Kdo interpretuje právo
Jakýkoli orgán aplikující právo (ať už soud nebo správní orgán) tedy musí aplikované právo nejprve interpretovat. V tomto ohledu pak vystupují interpretace soudů, nejčastěji vrcholných soudů (Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud), které v podobě tzv.
Jaká může být interpretace právní normy
Existují dvě základní teorie právní interpretace analyzující ji na základě její funkce: 1) Kognitivní teorie interpretace (funkcí interpretace je pouze objasňovat a definovat, rekonstruovat myšlenku již obsaženou v textu); 2) Explikativní teorie interpretace (funkcí interpretace je doplňovat a obsahově obohacovat text, …
Kdo je oprávněn vykládat zákon
Oprávnění vykládat právní normy svědčí zásadně pouze soudům – jen jejich výklad je authentický. To je důležitý princip právního státu, neboť ani výkonná moc, ani moc zákonodárná nesmějí mít právo vykládat právní předpisy, které samy tvoří, protože by to mohlo vést ke svévoli a šikaně.
Jak se dělí právo
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Co to je aplikace práva
Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k podřazení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou právní normu.
Co je to ustanovení
ustanovení popsal jako „část textu právního předpisu s normativním obsahem.
Jaký je rozdíl mezi právem a morálkou
Je-li etika uvědomělým hledáním dobra a morálka souhrnem představ o dobru již nalezeném (tedy poznaném), nadto souhrnem představ stvrzených nepsaným souhlasem dané společnosti, je právo systémem norem, upravujících jednání lidí (jejich skupin, organizací) v jejich vzájemných vztazích takovým způsobem, jaký určila vůle …
Jak funguje právo v ČR
Právní řád České republiky je hierarchicky uspořádán. V čele stojí Ústava a další ústavní zákony, které mají nejvyšší právní sílu a mohou být měněny zase jen ústavním zákonem. Pod ústavními zákony stojí zákony, na jejichž základě jsou vydávány prováděcí předpisy, které mají nejnižší právní sílu.
Co je to realizace práva
Obecně o realizaci práva
Představuje transformaci právních informací v právní akce, je uskutečňováním právních norem v praxi. Mezi její základní formy patří: 1) Výkon práv; 2) Právní jednání; 3) Veřejnoprávní akty (Jedná se o individuální právní akty, které vydávají v rámci realizace práva různé státní orgány.
Co je to konstitutivní rozhodnutí
konstitutivní – rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc, od nynějška), např.
Co je to pramen práva
primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.
Co je to platnost
Platnost znamená, že zákon (nebo jiný právní předpis) je již definitivně schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem i prezidentem republiky. Platnost začíná zveřejněním ve Sbírce zákonů. Od této chvíle tedy předpis začíná „existovat“ a stává se součástí právního řádu.
Co morálka dělá
Význam. Stejně jako právo a náboženství patří k normativním systémům, morálka představuje i systém hodnotový a hodnotící. Morálka plní tři funkce: poznávací, regulativní a humanizační. Působení morálních norem je závislé na výchově jedince a momentálních trendech působících ve společnosti.
Co se rozumí morálkou
Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva zase tím, že se nedá soudně vymáhat a za její porušení nepřicházejí sankce (potrestání).
Co patří mezi základní lidská práva
Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků
| 1 | Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. |
|---|---|
| 16 | Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny. |
| 17 | Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven. |
| 18 | Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. |
Co je to usnesení
Usnesení je kolektivní rozhodnutí nějakého orgánu nebo právnické (výjimečně i fyzické) osoby.
Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením
Jaký je rozdíl mezi rozhodnutím a usnesením Rozhodnutí řeší věc jako takovou – většinou stanovuje práva a povinnosti, je proti němu přípustné odvolání. Naproti tomu usnesení se zpravidla týkají vedení řízení (např. přerušení řízení, vyžádání si podkladů), proti usnesení je ne vždy možné se odvolat.
Co patří mezi prameny práva
Tři z nich jsou závazné: právní předpisy, právní obyčeje a obecné právní zásady. Další dva prameny práva nejsou závazné, o právu pouze svědčí (gnoseologické prameny práva): judikatura a doktrína. Právní předpisy jsou podrobněji vysvětleny v níže uvedených bodech 3 a 5.
Který pramen práva je nejstarší
Právní obyčej je nejstarší pramen práva, v současnosti však mají právní obyčeje jen malý význam, když hlavní roli hrají právní předpisy. Právní obyčeje vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností i státem (resp. společenstvím států), netvoří se tedy cílevědomě, ale dlouhodobě.
Co je to Legisvakance
doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu, se označuje jako legisvakance (legisvakanční doba; z latinského vacatio legis). Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu seznámili s jeho obsahem tak, aby se jím okamžitě od nabytí jeho účinnosti mohli řídit.
Co to je retroaktivita
Retroaktivita je zpětná účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Obecně je tato pravá retroaktivita pokládána za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty.
Co je etika a morálka
Etika hodnotí člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Morálka je soubor norem příkazů a chování, etika je věda.
Kdo určuje morálku
Každá společnost vyžaduje nějakou morálku, jejíž morální normy a hodnoty si společnost po určitou dobu vytváří a dodržování těchto norem je spojené s přijetím v komunitě. Chování a jednání v souladu s morálkou je společností vyžadováno, kromě toho je člověk usměrňován i vlastním svědomím.
Kdo chrání lidská práva
Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, jednak řadou mezinárodních smluv, například Úmluvou proti mučení, Úmluvou o právech dítěte a zejména evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto úmluvu vykládá a aplikuje Evropský …
Kdo vymyslel lidská práva
Z toho vycházejí první teoretikové pozdějších lidských práv, například Jean Bodin (Šest knih o státu, 1576), Hugo Grotius (De iure belli et pacis, 1625), Thomas Hobbes (Leviathan, 1651) nebo Samuel Pufendorf (De jure naturae et gentium, 1672).
