Který kmen založil Spartu
Původně šlo o achajské město, avšak zřejmě na konci 12. století př. n. l. vpadly do Lakónie kmeny Dórů ze severu. Dórové učinili ze Sparty své hlavní město a zhruba do poloviny 8. století př. n. l. si podrobili všechny lakónské osady.
Kdo vládl ve Spartě
V čele Sparty byli dva králové, pět eforů (to jsou úředníci, kteří byli voleni na jeden rok), pak zde byla rada starších (které se říkalo gerúsia) a lidové shromáždění (to se jmenovalo apellá) a lidové shromáždění volilo radu a efory. Ve Spartě byla vláda nastavena tak, že vládli nejbohatší (oligarchické zřízení).
Který kmen osídlil Spartu
Dórové se usadili v Lakónii v blízkosti achajské obce Amýklai na pohorku, kde bylo starší osídlení z mykénské doby. Místní obyvatelstvo si Dórové podmanili a usadili se zde, tak vznikla polis Sparta (Oliva, 1995: 72).
Kdo byl v čele Sparty
V čele Sparty stáli dva archagéti – takoví králové vybíraní ze dvou šlechtických rodů. Krále i všechny ostatní Sparťany kontrolovalo pět eforů, kteří byli voleni na jeden rok. Rada gerúsia soudila nejhorší zločiny, navrhovala zákony a skládala se z těch dvou králů plus dvaceti osmi starců (gerontů).
Kdo vyhrál v peloponéské válce
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta. Válka byla přerušena několika příměřími a skončila vítězstvím Sparty.
Kdo stál v čele Athén
Politické zřízení v Athénách prošlo složitým vývojem. Původně vládla aristokracie (v čele stál král, vládli archonti (úředníci) a areopag (rada starších)). Ti sídlili na Akropoli (viz foto).
Kdo chodil v Athénách do školy
Vzdělávání Škola byla jen pro svobodné chlapce. Hlavní předměty vyučování byly čtení, psaní a hudba.
Kdo proti sobě stál v Peloponéských válkách
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta. Válka byla přerušena několika příměřími a skončila vítězstvím Sparty.
Kdy začal a skončil starověk
Starověk je po pravěku druhou etapou v dějinách lidstva. Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).
Jaký je rozdíl mezi Spartou a Athénami
Zatímco síla a moc Sparty stála výlučně na její moci, vojenská síla a moc Atén vznikala na bázi kulturní a obchodní. Atény nebyly nikdy tak dobrými válečníky jako byli Sparťané. Zato byli velice dobří zemědělci, řemeslníci a především obchodníci. Svoboda měla pro ně velký význam. .
Kdo vládl v Řecku
Republika (od 1974)
| prezident | život | trvání úřadu |
|---|---|---|
| Karolos Papulias (PASOK) | 1929–2021 | 12. března 2005 – 13. března 2015 |
| Prokopis Pavlopulos (Nová demokracie) | * 1950 | 13. března 2015 – 13. března 2020 |
| Katerina Sakellaropulosová (nezávislá) | * 1956 | od 13. března 2020 |
Jaký je rozdíl mezi starověkem a Pravěkem
Hlavní rozdíl mezi pravěkem a starověkem je vznik písma. Jedná se totiž o hlavní předpoklad pro vznik civilizace. Díky tomu máme už i písemné prameny (nejen ty hmotné jako v pravěku). Patří sem: Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie, Palestina a Fénicie Vznikaly u velkých řek a převažovalo zde zemědělství.
Kdo znicil Řím
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Jak se žilo ve Spartě
Sparťané se nezabývali prací (pracovali heilóti), žili vojenským způsobem života (i tak vychovávali své potomky), od 20 do 60ti let cvičili muže ve vojenských táborech a čas od času uskutečňovali trestné výpravy proti heilótům. Základ vojska tvořili těžkooděnci, hoplité.
Kdo vedl Athéňany v bitvě u Marathonu
Řekům velel Athéňan Miltiadés. Athény prosily o pomoc i Spartu, ale, jak píše Hérodotos, protože Sparťané pořádali slavnosti, během kterých se nesmělo válčit, tak kvůli tomu nemohli vyrazit hned, ale museli nějakou dobu počkat.
Jak začal starověk
Starověk je po pravěku druhou etapou v dějinách lidstva. Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem); za jeho konec pak zánik říše západořímské (476 po Kristu).
Co bylo před Starověkem
Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti.
Kdo vyhrál punské války
Výsledkem první punské války bylo vítězství Římanů, kteří se stali dominantní námořní mocností ve Středozemním moři.
Co je to Spqr
je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský. Symbolizovala tyto dvě složky vlády římské říše.
Jak dopadly Recko Perske valky
Bitva skončila po západu slunce naprostým řeckým vítězstvím. Řekové přišli v tomto zápase o 40 triér, naproti tomu perské ztráty činily 200 lodí a kolem 50 000 mužů. I přes porážku na moři perské vojsko dosud okupovalo Attiku a jejich loďstvo nadále převyšovalo řecké svým počtem.
Kdy skoncil pravěk
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).
Která byla nejstarší civilizace v Evropě
KRÉTA – MINOJSKÁ CIVILIZACE – NOVÉ UČIVO
Nejstarší starověká evropská civilizace – vznik v době bronzové na ostrově Kréta (kolem roku 2000 př. n.l.), ležícím jižně od Řecka. Název minojská – podle bájného krétského krále Minoa.
Kdo vyhrál 3 Punskou válku
| Třetí punská válka | |
|---|---|
| Trvání | 149 př. n. l.–146 př. n. l. |
| Místo | Severní Afrika (dnešní Tunisko) |
| Casus belli | porušení podmínek Kartágem uvalené Římem po druhé válce (fakticky nesplnitelných, de facto římská snaha Kartágo definitivně zničit) |
| Výsledek | rozhodné vítězství Římanů, úplné zničení Kartága |
Kdo vyhlásil první Punskou válku
A tak začala první punská válka. Oficiálně ji vyhlásil římský senát roku 264 př. n.l.
Jak dlouho trvala rimska republika
Dějiny starověkého Říma – Doba královská (753 – 510 př. n. l.) – Římská republika (510-27 př. n. l.) – Doba císařská (27 př. n. l. – 476 n. l.)
