Kdo se může dovolat absolutní neplatnosti
Je-li k neplatnosti právního úkonu (právního jednání) nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce ( § 231 odst. 3 IZ ).
Kdy nastává relativní neplatnost
relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.
Archiv
Co je to relativní neplatnost
Relativní neplatnost potom znamená, že právní jednání existuje a přes vady se považuje za platné, dokud se oprávněná strana jeho neplatnosti aktivně nedovolá.
Kdy musí mít právní úkon písemnou formu
§ 560: Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.
Co je relativní neúčinnost
Institut relativní neúčinnosti právních jednání obsahově odpovídá stávajícímu institutu odporovatelnosti. Jde o právo věřitele domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné, a to v případě, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení věřitelovy vykonatelné pohledávky.
Kdo je jednající osoba
Jednáním ve shodě spočívá v předem domluveném jednání dvou nebo více osob, jehož účelem je ovlivnění rozhodování obchodní korporace. Osoby takto jednající se označují jako osoby jednající ve shodě. Drtivá většina začínajích podnikatelů se tímto problémem nemusí při založení s.r.o. zabývat.
Kdy je smlouva neplatná
Relativní neplatnost nelze namítat kdykoli, zákon tradičně stanovuje promlčecí lhůtu, která činí 3 roky. Právní jednání je absolutně neplatné, pokud se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i tehdy, pokud právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožným.
Jak zneplatnit smlouvu
Pro zneplatnění smlouvy musíte zpravidla k soudu
Žaloba na neplatnost smlouvy je v takových případech ideálním řešením. Soud vše důkladně projedná, zjistí, zda tu je některý ze zákonných důvodů neplatnosti, a pokud ano, rozhodne tak, že smlouva je neplatná.
Jaký je rozdíl mezi neplatností a neúčinností právního jednání
Podstatné je, že neúčinnost právního jednání může být vyslovena pouze vůči tomuto věřiteli. Rozdíl mezi neúčinností a neplatností lze mimo jiné spatřovat také v tom, že neplatnost působí vůči všem, kdežto neúčinnost pouze vůči jí dovolávajícímu se věřiteli. Neúčinné právní jednání však zůstává i nadále platné.
Co je to teorie důvěry
Rakouská právní nauka formulovala tzv. teorii důvěry (Vertrauenstheorie), která je výchozí pro tzv. adresovaná právní jednání. Jde o právní jednání, která ke svému vzniku (perfekci) vyžadují, aby projev vůle došel do sféry adresáta.
Kdo může jednat za fyzickou osobu
Podnikatel fyzická osoba bez zaměstnanců může jednat s úřady sám nebo prostřednictvím plné moci. Může také zmocnit jakoukoli fyzickou osobu (rodinného příslušníka, kamaráda, známého, právníka, tedy kohokoli, komu důvěřuje) nebo právnickou osobu (např. advokátní kancelář v případě řešení soudních sporů).
Kdo může podepsat plnou moc
Na rozdíl od dohody o zastoupení, která funguje jako smlouva dvou stran, je plná moc pouze jakési jednostranné potvrzení, že zmocněnec může jednat se třetí osobou nebo úřadem. Dokument podepisuje zmocnitel i zmocněnec. Větší váhu má však podpis zmocnitele.
Co je to neplatnost právnické osoby
Absolutní neplatnost je zákonem stanovena pouze u právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, příp. pokud je plnění od počátku nemožné (§ 588 OZ). V ostatních případech jde o neplatnost relativní.
Kdo podepisuje smlouvy za obec
Obec je navenek podle § 103 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), zastupována starostou. Znamená to, že právě starosta je oprávněn obec právně zavazovat (typicky uzavírat smlouvy).
Co to je konkludentní
Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně (tedy ne ústně nebo písemně), přičemž právně jednající takovým způsobem, jako je např. kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky, vyjádří svou vůli se právně vázat (viz právní vztah).
Co je to Kreační oprávnění
kreační oprávnění, která spočívají v tom, že opravňují k bezprostřednímu působení na právní poměry v podobě vzniku, změny nebo jejich zániku. Mezi tato kreační oprávnění patří např. právo odstoupit od smlouvy.
Co to je zdánlivé právní jednání
Zdánlivé právní jednání je takové jednání osoby, o kterém se jen zdá, že vyvolává právní následky. Ve skutečnosti však žádné právní následky nevyvolává, z pohledu práva takové jednání prostě neexistuje, ke zdánlivému právnímu jednání se tedy nepřihlíží.
Kdo může jednat za právnickou osobu
Může být buď individuální (tvořen jednou osobou, např. ředitel státního podniku, jednatel u společnosti s ručením omezeným, je-li jeden), nebo kolektivní (tvořen více osobami, např. představenstvo akciové společnosti, nově též jednatelstvo u společnosti s ručením omezeným).
Jak vzít zpět plnou moc
Odvolání plné moci musí být zmocněnci vždy oznámeno. Dokud není zmocněnci odvolání známo, není účinné. Kroky, které činí zmocněnec v rámci plné moci, mají proto účinky až do dne oznámení o odvolání plné moci. Odvolání plné moci by mělo mít stejné náležitosti jako samotná plná moc.
Kdo může zastupovat právnickou osobu
Standardním zástupcem právnické osoby na základě zákona je statutární orgán. Ten je určen zpravidla v zákoně (např. u obchodních společností), není-li tomu tak, určí se statutární orgán v zakladatelském právním jednání (např. u spolků, politických stran).
Kdo jedna jménem obce
Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek starosta, který je proto oprávněn jménem obce jednat a uzavřít smlouvu. K tomuto jednání nepotřebuje žádné další výslovné zmocnění nebo pověření, neboť takové oprávnění mu plyne přímo ze zákona (tj.
Kdo jedna za městskou část
Starostové obcí a jejich částí v České republice
V Česku je starosta jednočlenným orgánem obce, městské části nebo městského obvodu, který je zastupuje navenek.
Co je to právní jednání
Právní jednání (negotium) je subjektivní občanskoprávní skutečnost, kterou dochází ke vzniku (změně nebo zániku) subjektivních práv a subjektivních povinností jednajících. Subjektivní občanskoprávní skutečností je proto, že právní jednání je vždy kryté vůlí jednajícího, je projevem jeho vůle.
Jaká práva se Nepromlčují
Promlčení nepodléhá právo na výživné (to neplatí ohledně jednotlivých opětujících se plnění, která se promlčují), vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na vykoupení reálného břemene.
Jaké povinnosti plynou že závazku obecně věřiteli a jaké dlužníku
V obecné rovině vzniká za závazku právo věřitele na určité plnění (pohledávka) a dlužníku naopak povinnost toto právo uspokojit (dluh). Strany se mohou svobodně rozhodnout, zda smlouvu uzavřou a jaký bude mít obsah. Omezeny mohou být zákonem. Smlouva strany zavazuje.
