Jak žili Slované co uměli
Život a hospodářství Také víme, že se Slované živili hlavně zemědělstvím – chovali dobytek, lovili zvěř i ryby, úrodu uměli orat a mlít. Z řemesel znali jen ty starší, takže třeba hrnčířství a kovářství. Obchodovali méně než jiné národy, prodávali třeba kožešiny a med výměnou za kovy, sůl a zbraně.
V čem žili Slované
Slované si stavěli ze dřeva, proutí a rákosu jednoduchá obydlí. Jejich obytný prostor byl vykopán do země, proto jim říkáme zemnice. Nad terén vystupovala pouze střecha, krytá slámou. V hřebenu byly otvory, kudy stoupal dým z ohniště či pece v rohu.
ArchivPodobné
Kdo přivedl Slovany do Čech
Praotec Čech je legendární prapředek, který podle českých pověstí o původu Čechů přivedl svůj lid do země, která po něm byla pojmenována Čechy.
Jak žili staří Slované
Slované osídlili nejprve nejúrodnější ( nejúrodnější = vhodný k pěstování plodin) oblasti naší země. Žili v obydlích, která měla dřevěnou střechu. Stěny byly spletené z větví a zpevněné hlínou a kameny. Později si stavěli dřevěné domy.
Co pili Slované
Tvaroh, sýry a máslo se skladovaly na zimu: tvaroh se jedl s cibulí a kmínem, bylo to běžné jídlo. Pili se kvašené nápoje jako pivo, kvas a medovina, voda z potoků a řek se považovala za kvalitnější než ta studniční.
Které bohy uctívali Slované
U všech Slovanů je předpokládána víra v Peruna, boha hromu a blesku, obecně známý také nejspíš byl chtonický bůh Veles spojovaný se stády, bohatstvím a magií a Mokoš, bohyně vody a země. Perun společně s Velesem však představovali hlavní božstvo.
Co jedli Slované
K nejoblíbenějšímu druhu potravy starých Slovanů patřilo proso, jehož vyloupaná žlutá zrna, neboli jáhly, se dobře skladovala a uchovávala. Z vý- živných jáhel ženy vařily kaši, která dobře zasytila věčně hladové žaludky dětí a mužů. Tu jedli buď slanou, nebo slazenou medem divokých včel či lesními plody.
Kdo a proč sjednotil Slovany
| Sámo | |
|---|---|
| vládce „Sámovy říše“ „Rex Sclavorum“ („král Slovanů“) | |
| Domnělé vyobrazení Sáma v rotundě svaté Kateřiny | |
| Doba vlády | 623–658/661 |
| Náboženství | pohan |
Odkud přišli Slované do Evropy
století přišli Slované do jižní a střední Evropy. Tento přesun byl součástí procesu stěhování národů. Pravlastí Slovanů byla oblast mezi Vislou a Dněprem. Slované se živili hlavně zemědělstvím, chovali dobytek, jejich způsobem obživy byl i lov a rybolov.
Odkud přišli Češi
Podle bioarcheologa tak zřejmě české slovanské obyvatelstvo, které přišlo v 5. a 6. století na naše území, pochází z polsko ukrajinského prostoru severně od karpatského oblouku.
Co jedli staří Slované
K nejoblíbenějšímu druhu potravy starých Slovanů patřilo proso, jehož vyloupaná žlutá zrna, neboli jáhly, se dobře skladovala a uchovávala. Z vý- živných jáhel ženy vařily kaši, která dobře zasytila věčně hladové žaludky dětí a mužů. Tu jedli buď slanou, nebo slazenou medem divokých včel či lesními plody.
Čím sladili Slované
Ze zemědělských plodin pěstovali především rýži a obilí. Pokrmy sladili třtinovým cukrem. Neuměli zpracovávat kovy, ale byli dobrými hrnčíři.
Jak se jmenovali bohové Slovanů
Vladimírův panteonPerun – bůh hromu a blesku.Chors – pravděpodobně neslovanský přívlastek slunečního boha Dažboga.Dažbog – sluneční bůh.Stribog – bůh nejasné funkce, zpravidla vykládaný jako bůh větru.Mokoš – bohyně země a vláhy a úrody, slovanská forma Velké Matky.
Odkud k nám přišli Slované
století přišli Slované do jižní a střední Evropy. Tento přesun byl součástí procesu stěhování národů. Pravlastí Slovanů byla oblast mezi Vislou a Dněprem. Slované se živili hlavně zemědělstvím, chovali dobytek, jejich způsobem obživy byl i lov a rybolov.
Jak dlouho žil Sámo
Sámo ( – 658/659) byl pravděpodobně franský kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský kmenový svaz. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.
Co neuměli Slované
Neuměli zpracovávat kovy, ale byli dobrými hrnčíři. Vesnická stavení budovali z kamene a cihel. První Slované byli křesťané.
Kdo vytlačil Slovany
Příčinou stěhování Slovanů byli pravděpodobně Hunové – kočovný kmen z Asie. Hunové na Slovany pořádali útoky a vytlačovali je z jejich území. Jezdili na malých podivných koních.
Jaké geny mají Češi
Z genetických testů obyvatel Čech a Moravy vyplývá, že ryze slovanské geny mají asi tak tři lidé z deseti, uvádí týdeník Euro, který zprávu přinesl. Zbylí obyvatelé jsou podle něj genetická směsice zahrnující Evropany z doby ledové, migranty ze severní Afriky a Blízkého východu a hlavně Kelty a Germány.
Jak vznikl název Čechy
Dříve byly jako království centrem Koruny české. Kořen slova Čech pravděpodobně odpovídá významu člověk. Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum (doslova „země Bojů“), jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bójů, kteří na tomto území žili od 4. do 1.
Kdo je nejvyšší bůh ve slovanské mytologii
U všech Slovanů je předpokládána víra v Peruna, boha hromu a blesku, obecně známý také nejspíš byl chtonický bůh Veles spojovaný se stády, bohatstvím a magií a Mokoš, bohyně vody a země. Perun společně s Velesem však představovali hlavní božstvo.
Co je to Perun
Perun je slovanský bůh bouře, hromu a blesku. Ačkoliv písemné zprávy o tomto božstvu pochází až na výjimky z východoslovanského prostředí, tak byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany. Po christianizaci Slovanů splynul jeho kult v pravoslavném prostředí s kultem proroka Elijáše.
Čím platili Slované
Staří Slované vlastní mince neměli
Ti vlastní mince nerazili. Zato k placení používali plátěné kousky (bez zajímavosti není podoba slov plátno a platit) a slavné hřivny.
Odkud se vzali Češi
Češi jsou potomky slovanských kmenů, jež v 6. století pronikly do střední Evropy a smísily se zde s dosavadním převážně kelto-germánským obyvatelstvem. Mluví češtinou, která je blízce příbuzná se slovenštinou a lužickou srbštinou.
Jak zjistit puvod DNA
Genealogické testy DNA jsou díky rozvinutým technikám analýzy DNA schopny určit specifické markery (znaky), nesoucí informace o genealogickém původu každého jedince. Pro analýzu DNA je potřeba stěr ústní dutiny daného jedince.
Co znamená slovo Čech
etymologieEditovat
Nejpravděpodobněji vzniklo připojením hypokoristické přípony -chь — „člen rodu, našinec“ ke kořenu čel- (srovnej člověk, čeleď) resp. kel-, kol-(srovnej pokolení, koleno) s významem „rod“, souhrnně tedy přibližně „člen našeho rodu“.
