Kdo jsou opylovači?

Kdo opyluje stromy

Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj. přenáší pyl z jedné rostliny na druhou, respektive z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u krytosemenných rostlin. Včela medonosná je snad nejznámějším opylovačem vůbec.

Kdo opyluje

Kdo všechno rostliny opyluje Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.
Archiv

Kdo opyluje levandule

Levandule je magnetem pro motýly a další prospěšný hmyz, jako jsou včely a čmeláci. Její květy poskytují nektar a pyl pro tyto tvorečky, kteří jsou tolik důležití pro opylování rostlin. Pěstování levandule na zahradě podporuje biodiverzitu a přírodní ekosystém.

Co to je opylovat

Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin.

Jak daleko musí být opylovač

Výběr vhodných opylovačů pro jednotlivé odrůdy je důležitý především ve výsadbách s omezeným počtem odrůd. Dobrý opylovač musí být v blízkosti opylované odrůdy, měl by kvést ve stejnou dobu, musí mít pravidelnou vysokou násadu květů a vyznačovat se velkou tvorbou pylu geneticky kompatibilního s danou odrůdou.

Proč včely opylují květy

Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz.

Jak probíhá opylení

Opylení (1) je přenos pylu na bliznu pestíku (u krytosemenných). Z pylového zrna vyklíčí pylová láčka, ta proroste do vajíčka. Zde proběhne oplození (4), splynutí pohlavních buněk. U většiny rostlin probíhá opylení pylem jiného jedince, takové rostliny jsou cizosprašné.

Jak se opyluje

Některé rostliny jsou samosprašné – opylují se samy. V našich podmínkách je asi 20 % rostlinných druhů větrosnubných, zbývajících 80 % opylovává hmyz (jsou hmyzosnubné). Včely sbírají pyl na rostlinách, za letu jej rouskují a pokračují ve sběru na další rostlině téhož druhu – tím ji opylují správným pylem.

Co je to opylení

Opylení je přenos pylu z prašníku na bliznu (u krytosemenných). U nahosemenných rostlin je pyl přenášen přímo na vajíčko. Přenos pylu se uskutečňuje buď živočichy, v našich podmínkách převážně hmyzem, nebo větrem, případně vodou. Největší význam pro opylování v Evropě mají blanokřídlí, především včely.

Co přitahuje včely

Od poloviny léta jsou vynikajícím zdrojem nektaru například různé druhy bylinek, jako je mateřídouška, šalvěj, agastache, levandule, meduňka, měsíček nebo dobromysl. Velké množství včel na sebe přitáhnou i bohatě kvetoucí třapatky, z keřů pak například pámelníky.

Jak probiha opylení

Opylení (1) je přenos pylu na bliznu pestíku (u krytosemenných). Z pylového zrna vyklíčí pylová láčka, ta proroste do vajíčka. Zde proběhne oplození (4), splynutí pohlavních buněk. U většiny rostlin probíhá opylení pylem jiného jedince, takové rostliny jsou cizosprašné.

Jak může dojít k opylení

Opylení může být zajištěno několika způsoby: vodou (hydrogamie), větrem (anemogamie) nebo nejčastěji za pomoci živočichů (zoogamie). Živočichové pomáhají s opylováním přibližně u 87,5 % všech druhů rostlin. Nejčastějším opylovatelem je v našich zeměpisných polohách hmyz (entomogamie).

Co znamená Cizosprašná

Cizosprašnost (alogamie) je děj, při němž dochází k opylení pylem z jiné rostliny, jedná se tedy o rozmnožování pohlavní. Cizosprašnost je u rostlin mnohem častější než samosprašnost (autogamie). Cizosprašné rostliny mívají výraznější tvary, barvy a vůně květů.

Jak opylovat štětečkem

Za pomoci malého štětečku opylujte nové květy. Uchopte květ jemně mezi dva prsty a jednoduchým pohybem štětce v jeho středu opatrně přemístíte pyl ze žluté části květu do jeho středu, viz video níže. Na každý květ postačí několik vteřin "opylování".

Co sbírají včely z květu

Včely sosákem nasají nektar, základ medu, a uloží jej ve svém medovém váčku. Pyl, který obsahuje velké množství bílkovin a používá se ke krmení plodu, sbírají včely skoro jakoby jen tak mimochodem. Přichytí se k chloupkům na těle včel a při návštěvě další květiny se v odpovídajícím množství přenese na bliznu.

V čem spočívá opylení

Opylení (1) je přenos pylu na bliznu pestíku (u krytosemenných). Z pylového zrna vyklíčí pylová láčka, ta proroste do vajíčka. Zde proběhne oplození (4), splynutí pohlavních buněk. U většiny rostlin probíhá opylení pylem jiného jedince, takové rostliny jsou cizosprašné.

Jaká barva láká včely

Je nejcitlivější na bílou, černou, fialovou, žlutou, oranžovou a modrou barvu. Pro orientaci včel ale není až tak důležitá barva úlu, jako spíše geometrické tvary namalované na čelní stěně úlu. Kupříkladu bychom neměli používat zelenou a červenou barvu. Včelky obě tyto barvy totiž vnímají jako barvu černou.

Jak daleko létají včely

Vzdálenost větší jak 5 km jsou včely schopné překonat za zdrojem snůšky, pokud nemají možnost jiného zdroje v dosahu. Na 1 km letu včela spotřebuje zhruba 1 mg sladiny, kterou nese.

Co to je oplodnění

Oplodnění (též oplození nebo fertilizace) je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového organismu. U živočichů tento proces zahrnuje fúzi spermie s vajíčkem, což vede ke vzniku zygoty a jejímu následnému vývoji v embryo a plod.

Jak opylovat

Zatímco samosprašné rostliny nevyžadují při opylování žádnou péči, rostlinám cizosprašným musí pěstitelé pomáhat buď pravidelným třesením, nebo přenášením pylu ze samičích rostlin na samčí, aby mohl vzniknout zárodek nových rostlin. K přenášení je nejvhodnější použít kousek vaty nebo malý štěteček.

Jak ručně opylovat

Květy, které mají příští den kvést, jsou odpoledne už plně vyvinuté, žluté a na vrcholu mají zlehka se pootevírající špičku. Takový samčí, k opylování vhodný („zralý“) květ opatrně přelepíme krepovou lepicí páskou, nebo jej sevřeme kolíčkem na prádlo. Totéž uděláme u samičích květů.

Co znamená Samosprasne

Samosprašnost (autogamie), někdy také samoopylení, je opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Opakem je cizosprašnost, tj. přenesení cizího pylu.

Jak jsou včely užitečné

Význam včel nespočívá jen v tom, že produkují biologicky cenné a lidskému zdraví prospěšné látky – med, pyl, propolis, mateří kašičku, včelí jed a vosk, ale hlavně v tom, že monitorují kvalitu životního prostředí a zabezpečují až z 97 % opylení kulturních plodin a volně rostoucí vegetace.

Co dělají včely na jaře

Jakmile se na jaře udrží počasí hezké alespoň pár dní za sebou (s denní teplotou vyšší než 10 °C), včely nesou z květů těchto jemných stromů první jarní pyl a nektar. Právě díky vrbám nastává prudký jarní rozvoj včelstev, který je klíčový pro celé léto i zbytek roku. Vrb je velké množství a kvetou postupně.

Jak včely opylují

Včely sbírají pyl na rostlinách, za letu jej rouskují a pokračují ve sběru na další rostlině téhož druhu – tím ji opylují správným pylem. Díky nadprodukci pylu rostlinami je ho dost nejen k opylování samotnému, ale i pro včelu, která jej přináší do úlu ve formě rousek. Včela medonosná využívá pyl jako zdroj bílkovin.