Kde se v České republice těží žula
Těžená ložiska žuly jsou v ČR na Českomoravské vysočině (Mrákotín, Lipnice, Řásná), na Liberecku (Ruprechtice) a v Jeseníkách (Žulová). Lomy ve středočeském plutonu jsou například Pecerady, Horní Požáry nebo Vahlovice u Blatné.
Archiv
Co je součástí žuly
Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol. Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.
Jak se těží žula
Jednou z hlavních technologií blokové těžby žuly je dobývání pomocí trhacích prací. Ty LIGRANIT využívá ve všech svých činných provozech. Podmínky prací jsou dány přísnou báňskou legislativou a jsou konkretizovány v povolení trhacích prací.
Kde se pouziva zula
Ve stavebnictví je žula velmi oblíbená především pro svou tvrdost, díky které je i odolná vůči vlivům počasí. Proto se používá hlavně při stavbách a úpravách domů, ulic nebo zahrad. Lze ji použít jako terasovou dlaždici, vnější obložení stěn nebo obrubník.
Jak poznat žulu
Nejčastěji se jedná o granity nebo granodiority. Žuly v České republice mají různou barvu – od šedé přes béžovou, žlutavou, namodralou až k růžové nebo červené. Mají i různou zrnitost, některé obsahují větší vyrostlice minerálů, kterým říkáme porfyrické.
Co je tvrdší mramor nebo Žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Co je tvrdší mramor nebo žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Jak vypadá Žula
Žula a její vlastnosti
Skládá se zejména z křemene, živce (který ovlivňuje její barvu) a slídy. Tyto složky tvoří více než 90 % jejího složení. Žula může mít různé barvy – od bílé, růžové, červené, nažloutlé, nazelenalé až po tmavé až černé odstíny. Oblíbené jsou obvykle šedé odstíny žuly.
Co to je hornina
Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých minerálů, někdy i organických složek nebo vulkanického skla.
Jak vzniká žula
Žula je hlubinná vyvřelá hornina. Slovem "vyvřelá" nebo "vyvřelina" se označují horniny vzniklé utuhnutím magmatu. Tekuté magma se dere z hlubin Země na povrch různými cestami a cestou chladne. Řídké magma – s nízkou viskozitou – se může dostat až na zemský povrch nebo do oceánu a utuhne na povrchu nebo ve vodě.
Jak vypadá žula
Žula a její vlastnosti
Skládá se zejména z křemene, živce (který ovlivňuje její barvu) a slídy. Tyto složky tvoří více než 90 % jejího složení. Žula může mít různé barvy – od bílé, růžové, červené, nažloutlé, nazelenalé až po tmavé až černé odstíny. Oblíbené jsou obvykle šedé odstíny žuly.
Jaký je rozdíl mezi žulou a mramorem
Mramorové nebo žulové desky Hlavní rozdíl mezi mramorem a žulou je jejich původ. Mramor je ve skutečnosti vápenec s určitými nečistotami vytvořenými usazením půdy (sediment), zatímco žula je čistého, sopečného původu.
Co je to čedič
bazalt (čedič) nejhojnější výlevná magmatická hornina na povrchu Země, Měsíce a patrně i jiných těles sluneční soustavy; na Zemi tvoří více než 90 % výlevných hornin.
Co to je kámen
Stavebním kamenem především rozumíme horninu s určitými fyzikálními, chemickými a také technologickými i estetickými vlastnostmi. Člověk se jí zmocňuje, tedy ji těží, a buďto v původní, nebo opracované podobě ji používá jako konstrukční nebo jiný prvek staveb.
Kdy vznikl mramor
Stáří kontaktní přeměny (metamorfózy) silurského vápence na mramor je variské a bylo stanoveno na 340 miliónů let (karbon). VZNIK: Tato hornina vznikla kontaktní přeměnou uložených hornin – vápenců ukládajících se před 420 mil. lety (silur) na dně mořských pánví v prostoru, který se dnes nazývá Barrandien.
Kdy vznikla žula
Granit neboli žula se řadí mezi hlubinné vyvřelé horniny. Původ granitu lze hledat zejména v prekambriu, tedy v období, které zahrnuje prahory a starohory. Jsou však i mladší výskyty. V současnosti tvoří velkou část kontinentální kůry.
Co je čedič hornina nebo nerost
Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Co je vyvřelé horniny
Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Rozdělují se na hlubinné, žilné a výlevné. Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů.
Kde se berou kameny
Drahé kameny vznikaly v období mnoha tisíciletí až statisíciletí. Příroda je vytvářela z roztoků, plynů a natavených hornin i z tekutého magmatu, ale také proměnou (metamorfózou) vyvřelých, již existujících minerálů. Chemicky jsou velmi různorodé.
Kde se v České republice těží stavební kámen
Surovinové zdroje stavebního kamene
Mezi ložisky usazených hornin převládají ložiska zpevněných klastických sedimentů (prachovce, droby, pískovce aj.). Přední místo zaujímají kulmské droby Nízkého Jeseníku a Drahanské vrchoviny.
Jak se pozná pravý mramor
Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence. Jsou většinou bílé, ale díky různým příměsím mohou nabývat nejrůznějších barev. V technické praxi se jako mramory označují jakékoliv dobře opracovatelné a leštitelné karbonátové horniny (tj. metamorfované i nemetamorfované).
Jak poznat Znelec
Znělec (též fonolit) je výlevná magmatická hornina světle šedé až nazelenalé barvy. Samotný název ve většině jazyků vyjadřuje vlastnost horniny vydávat při poklepání zvuk, tedy znít. Obvykle obsahuje značný podíl živcových hornin a živce (s větším obsahem alkalických prvků), v menší míře plagioklasy.
Jak dlouho chladné láva
V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku kamenných varhan.
Jak horniny vznikly
Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces).
Jak poznat pravou Záhnědu
Jak poznat pravou záhnědu Kámen záhněda se vyskytuje v široké barevné škále různých odstínů hnědé, která přechází od světle až po tmavě hnědou barvu. Často se objevují i záhnědy s kouřovým tónem, či se barvy uvnitř kamene různě prolínají.
