Kdo je oprávněn vykládat zákon
Oprávnění vykládat právní normy svědčí zásadně pouze soudům – jen jejich výklad je authentický. To je důležitý princip právního státu, neboť ani výkonná moc, ani moc zákonodárná nesmějí mít právo vykládat právní předpisy, které samy tvoří, protože by to mohlo vést ke svévoli a šikaně.
ArchivPodobné
Kdo vykládá právo
Ačkoli u nás de iure není zakotvena obecně závazná interpretace, tedy neexistuje orgán, který by měl kompetenci obecně závazně vykládat právní předpisy, de facto obecně závaznou interpretaci podávají soudy nejvyšší a ústavní.
Archiv
Co to je právní rád
Právní řád je objektivní právo určitého konkrétního státu, uspořádaný soubor všech právních norem, které na jeho území platí a které daný stát buď sám vytvořil, nebo alespoň za své právní normy uznal. Jak se mění platné právní normy, mění se i právní řád.
Jak se nazývá míra právního chování státních orgánů
IV.
Právní norma je vymezována jako obecné pravidlo chování vyjádřené ve zvláštní státem stanovené nebo uznané formě, jehož dodržení je vynutitelné státní mocí. Rozlišujeme materiální a formální znaky právní normy.
Co to je aplikace práva
Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k podřazení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou právní normu.
Co je to ustanovení
ustanovení popsal jako „část textu právního předpisu s normativním obsahem.
Kdo navrhuje soudce
Soudci a přísedící
Do funkce je soudce jmenován na návrh ministra spravedlnosti prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu své funkce (jde o významnou záruku nezávislosti soudce).
Kdo vydává právní normy
Platnost právních předpisů
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Co je to zákon
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí. V právních státech s dělbou moci je tato nejčastěji zastoupena (parlamentem).
Kdo vydává předpisy zákonné
Zákony jsou vydávány parlamentem České republiky, tedy mocí zákonodárnou. Zákonná opatření jsou vydávána senátem, a to v případech, kdy je rozpuštěná poslanecká sněmovna. Vyhlášky vydávají jednotlivá ministerstva jako prováděcí právní předpisy k zákonům.
Co zákon nezakazuje
Orgány veřejné moci smějí v právním státě činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan v právním státě smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá).
Co je to realizace práva
Obecně o realizaci práva
Představuje transformaci právních informací v právní akce, je uskutečňováním právních norem v praxi. Mezi její základní formy patří: 1) Výkon práv; 2) Právní jednání; 3) Veřejnoprávní akty (Jedná se o individuální právní akty, které vydávají v rámci realizace práva různé státní orgány.
Co je to konstitutivní rozhodnutí
konstitutivní – rozhodnutím se právní vztah zakládá, mění nebo ruší (účinky takového rozhodnutí nastávají ex nunc, od nynějška), např.
Co je to kogentní norma
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.
Co je to dispozitivní norma
Dispozitivní právní norma
Pravidlo chování, které umožňuje adresátům právní normy, aby se od ustanovení právní normy odklonili a stanovili si vlastní pravidlo chování. Tyto normy upravují zejména oblast soukromého práva.
Kdo může odvolat soudce
(1) Pravomocným rozhodnutím kárného soudu může být soudce z funkce uvedené v § 38 odvolán, jestliže závažným způsobem porušil své soudcovské povinnosti. (2) Návrh na odvolání z funkce soudců podává ministr spravedlnosti. (4) Dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o odvolání, jeho funkce zaniká.
Kdo může být přísedící u soudů
Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje. Funkční období přísedícího je čtyřleté.
Co se publikuje ve Sbírce zákonů
309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašují právní předpisy a takzvané další právní akty. Sbírka zákonů je především národním úředním (promulgačním) listem/věstníkem, ve kterém jsou uveřejňovány (vyhlašovány) právní předpisy s celostátní platností.
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Jak se tvoří zákon
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Kde hledat zákony
Portály a databázeASPI: automatizovaný systém právních informací; přístupno pouze z vnitřní sítě Poslanecké sněmovny.beck-online : zákony, vyhlášky, aktuální změny, ad.; přístupno pouze z vnitřní sítě Poslanecké sněmovny.eLaw : právo, judikatura, novinky, vzory smluv a podání
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Kdo vydává nařízení
Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.
Co není zákonem zakázáno
Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen to, co bylo dovoleno. Tato nová zásada není v ZP výslovně vyjádřena, ale je společným jmenovatelem pro většinu zákonných ustanovení.
Co patří mezi základní lidská práva
Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků
| 1 | Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. |
|---|---|
| 16 | Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny. |
| 17 | Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven. |
| 18 | Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. |
