Kdo vydává vládní nařízení
Nařízení vlády, resp. vládní nařízení je v ČR obecně závazný právní předpis, patřící mezi tzv. prováděcí předpisy, který je vydáván vládou secundum et intra legem.
Jak se schvaluje vyhláška
Vyhlášky obcí a krajů schvaluje jejich zákonodárný orgán, kterým je v obou případech zastupitelstvo. Vedle toho nelze opomenout vyhlášky ústředních orgánů státní správy jako jsou jednotlivá ministerstva a dále specifické správní orgány jako je například Česká národní banka a jiné.
Kde se vyhlašují nařízení vlády
Právní předpisy a další právní akty se vyhlašují neprodleně, nejpozději do 30 dnů od dne jejich doručení Ministerstvu vnitra. Aby se stal právní předpis součástí právního řádu České republiky, musí být vyhlášen /promulgován, uveřejněn/ ve Sbírce zákonů.
Jak vláda rozhoduje
Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům. Rozhodnutí vlády mají formu usnesení vlády.
Archiv
Kdo schvaluje vyhlášky
V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Kdo schvaluje nařízení obce
Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce.
Kdo podepisuje vyhlášky
Vyvolává právní účinky Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona o obcích platí, že starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Tedy samozřejmě i obecně závazné vyhlášky vydávané v samostatné působnosti obce.
Kdo kontroluje Vláďu
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna má tedy významnou úlohu – podílí se na ustanovování nové vlády (společně s prezidentem) a následně kontroluje její činnost.
Kdo tvoří vladu
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Kdo vydává nařízení v EU
Většina právních předpisů EU se přijímá tzv. řádným legislativním postupem, při němž má Evropský parlament (jehož poslanci se volí přímo) a Rada EU (složená ze zástupců 27 zemí EU) stejnou váhu. Komise nejprve předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Kdo navrhuje a přijímá vyhlášky obce
104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti. Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost.
Kdo má výkonnou moc v ČR
Vláda České republiky je definována jako vrcholný orgán výkonné moci. Skládá se z předsedy, místopředsedů vlády a ministrů. Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky, který poté na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy vlády.
Co kontroluje NKÚ
NKÚ pracuje buď v Kolegiu, nebo senátech složených ze tří a více členů Úřadu. V působnosti NKÚ je kontrola: hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti.
Jak se sklada vláda
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Kdo vládl v ČR
Přehled vlád samostatné České republiky
| Pořadí | Název vlády | Počet členů |
|---|---|---|
| 1. | první vláda Václava Klause | 19 |
| 2. | druhá vláda Václava Klause | 15/16 |
| 3. | vláda Josefa Tošovského | 17/19 |
| 4. | vláda Miloše Zemana | 17/19 |
Kdo je komisar v EU
Složení: Ursula von der Leyenová (předsedkyně) Frans Timmermans (výkonný místopředseda) Margrethe Vestagerová (výkonná místopředsedkyně)
Jak se rozhoduje v EU
Evropská unie nepřijímá zákony, ale jen právní akty legislativní povahy. To jsou nařízení a směrnice. Pravomoc schvalovat zákony mají pouze parlamenty členských států. Evropské instituce vydávají také právní akty s nižší právní silou, mezi které patří rozhodnutí, doporučení nebo stanoviska.
Kdo schvaluje obecně závazné vyhlášky
Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv. přenesená působnost).
Z koho se sklada vláda
O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Co dělá NKÚ
hlavním úkolem NKÚ je poskytovat zpětnou vazbu o reálném využívání prostředků státního rozpočtu a pracké naplňování strategických veřejných politik.
Koho kontroluje NKÚ
Koho může NKÚ kontrolovat
| Subjekt | Ano/ne |
|---|---|
| Veřejné výzkumné instituce | ANO |
| Veřejnoprávní média (ČTK, ČT, ČRo) | NE |
| Vysoké školy | NE |
| Zdravotní pojišťovny | ANO |
Kdo stojí v čele státu
Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kdo schvaluje právní předpisy EU
Většina právních předpisů EU se přijímá tzv. řádným legislativním postupem, při němž má Evropský parlament (jehož poslanci se volí přímo) a Rada EU (složená ze zástupců 27 zemí EU) stejnou váhu. Komise nejprve předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Kdo je komisařem z ČR
Seznam českých eurokomisařů
| Pořadí | Osoba | Období |
|---|---|---|
| 1. | Pavel Telička | 1. května 2004 – 11. listopadu 2004 |
| 2. | Vladimír Špidla | 22. listopadu 2004 – 9. února 2010 |
| 3. | Štefan Füle | 10. února 2010 – 31. října 2014 |
| 4. | Věra Jourová | od 1. listopadu 2014 |
Kdo schvaluje zákony v EU
Většina právních předpisů EU se přijímá tzv. řádným legislativním postupem, při němž má Evropský parlament (jehož poslanci se volí přímo) a Rada EU (složená ze zástupců 27 zemí EU) stejnou váhu. Komise nejprve předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.
