Jak se označují právní předpisy
Druhy právních předpisůzákony. ústavní zákon, zejména Ústava; je pochybné, že postavení ústavního zákona nemá zákon o Ústavním soudu. zákon. zákonné opatření Senátu.nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy) vládní nařízení vyhláška (ústředního správního úřadu, obvykle ministerstva, nebo České národní banky)
Kdo tvoří právní normy
Obecně je subjekt tím, kdo s právní normou nakládá, kdo ji vytváří, kdo ji aplikuje atp. Subjekt je tím, kdo svou vůlí vytváří a posléze uskutečňuje pravidla, kterými se lidé mají ve společnosti řídit. Vzhledem k tomuto vymezení subjektu lze rozlišit dva druhy subjektu: normotvůrce a adresát.
Jaké právní předpisy mohou vydávat obce
Obce a kraje mohou při spravování svých záležitostí vydávat vlastní právní předpisy – obecně závazné vyhlášky a nařízení. Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv.
Archiv
Které jsou předpisy zákonné
Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů. Dále mohou zastupitelstva obcí a kraji vydávat v rámci své samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky.
Kdo vydává podzákonné právní předpisy
K podzákonným předpisům se řadí nařízení vlády, některá rozhodnutí prezidenta republiky normativní povahy (například o amnestii či o přenesení pravomoci sjednávat mezinárodní smlouvy na vládu či její členy), vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů nebo nařízení obecních a krajských rad vydávaných v rámci jejich …
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Kdo aplikuje právo
Výklad orgánu aplikujícího právo je nejčastější a podává ho orgán, který danou právní normu aplikuje. Jde tedy především o výklad soudní nebo o výklad správního orgánu v rámci určitého řízení a je proto také závazný, ačkoli jen pro účastníky tohoto řízení.
Kdo vydává nařízení obce
Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce.
Jaké jsou podzákonné právní předpisy
K podzákonným předpisům se řadí nařízení vlády, některá rozhodnutí prezidenta republiky normativní povahy (například o amnestii či o přenesení pravomoci sjednávat mezinárodní smlouvy na vládu či její členy), vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů nebo nařízení obecních a krajských rad vydávaných v rámci jejich …
Co je ucinnost právního předpisu
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Kdo je interpretem práva
Interpretem práva, jak bylo řečeno, může být každý, kdo s právem přijde do styku. Kromě laické interpretace jsou však rozlišovány další typy interpretace, vždy podle subjektu. Základní členění lze vést podle vztahu, jaký k normě interpret má.
Kdo je oprávněn vykládat zákon
Oprávnění vykládat právní normy svědčí zásadně pouze soudům – jen jejich výklad je authentický. To je důležitý princip právního státu, neboť ani výkonná moc, ani moc zákonodárná nesmějí mít právo vykládat právní předpisy, které samy tvoří, protože by to mohlo vést ke svévoli a šikaně.
Kdo navrhuje a přijímá vyhlášky obce
104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti. Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost.
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti právního předpisu
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti smlouvy
Na rozdíl od platnosti smlouvy, která souvisí s náležitostmi právního jednání (pr. jednání je vadné, imperfektní), účinnost vypovídá o tom, zda dané právní jednání vyvolalo nebo je schopno vyvolat právní následky (účinky), tj. vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.
Kdo může interpretovat právo
Interpretem práva, jak bylo řečeno, může být každý, kdo s právem přijde do styku. Kromě laické interpretace jsou však rozlišovány další typy interpretace, vždy podle subjektu. Základní členění lze vést podle vztahu, jaký k normě interpret má.
Kdo vykládá právo
Ačkoli u nás de iure není zakotvena obecně závazná interpretace, tedy neexistuje orgán, který by měl kompetenci obecně závazně vykládat právní předpisy, de facto obecně závaznou interpretaci podávají soudy nejvyšší a ústavní.
Kdo podepisuje vyhlášky
Vyvolává právní účinky Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona o obcích platí, že starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Tedy samozřejmě i obecně závazné vyhlášky vydávané v samostatné působnosti obce.
Co je účinnost právního předpisu
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Kdy končí účinnost smlouvy
smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami (poslední smluvní stranou). U zákona je to jiné, protože platnost a účinnost většinou nenastává tentýž den. Právní předpis nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. den, kdy byla příslušná částka rozeslána.
Kdy je smlouva neplatná
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Kdy nastává účinnost
Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Co to je aplikace práva
Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k podřazení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou právní normu.
Kdo navrhuje soudce
Soudci a přísedící
Do funkce je soudce jmenován na návrh ministra spravedlnosti prezidentem republiky bez časového omezení doby výkonu své funkce (jde o významnou záruku nezávislosti soudce).
