Kdo napsal českou státní hymnu
Česká hymna
| Původní Škroupův zápis | |
|---|---|
| Hymna | Československo Protektorát Čechy a Morava Česko |
| Slova | Josef Kajetán Tyl |
| Hudba | František Škroup |
| Přijata | 1918 13. březen 1990 (1. leden 1993) |
Kde domov můj hymna vznik
Píseň Kde domov můj pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý.
Archiv
Kdy se stala píseň Kde domov můj oficiální státní hymnou
Píseň Kde domov můj se oficiální státní hymnou stala v roce 1918, v roce 1930 se k první sloce připojila coby druhá sloka slovenská hymna Nad Tatrou sa blýska. Po vzniku České republiky v roce 1993 zůstala pouze první sloka.
Archiv
V jaké divadelní hře zazněla česká hymna
Česká vlastenecká píseň Kde domov můj, dnešní česká hymna, poprvé zazněla ve Stavovském divadle v Praze před sto osmdesáti lety, 21. prosince 1834, kdy zde měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.
Kde domov můj text druhá sloka
Druhá sloka
Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled!
Kde domov můj německy
Poslechněte si Wo ist mein Heim. Máme i verzi ze srpna 1968 a Nagana | iROZHLAS – spolehlivé zprávy.
Co to jsou Bory z hymny
Pak ale písnička pokračuje: "Bory šumí po skalinách." Víte, co jsou to bory Bory jsou borové lesy neboli lesy, ve kterých rostou jehličnaté stromy – borovice lesní. Zákeřně se může v české hymně tvářit také slovo skví se. Když se něco skví, tak to vyniká, vystavuje se všem na odiv.
Co je to hymna
Státní nebo národní hymna je vlastenecká píseň nebo hudební skladba hraná a zpívaná při státních nebo národních oslavách a slavnostních příležitostech. Patří ke státním nebo národním symbolům a bývá určena patřičnými zákony či ústavou země.
Kdo nazpíval hymnu
Orlando Philharmonic OrchestraOrchester der Wiener StaatsoperAndrew Lane
Kde domov můj/Umělci
Kdo je autorem Fidlovacky
Josef Kajetán TylFidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka / Autor
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – Josef Kajetán Tyl | Databáze knih.
Kdo složil fidlovačku
| Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka | |
|---|---|
| Fidlovačka ve Vinohradském divadle, plakát Alexandra Vladimíra Hrsky z roku 1917 | |
| Základní informace | |
| Autor | Josef Kajetán Tyl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jak se máme chovat při státní hymně
Povinností je nemluvit ani se nijak neprojevovat – jedná se v tu chvíli o čest a slušnost (včetně pobíhání s foťákem). Pokud sedím, tak vstát. Pokud stojím být v pozoru nebo alespoň v nějakém ne-ledabylém postoji. Rovněž muži sejmou pokrývku hlavy, pokud tato pokrývka není součástí uniformy nebo sokolského kroje.
Kdy se zpívá česká hymna
Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé. Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834.
Co znamená slovo Bory
Bory může být označení pro: množné číslo od slova bor, například borové lesy. borové lesy – viz text písně Kde domov můj kde bory šumí po skalinách. Bory – obec v okrese Žďár nad Sázavou.
Jak se máme chovat při hymně
Povinností je nemluvit ani se nijak neprojevovat – jedná se v tu chvíli o čest a slušnost (včetně pobíhání s foťákem). Pokud sedím, tak vstát. Pokud stojím být v pozoru nebo alespoň v nějakém ne-ledabylém postoji. Rovněž muži sejmou pokrývku hlavy, pokud tato pokrývka není součástí uniformy nebo sokolského kroje.
Jak se chovat při státní hymně
Povinností je nemluvit ani se nijak neprojevovat – jedná se v tu chvíli o čest a slušnost (včetně pobíhání s foťákem). Pokud sedím, tak vstát. Pokud stojím být v pozoru nebo alespoň v nějakém ne-ledabylém postoji.
Co vytvořil Josef Kajetán Tyl
Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako "Nalezenec" (1838), "Paní Marjánka matka pluku" (1845), "Pražský flamendr" (1846), "Paličova dcera" (1847), "Bankrotář" (1848), "Chudý kejklíř" (1849).
Jak vznikl název divadelní hry fidlovačka
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala po Velikonocích v Nuselském údolí u potoka Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení neboli fidlování kůže při výrobě obuvi.
Co znamená bory šumí
Pak ale písnička pokračuje: "Bory šumí po skalinách." Víte, co jsou to bory Bory jsou borové lesy neboli lesy, ve kterých rostou jehličnaté stromy – borovice lesní. Zákeřně se může v české hymně tvářit také slovo skví se. Když se něco skví, tak to vyniká, vystavuje se všem na odiv.
Co dělat když hraje hymna
Předně státní hymna, která zaznívá vždy – ať se jedná o zpěv zúčastněných, pouštění z reproduktorů nebo živou hudbu. Povinností je nemluvit ani se nijak neprojevovat – jedná se v tu chvíli o čest a slušnost (včetně pobíhání s foťákem). Pokud sedím, tak vstát.
Jak zemřel Tyl
S jednou se oženil, se druhou zplodil osm dětí. Aby svou rodinu uživil, zkusil psát vlastenec Tyl i oslavné články na císařpána. Nestačilo to. Zemřel na zájezdu s kočovnou divadelní společností na selhání jater.
Co to znamená slovo Fidlovačka
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala ve středu po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi.
Co to znamená slovo fidlovačka
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala ve středu po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi.
Co je to Bory
Jako bory se označují jehličnaté nebo smíšené, přirozené či kulturní lesy, v nichž nejvýznamnější roli hrají borovice, v podmínkách mírného klimatu Eurasie především borovice lesní.
Jak se jmenovala nejslavnější hra J.K Tyla
Tyl proslul nejvíce divadelními hrami. Byly to hry ze současnosti jako "Nalezenec" (1838), "Paní Marjánka matka pluku" (1845), "Pražský flamendr" (1846), "Paličova dcera" (1847), "Bankrotář" (1848), "Chudý kejklíř" (1849).
