Kdo sestavuje státní rozpočet
Rpzpočet sestavuje ministerstvo financí, které spolupracuje s určenými správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Výsledný návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě a vláda jej předkládá Poslanecké sněmovně.
Kdo rozhoduje o státním rozpočtu
Vládní přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech . Návrh zákona obsahuje rovněž rozpočtovou kapitolu Poslanecká sněmovna a kapitolu Senát. Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá.
Archiv
Kdo podává návrh zákona o státním rozpočtu
(8) Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.
Archiv
Kdo vytváří rozpočet
Návrh rozpočtu sestavuje správce rozpočtu, a to buď sám, nebo na základě podkladů od správců dílčích rozpočtů (kapitol rozpočtu).
Archiv
Jak funguje státní rozpočet
Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jeho prostřednictvím vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí.
Co je největší příjem státního rozpočtu
Státní rozpočet
Největšími příjmovými položkami českého státního rozpočtu jsou pojistné na sociální zabezpečení a daně, největšími výdajovými pak sociální dávky, především důchody.
Jak se tvoří státní rozpočet
Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je schvalován Poslaneckou sněmovnou, a to formou rozpočtového zákona. Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Jaké jsou typy státního rozpočtu
Státní rozpočet může být vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový, přičemž jednotlivé typy vždy reagují na aktuální ekonomickou situaci a vycházejí z hospodářské politiky státu. Pokud rozpočet není vyrovnaný, mluvíme o tzv. saldu – rozdílu mezi očekávanými příjmy a výdaji.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Kde sídlí parlament ČR
Sídlo sněmovny se nachází na Malé Straně v Praze 1, ve třech blocích domů a paláců v oblasti mezi Malostranským a Valdštejnským náměstím, kolem ulic Sněmovní a Thunovská.
Co obsahuje státní rozpočet
Státní rozpočet obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a rozdělení výdajů do různých kapitol. Jeho prostřednictvím vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Jaký je rozdíl mezi Senátem a parlamentem
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Kdo voli do Senátu
Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky.
Kdo se může stát senátorem
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kdo má právo volit v ČR
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Co se stane když nepůjdu k volbám
Obvykle je považováno za žádoucí, aby volební systém počet možných propadlých hlasů minimalizoval. Volič, jehož hlas se neprojeví, může ztrácet důvěru v daný volební systém, potažmo ztrácet zájem o účast na politickém dění a ztrácet důvěru v demokracii jako takovou.
Kdo voli parlament
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců.
Jak je volen prezident
Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let.
Kdo může jít k volbám
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Jak se počítají mandáty
Popis metody volebního dělitele
V prvním kole je kolový součet strany roven počtu hlasů a první mandát získává strana s nejvyšším počtem hlasů. V dalších kolech se kolový počet hlasů každé strany určí jako podíl získaných hlasů strany ku počtu mandátů, které získala v předchozích kolech, zvýšenému o jedničku.
Kdo má nejvíce hlasu na prezidenta
Volba prezidenta České republiky 2023
| Petr Pavel | Andrej Babiš |
| nestraník | ANO |
| 3 359 151 hlasů | 2 400 046 hlasů |
| 58,32 % | 41,67 % |
| zvolený kandidát | nezvolený kandidát |
