkových hornin zemské kůry jako je tonalit, monzonit a přeměněné horniny.
Kdy vznikla žula
Granit neboli žula se řadí mezi hlubinné vyvřelé horniny. Původ granitu lze hledat zejména v prekambriu, tedy v období, které zahrnuje prahory a starohory. Jsou však i mladší výskyty. V současnosti tvoří velkou část kontinentální kůry.
Kdy vznikl mramor
Stáří kontaktní přeměny (metamorfózy) silurského vápence na mramor je variské a bylo stanoveno na 340 miliónů let (karbon). VZNIK: Tato hornina vznikla kontaktní přeměnou uložených hornin – vápenců ukládajících se před 420 mil. lety (silur) na dně mořských pánví v prostoru, který se dnes nazývá Barrandien.
Co to je kámen
Stavebním kamenem především rozumíme horninu s určitými fyzikálními, chemickými a také technologickými i estetickými vlastnostmi. Člověk se jí zmocňuje, tedy ji těží, a buďto v původní, nebo opracované podobě ji používá jako konstrukční nebo jiný prvek staveb.
Co je to čedič
bazalt (čedič) nejhojnější výlevná magmatická hornina na povrchu Země, Měsíce a patrně i jiných těles sluneční soustavy; na Zemi tvoří více než 90 % výlevných hornin.
Kde jsou horniny
Horniny najdeme na povrchu pevnin, ale i na dně moří a oceánů. Na některých místech bývají překryty půdou. Jsou složeny z nerostů. Místo na zemském povrchu, kde vytéká nebo vytékalo magma ze země nazýváme sopka či vulkán.
Co je nerost a hornina
Horniny jsou tvořeny několika nerosty, nejsou homogenní, neboť na každém místě mají jiné složení. Výjimkou jsou horniny z jednoho nerostu, např. vápenec, celý z kalcitu nebo křemenec, celý z křemene. Nerostů o známé vnitřní struktuře, krystalové soustavě a chemickém složení, je dnes na 5000.
Co je Vyvřelá láva
Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Rozdělují se na hlubinné, žilné a výlevné. Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů.
Jak se pozná pravý mramor
Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence. Jsou většinou bílé, ale díky různým příměsím mohou nabývat nejrůznějších barev. V technické praxi se jako mramory označují jakékoliv dobře opracovatelné a leštitelné karbonátové horniny (tj. metamorfované i nemetamorfované).
Kde se berou kameny
Drahé kameny vznikaly v období mnoha tisíciletí až statisíciletí. Příroda je vytvářela z roztoků, plynů a natavených hornin i z tekutého magmatu, ale také proměnou (metamorfózou) vyvřelých, již existujících minerálů. Chemicky jsou velmi různorodé.
