Kde se schvalují zákony
Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Archiv
Kdo schvaluje ústavní zákon
Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.
Kdo píše zákony
Návrh zákona
Zákonodárnou iniciativou v České republice podle čl. 41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje).
Kdo může sepsat zákon
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.
ArchivPodobné
Co schvaluje parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Co je to legislativa
Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný.
Kdo v ČR schvaluje ústavu
Charakteristiky Ústavy
4 Ústavy, podle něhož „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“ je možné zkonstatovat, že pro změnu Ústavy je nutný složitější postup, což z pohledu typologie ústav značí, že se jedná o ústavu rigidní.
Jaký je nejvyšší zákon České republiky
Nalezené předpisy
| Číslo | Název předpisu | Účinnost od |
|---|---|---|
| 1/1993 Sb. | Ústava České republiky | 01.01.1993 |
| 110/1998 Sb. | Ústavní zákon o bezpečnosti ČR | 29.05.1998 |
| 327/1991 Sb. | Ústavní zákon o referendu | 16.08.1991 |
| 22/2004 Sb. | Zákon o místním referendu | 01.02.2004 |
Kdo schvaluje nařízení vlády
Schvaluje-li vláda legislativní návrh (návrh věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh stanoviska vlády k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda), vyjádří se to vždy slovem „schvaluje“.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Jak se vyhlašuje zákon
Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení (publikace) ve Sbírce zákonů. Tímto dnem se stávají součástí právního řádu ČR. Vyhlášením právního předpisu ve Sbírce zákonů se rozumí den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů v listinné podobě.
Co má na starosti Senát
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Co je Senát a Parlament
Parlament České republiky je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky. Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady.
Co je to věcný záměr
(1) Věcný záměr zákona (dále jen „věcný záměr“) vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády.
Jak se čte zákon
Skládá se z pořadového čísla předpisu, lomítka a roku, ve kterém byl předpis vyhlášen. (například Ústava České republiky má č. 1/1993 Sb., občanský zákoník č. 89/2012 Sb.).
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Kdo může zrušit zákon
V případě, že zákon nebo některá jeho ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem, může zákon nebo jeho část zrušit Ústavní soud.
Kdo schvaluje ústavu
Charakteristiky Ústavy
4 Ústavy, podle něhož „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“ je možné zkonstatovat, že pro změnu Ústavy je nutný složitější postup, což z pohledu typologie ústav značí, že se jedná o ústavu rigidní.
Kdo schvaluje vyhlášky
V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Kdo schvaluje nařízení obce
Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Kdo má zákonodárnou moc
Zákonodárce je orgánem, který vykonává zákonodárnou moc. V České republice je to Parlament, skládající se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu. V jiném možném významu jde o člověka, který je součástí tohoto subjektu, tedy například poslance nebo senátora.
Kdo vydává sbírku zákonů
Kdo Sbírku zákonů vydává, tiskne a distribuuje Sbírku zákonů vydává Ministerstvo vnitra prostřednictvím redakce Sbírky zákonů, která je zařazena v odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy.
Jaký je rozdíl mezi Senátem a parlamentem
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Kdo stojí v čele Senátu
| Senát Parlamentu České republiky | |
|---|---|
| Předseda | Miloš Vystrčil (ODS) od 1. listopadu 2022 |
| 1. místopředseda | Jiří Drahoš (STAN) od 1. listopadu 2022 |
| Místopředsedkyně | Jitka Seitlová (KDU-ČSL) od 1. listopadu 2022 |
| Místopředseda | Jiří Oberfalzer (ODS) od 1. listopadu 2022 |
