Kdo může interpretovat právo
Interpretem práva, jak bylo řečeno, může být každý, kdo s právem přijde do styku. Kromě laické interpretace jsou však rozlišovány další typy interpretace, vždy podle subjektu. Základní členění lze vést podle vztahu, jaký k normě interpret má.
Archiv
Co je to interpretace práva
Výklad neboli interpretace právních předpisů je velmi důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění textu právních předpisů nelze ve složitějších případech jednoznačně vyčíst, jaké právní normy na daný případ dopadají a pokud ano, tak jak přesně jim v daném kontextu porozumět.
Jaká může být interpretace právní normy
Existují dvě základní teorie právní interpretace analyzující ji na základě její funkce: 1) Kognitivní teorie interpretace (funkcí interpretace je pouze objasňovat a definovat, rekonstruovat myšlenku již obsaženou v textu); 2) Explikativní teorie interpretace (funkcí interpretace je doplňovat a obsahově obohacovat text, …
Archiv
Kdo je oprávněn vykládat zákon
Oprávnění vykládat právní normy svědčí zásadně pouze soudům – jen jejich výklad je authentický. To je důležitý princip právního státu, neboť ani výkonná moc, ani moc zákonodárná nesmějí mít právo vykládat právní předpisy, které samy tvoří, protože by to mohlo vést ke svévoli a šikaně.
ArchivPodobné
Co to je aplikace práva
Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k podřazení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou právní normu.
Co je to ustanovení
ustanovení popsal jako „část textu právního předpisu s normativním obsahem.
Co je to realizace práva
Obecně o realizaci práva
Představuje transformaci právních informací v právní akce, je uskutečňováním právních norem v praxi. Mezi její základní formy patří: 1) Výkon práv; 2) Právní jednání; 3) Veřejnoprávní akty (Jedná se o individuální právní akty, které vydávají v rámci realizace práva různé státní orgány.
Co je to konstitutivní rozhodnutí
konstitutivní – rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc, od nynějška), např.
Co je to platnost
Platnost znamená, že zákon (nebo jiný právní předpis) je již definitivně schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem i prezidentem republiky. Platnost začíná zveřejněním ve Sbírce zákonů. Od této chvíle tedy předpis začíná „existovat“ a stává se součástí právního řádu.
Co je to kogentní
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní.
Co je to usnesení
Usnesení je kolektivní rozhodnutí nějakého orgánu nebo právnické (výjimečně i fyzické) osoby.
Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením
Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením Rozhodnutí řeší věc jako takovou – většinou stanovuje práva a povinnosti, je proti němu přípustné odvolání. Naproti tomu usnesení se zpravidla týkají vedení řízení (např. přerušení řízení, vyžádání si podkladů), proti usnesení je ne vždy možné se odvolat.
Co je to Legisvakance
doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu, se označuje jako legisvakance (legisvakanční doba; z latinského vacatio legis). Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu seznámili s jeho obsahem tak, aby se jím okamžitě od nabytí jeho účinnosti mohli řídit.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“.
Co to je dispozitivní
Dispozitivní právní norma je právní norma, u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Opakem normy dispozitivní je právní norma kogentní. Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici.
Co je to dispozitivní norma
Dispozitivní právní norma
Pravidlo chování, které umožňuje adresátům právní normy, aby se od ustanovení právní normy odklonili a stanovili si vlastní pravidlo chování. Tyto normy upravují zejména oblast soukromého práva.
Jaký je rozdíl mezi usnesením a rozsudkem
1) Rozhodnutí
Kde zákon výslovně stanoví, je rozhodováno rozsudkem, pokud není stanoveno jinak, rozhoduje usnesením. Státní zástupce a policejní orgány rozhodují, pokud není zákonem stanoveno jinak vždy usnesením. Za rozhodnutí soudu můžeme považovat rozsudek a usnesení.
Kdy se používá usnesení
Usnesením rozhoduje soud tam, kde nerozhoduje rozsudkem. Tedy především v procesních záležitostech, jako je zahájení řízení, podmínky řízení, odmítnutí, změna nebo zpětvzetí návrhu účastníka řízení, přerušení i zastavení řízení nebo náhrada nákladů řízení.
Co se řeší ve správním řízení
Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.
Co to je retroaktivita
Retroaktivita je zpětná účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Obecně je tato pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty.
Co je to legisvakance
Legisvakance je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy. „Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu důkladně seznámili s jeho obsahem, aby se jím od nabytí jeho účinnosti mohli ihned začít řádně řídit.
Co to je kogentní
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Co znamená usnesení
Usnesení je kolektivní rozhodnutí nějakého orgánu nebo právnické (výjimečně i fyzické) osoby.
Kdo platí správní řízení
Každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení si zásadně platí veškeré své náklady, které jim v souvislosti s řízením vzniknou, a to včetně nákladů na právní zastoupení. Stát pak platí náklady vynaložené na svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním.
