Kdo přijímá zákony
Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Co se stane když prezident vetuje zákon
Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně. V české ústavní praxi se nicméně prosadila i další možnost, ačkoli o ní Ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu.
Kdy prezident podepisuje zákony
Zákon podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. Pokud prezident republiky zákon nevrátí, podepíše jej. V tomto případě není nutno čekat na uplynutí patnáctidenní lhůty a je možno zákon vyhlásit ve Sbírce zákonů. Pokud se prezident rozhodne zákon vrátit, nepodepíše jej.
Archiv
Kdo podává návrh zákona o státním rozpočtu
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
ArchivPodobné
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Co dělají senátoři
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Co může a nemůže prezident
Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Kdo má v ČR právo veta
V Česku k přehlasování veta prezidenta stačí, když pro zákon hlasuje většina všech poslanců v Poslanecké sněmovně. absolutní veto – proces je definitivně a bezpodmínečně zastaven (tento typ veta např. používají stálí členové Rady bezpečnosti OSN). To samozřejmě nevylučuje přijetí ustanovení někdy v budoucnosti.
Kdo přijímá státní rozpočet
Státní rozpočet má podobu zákona (např.: Zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022). Zákon o státním rozpočtu navrhuje vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Způsob financování kapitol státního rozpočtu vymezuje zákon č.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Kdo má zákonodárnou moc
Zákonodárce je orgánem, který vykonává zákonodárnou moc. V České republice je to Parlament, skládající se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu. V jiném možném významu jde o člověka, který je součástí tohoto subjektu, tedy například poslance nebo senátora.
Jaký je rozdíl mezi Senátem a parlamentem
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Kdo může volit do Senátu
Při volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou různé politické strany, nebo z kandidátů nezávislých. Kandidát, který získá více než 50 % hlasů, je zvolen senátorem. Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 % hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.
Na co má právo prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Kdo má nejvetsi moc v ČR
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Co má za práva prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Kdo stojí v čele států
Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kde si stát půjčuje peníze
Vláda si většinu chybějících peněz obvykle půjčuje emisním financováním, vydáváním dluhopisů (neboli obligací) a dalších cenných papírů s takovou úrokovou sazbou, aby je někdo koupil. Většina států své dluhy vůbec nesplácí – když dojde na splatnost dluhopisů prostě vydají dluhopisy nové (tzv. rolování).
Co jsou kvazimandatorní výdaje
Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, platy zaměstnanců veřejného sektoru a duchovních, investiční pobídky aj. Patří sem také příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Co dělá senátor
Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů.
Jakou moc má Senát
Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kdo se může stát senátorem
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Co vše může prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
