Kdo v ČR tvoří a vydává zákony
Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Archiv
Jak se tvoří zákon
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Archiv
Co tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Co je to legislativa
Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný.
Kdo může sepsat zákon
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.
Co dělají senátoři
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Kdo podepisuje zákony
Definitivně přijatý zákon má podepisovat předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. Vyhlášení, neboli promulgace, se v případě zákonů, ústavních zákonů i zákonných opatření Senátu činí prostřednictvím Sbírky zákonů, kterou vydává, tiskne, distribuuje i dálkově zpřístupňuje Ministerstvo vnitra.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Jaký je rozdíl mezi Senátem a parlamentem
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Co je to věcný záměr zákona
(1) Věcný záměr zákona (dále jen „věcný záměr“) vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády.
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Jak se vyhlašuje zákon
Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení (publikace) ve Sbírce zákonů. Tímto dnem se stávají součástí právního řádu ČR. Vyhlášením právního předpisu ve Sbírce zákonů se rozumí den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů v listinné podobě.
Kdo voli do Senátu
Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky.
Kdo vydává nařízení
Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.
Co dělá senátor
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Jak se dělí parlament
v parlamentních republikách často vykonávají hlavní moc: komora – označována jako dolní komora – volená lidmi většinou na základě poměrného systému (například Poslanecká sněmovna) komora – označována jako horní komora – volená lidmi většinou na základě většinového systému (například Senát)
Kdo může předložit návrh zákona
Návrh zákona
41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává vláda, pokud jde o návrh zákona o státním rozpočtu nebo o státním závěrečném účtu, může tak dokonce učinit jen ona.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kdo může kandidovat na prezidenta
Navrhnout kandidáta může každý občan České republiky starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Co vydává kraj
Vedle obecně závazných vyhlášek vydávají kraje ve své přenesené působnosti (státní správa přenesená na orgány územní samosprávy) také nařízení, která schvaluje rada kraje. Vyhlášky a nařízení kraje nabývají platnosti dnem zveřejnění ve věstníku právních předpisů kraje.
Co znamená slovo parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Kdo voli parlament
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců.
Kdo má právo volit v ČR
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Jak se stát prezidentem
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát po sobě. Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.