Kdy byly poslední volby
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
| Volby | Datum | Vítěz |
|---|---|---|
| Volby do Poslanecké sněmovny 2013 | 25. října – 26. října 2013 | ČSSD |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2017 | 20. října – 21. října 2017 | ANO |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2021 | 8. října – 9. října 2021 | SPOLU |
Kdo vyhral volby
Volba prezidenta České republiky 2023
| Petr Pavel | Andrej Babiš |
| nestraník | ANO |
| 3 359 151 hlasů | 2 400 046 hlasů |
| 58,32 % | 41,67 % |
| zvolený kandidát | nezvolený kandidát |
Kdy byly poslední volby do Poslanecké sněmovny
Seznam
| Pořadí | Datum | Článek |
|---|---|---|
| 6. | 25. – 26. října 2013 | Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 |
| 7. | 20. – 21. října 2017 | Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 |
| 8. | 8. – 9. října 2021 | Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 |
Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou volbou
přímé – občané volí přímo, nikoliv přes prostředníky. nepřímé – volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty, nebo tzv. elektory (sbor volitelů), nebo prostřednictvím státního orgánu ap.
Kdo je volen na 4 roky
Stručný přehled volebního práva v České republice
| Volená instituce | Právo aktivní | Délka volebního období |
|---|---|---|
| Zastupitelstvo kraje | 18 | 4 roky |
| Zastupitelstvo obce | 18 | 4 roky |
| Prezident | 18 | 5 let |
| Evropský parlament | 18 | 5 let |
Jaké budou volby v roce 2024
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat od 6. do 9. června 2024 v souladu s Lisabonskou smlouvou. V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím.
Jak dopadly volby v Praze
Do zastupitelstva se dostalo i hnutí ANO. To obdrželo 15,36 % hlasů a 12 mandátů. V Praze vznikla po volbách koalice tvořená Českou pirátskou stranou, Prahou sobě a Spojenými silami pro Prahu. Koalice získala celkem 39 z 65 hlasů.
Jak dlouho je prezident
| Prezident České republiky | |
|---|---|
| Funkční období | 5 let, nejvýše dvě po sobě jdoucí období |
| První ve funkci | Václav Havel 2. února 1993 |
| Vytvoření | Ústava České republiky 1. ledna 1993 |
| Plat | 341 200 Kč (2023) |
Jak by dopadly volby do sněmovny
| Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 | |
|---|---|
| Počet kandidátů | 22 |
| Výsledky | |
| strana % SPOLU 27,79 ANO 27,12 Piráti+STAN 15,62 SPD 9,56 Přísaha 4,68 ČSSD 4,65 KSČM 3,60 TSS 2,76 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %). | |
| Premiér |
Jak je volen prezident ČR
Prezident České republiky (dle Ústavy prezident republiky) je hlava České republiky, která je volena přímo českými občany, resp. oprávněnými voliči. V letech 1993–2012 byl volen oběma komorami Parlamentu, tedy poslanci a senátory, na společné schůzi obou komor.
Kdo muze být zvolen
Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, které jsou obdobné jako do senátu PČR, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let, musí mít svéprávnost a nesmí jít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je ve funkci již druhé volební období po sobě.
Kdy budou nová zastupitelstva
| Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022 | |
|---|---|
| Stát | Česko |
| Volební termín | 23.–24. září 2022 |
| Předchozí volby | 2018 |
| Následující volby | 2026 |
Kdy končí funkční období prezidenta
Mezi lety 1993 a 2012 byl prezident ČR volen nepřímo Parlamentem. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let.
Kdo vyhrál volby v Praze
září. Praha měla pouze jeden volební obvod, zvoleno bylo celkem 65 zastupitelů. Ve volbách zvítězila koalice SPOLU pro Prahu, která získala 19 mandátů. Do zastupitelstva Prahy se dostalo šest subjektů.
Kdo vyhrál volby na Praze 10
247/1995 Sb. zahrnuje území městské části Praha 10 s výjimkou příslušné části katastrálního území Vinohrady, a celých městských částí Praha-Štěrboholy a Praha-Dubeč. Současným senátorem je od roku 2022 Jan Pirk, který byl zvolen jako nestraník za TOP 09 v rámci koalice SPOLU.
Kdo byl prvním českým prezidentem
Chronologický přehled
| Pořadí | Portrét | Jméno (narození–úmrtí) |
|---|---|---|
| 1. | Václav Havel (1936–2011) | |
| — | — | úřad neobsazen |
| 2. | Václav Klaus (* 1941) |
Co je potřeba ke kandidatuře na prezidenta
Návrh občana vyžaduje podporu minimálně 50 000 oprávněných voličů formou petice a musí být podán alespoň 66 dnů před samotnou volbou. Kandidátem se může stát státní občan České republiky, s právem volit, a jenž dosáhl věku 40 let.
Co se stane když nebudu volit prezidenta
Jestliže se postupující kandidát své kandidatury vzdá nebo přestane být volitelný, postupuje další v pořadí. Ve druhém kole je pak zvolen kandidát, který získá větší počet hlasů. Při opět hypotetické rovnosti hlasů je celá volba zrušena a do deseti dnů je vyhlášena nová volba.
Kdo chce kandidovat na prezidenta
Zaregistrovaní kandidáti
| Č. | Kandidát | Stranická příslušnost |
|---|---|---|
| 1 | Pavel Fischer | nestraník |
| 2 | Jaroslav Bašta | SPD, dříve ČSSD a BOS |
| 4 | Petr Pavel | nestraník, dříve KSČ |
| 5 | Tomáš Zima | nestraník, dříve KSČ |
Jak se sbírají podpisy na prezidenta
V první řadě ověřujeme celkový počet petentů na petici. Je-li na petici alespoň 50 000 validních podpisů, následuje kontrola náhodně vybraného vzorku s 8 500 podpisy. Ten je určen na základě matematického klíče, který Ministerstvo vnitra vylosuje 7. listopadu za účasti notáře.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kde sídlí český prezident
Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Sídlí na Pražském hradě a v jejím čele je vedoucí (neoficiálně zvaný kancléř), kterou je od roku 2023 Jana Vohralíková. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jak dopadly volby na Praze 11
Výsledky
| Strana | Počet hlasů | Mandáty |
|---|---|---|
| Praha sobě | 3 472 648 | 11 |
| Starostové a nezávislí | 1 831 696 | 5 |
| SPD, Trikolora, Hnutí PES a nezávislí společně pro Prahu | 1 218 622 | 3 |
| Motoristé sobě | 540 209 | 0 |
Kdo byl prezidentem za 2 světové války
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp. v letech 1935–1938 a 1945–1948.
Kdo bude kandidovat na prezidenta ČR v roce 2023
Zaregistrovaní kandidáti
| Č. | Kandidát | Stranická příslušnost |
|---|---|---|
| 1 | Pavel Fischer | nestraník |
| 2 | Jaroslav Bašta | SPD, dříve ČSSD a BOS |
| 4 | Petr Pavel | nestraník, dříve KSČ |
| 5 | Tomáš Zima | nestraník, dříve KSČ |
