Koho můžeme vydědit
Vydědit lze jen děti a jejich potomky
Vydědit lze pouze nepominutelné dědice, což jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Nikdo jiný nemůže být nepominutelným dědicem. Nikoho jiného než své děti a děti těchto dětí proto nemůžete vydědit.
Archiv
Kdy můžeme někoho vydědit
Možné důvody vydědění
Když o vás vaše dítě neprojevuje opravdový zájem, jaký by mělo, ale vy o kontakt s ním opravdu stojíte. Neplatí to v situaci, kdy se sami o kontakt s dětmi nezajímáte. Bylo-li vaše dítě odsouzeno za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.
Archiv
Z jakých důvodů může být Vyděděn potomek
Dle § 469a odst. 3 OZ může zůstavitel vydědit potomka, jestliže: Potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. O zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.
ArchivPodobné
Co je potřeba k vydědění
Vydědění se provádí formou Prohlášení o vydědění v písemné podobě, a to buď sepsané vlastnoručně, nebo ve formě notářského zápisu. Mezi nezbytné náležitosti prohlášení patří: datum, identifikace zůstavitele a vyděděné osoby a podpis. I když uvedení důvodu pro vydědění není nutné, z pohledu praxe je žádoucí.
Archiv
Jak se nechat vydědit
Nejvhodnějším způsobem je sepsat listinu o vydědění formou notářského zápisu přímo u notáře. Platně vydědit dítě je totiž po právní stránce celkem komplikované. Potomek může po Vaší smrti napadnout listinu o vydědění žalobou u soudu.
Co znamená někoho vydědit
Vydědění (zastarale také exheredace z lat. exheredatio) je jednostranné právní jednání fyzické osoby, kterým svému potomku ze stanovených důvodů odejme právo domáhat se i přes závěť svého zákonného dědického podílu nebo jeho části (tedy tzv. povinného dílu).
Kdo je přímý dědic
První dědická třída: Přednost mezi dědici mají přímí potomci a manžel, případně registrovaný partner zemřelého. Pokud některé z dětí zemřelo a má potomky, pak v první dědické třídě dědí potomci tohoto dítěte, tj. vnuci zemřelého. Pokud zemřelý neměl manžela nebo registrovaného partnera, dědí vše potomci zemřelého.
Kdo dědí ze zákona
Jako dědici ze zákona podle současného českého práva dědí: potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci atd.) – vždy v první třídě dědiců manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců
Kdy se dá napadnout závěť
Lhůta pro napadení závěti jsou 3 roky od doby, kdy bylo dědici oznámeno, že má nárok na podíl dědictví zůstavitele.
Kdo může být dědicem
Dědicem může být jen ten, kdo splňuje podmínky v okamžiku úmrtí zůstavitele. Může jít o fyzickou i právnickou osobu, včetně státu. Dokonce i o člověka ještě nenarozeného (řečí zákona nasciturus); když zůstavitel zemře v době, kdy je dítě už počaté, stává se dítě dědicem.
Kdo dědí když nemám děti
V případě, že nemáte děti, tak se bude dědit v tzv. druhé zákonné skupiny. V této skupině jsou dědici manžel zůstavitele, jeho rodiče a také ti, kteří se zůstavitelem žili ve společné domácnosti nejméně jeden rok před jeho smrtí, pečovaly o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Kdo jsou přímí dědicové
První dědická třída: Přednost mezi dědici mají přímí potomci a manžel, případně registrovaný partner zemřelého. Pokud některé z dětí zemřelo a má potomky, pak v první dědické třídě dědí potomci tohoto dítěte, tj. vnuci zemřelého. Pokud zemřelý neměl manžela nebo registrovaného partnera, dědí vše potomci zemřelého.
Kdo dědí když není závěť
Není-li závěti, dědí se podle zákona a to podle tzv. čtyř dědických tříd. V první dědické třídě dědí zásadně manžel zůstavitelky a její děti, a to společně rovným dílem. Jestliže tedy zůstavitelka měla v den úmrtí manžela a alespoň jedno dítě, rozdělí se o dědictví rovným dílem a dědické nároky jsou vypořádány.
Jak zjistím jestli je závěť
Je možné zjistit, zda u Vás můj příbuzný sepsal závěť a zda mi něco odkázal Není, notář je vázán mlčenlivostí. Více se dozvíte až po zahájení dědického řízení příslušným okresním či obvodním soudem.
Kdo nemůže dědit
Způsobilý stát se dědicem není ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.
Kdo dědí jako první
Pokud je ve stejné dědické třídě více dědiců, dědictví se mezi ně dělí zpravidla rovným dílem. První dědická třída: Přednost mezi dědici mají přímí potomci a manžel, případně registrovaný partner zemřelého.
Kdo má právo na dědictví
Jako dědici ze zákona podle současného českého práva dědí: potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci atd.) – vždy v první třídě dědiců manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců
Kdo platí notáře při dědictví
Částku hradí dědicové podle poměru toho, co z dědictví nabyli. Je jasné, že notář nebude pracovat zadarmo, proto se i ve chvíli, kdy je hodnota převáděného majetku téměř nulová, platí poplatek minimálně 1 000,- korun.
Který notář řeší dědictví
dědictví obvykle projednává notář v zemi, kde měl zemřelý poslední obvyklý pobyt. Jestliže zemřelý pobýval v České republice, pak se konkrétní notář určí podle místa trvalého pobytu zemřelého. Notáře k projednání dědictví vždy jmenuje okresní soud, rovněž podle obvodu, v němž měl zemřelý trvalý pobyt.
Kdo je považován za dědice
Za dědice je považována osoba, na niž mají po zůstavitelově smrti přejít pozůstalost jako celek, nebo podíl na ní, a to bez ohledu na to, z jakého právního titulu se tak stane (zda z dědické smlouvy, ze závěti či ze zákona).
Co nespadá do dědického řízení
Předmětem dědictví bývají nejčastěji věci movité (předměty) a věci nemovité (domy, byty, pozemky), ale mohou do něj spadat také například autorská práva. V dědickém řízení je ale třeba vyřešit vše, co zemřelý vlastnil, a to jak výlučně (byl jediným vlastníkem), tak v podílovém vlastnictví.
Jaká je daň z dědictví
Dědictví je nyní chápáno jako bezúplatné nabytí a zákon o daních z příjmů je vyjímá také z daně z příjmů. Dědicové tak neplatí skutečně žádnou daň z nemovitosti po zemřelém, hradí pouze odměnu notáři, případně další nutné výlohy jako odměnu znalce apod.
Kdo platí odměnu notáři
Odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty jsou v řízení o pozůstalosti, tedy v dědickém řízení povinni notáři zaplatit zejména jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené, více dědiců, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle …
Jak se dělí majetek po zemřelém
dědickou posloupností. V první řadě dědí děti a manžel či manželka zůstavitele, pokud takové příbuzné nemá, přechází postupně dědění na širší rodinu. V jednotlivých dědických skupinách se dědí stejným dílem. Jenže z praktického hlediska je takové rozdělení majetku často ošemetné, zejména u nemovitostí.
Kdo může být dědic
Jako dědici ze zákona podle současného českého práva dědí: potomci zůstavitele (děti, vnuci, pravnuci atd.) – vždy v první třídě dědiců manžel nebo partner zůstavitele – v první nebo druhé třídě dědiců
