Kdo vymyslel pravopis
Přesněji to byla znaménka punctus rotundus a gracilis virgula, jež světlo světa spatřila roku 1406 v latinském spisu De orthographia Bohemica (O pravopisu českém), jehož autorem je snad Mistr Jan Hus. Když Mistr Jan Hus pracoval na reformě českého jazyka, nezapomínal ani na pravopis.
Archiv
Kdo vymyslel i y
O výslovnosti původního tvrdého „y“ nás také poučuje Jan Hus, který v roce 1406 píše, že se pokládá špička jazyka za spodní zuby a jazyk se uprostřed obloukovitě zvedne. Naši předci uplatňovali rozdílnou výslovnost obou „i“ všude ve slově, tzn. i na jeho konci.
Kdo zrušil spřežky
Do 15. století se spřežky hojně vyskytovaly i v češtině. O odstranění většiny z nich se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy. Spřežky ch, dz a dž se zachovaly dodnes.
Kdo napsal českou gramatiku
| Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes | |
|---|---|
| Gramatika česká (1533) | |
| edice | Ondřej Koupil |
| předmluva | Ondřej Koupil, Petr Voit |
| grafická úprava | Stará škola |
Kdo zavedl háčky
Původ. Háček se vyvinul z tečky, kterou jako novotu pro nahrazení spřežkového psaní palatalizovaných souhlásek psaných "sz", "cz", "rz", "zz" zavedl reformátor Jan Hus jako tzv.
Jaké i y se píše v
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Proč je v aby tvrdé Y
Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Jak se naucit i y
Měkké a tvrdé souhlásky: mix
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Jak poznat Spřežku
Spřežky tedy mají stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako jejich dvouslovné protějšky – na příklad (předložka + podstatné jméno) i například (příslovce). Jediný rozdíl bývá v četnosti užívání, některé výrazy se v úzu objevují psané spíše jako dvě slova, u jiných převažuje podoba jednoslovná.
Kdo nechal upálit husa
Bylo to na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek.
Co to je pravopis
Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého ορθογραφία, což je složenina ze slov ορθος (orthos) „správný“ a γραφος (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Jaký typ pravopisu má čeština
Diakritický pravopis
Čeština používá hláskové písmo, latinku, rozšířené o znaky s diakritikou (čárka, háček, kroužek, malý háček). Znaky s diakritikou jsou tyto: á, č, ď, é, ě, í, ň, ó, ř, š, ť, ú, ů, ý, ž
Jak se říká Hackum a Carkam
Věta, v níž jsou obsaženy všechna písmena s diakritikou: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy.
Jak se řekne anglicky háček nad písmenem
háček
| háček m | |
|---|---|
| 1. | (zdrob.) ( malý hák ) hook ( let ), small hook , ( věšáček ) peg |
| 2. | (ryb.) ( na ryby ) ( fish ) hook |
| 3. | (ling.) ( nad písmenem ) hacek , wedge |
| 4. | (hovor.) ( problém ) catch , snag , hitch Má to ale háček . But there is a catch / snag in it . V tom je právě ten háček ! Therein lies the rub ! |
Kdy se píše jí a kdy jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Kdy se píše i i
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)
U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).
Co je to Mýtit
Sloveso mýtit má význam ‚kácením zbavovat porostu, zejména stromů; kácet' (např. mýtit prales), popř. i ‚kácením (porostu) vytvářet' (mýtit cestu).
Proč mlít
Sloveso mlít (stejně jako výrazy mletí, mlecí, mleč) pochází z praslovanského *melti. Již ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti).
Jaké i po r
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.
Jak se píše po staru
postaru: pravidla českého pravopisu.
Kdo ví co kdovíco
V českém jazyce najdeme obě pravopisně správné varianty, tedy kdo ví i kdoví. Rozdíl mezi těmito výrazy není velký, proto lze často užít obě možnosti. Použití závisí především na kontextu.
Kdo zavedl přijímání pod obojí
Kazatel Jakoubek ze Stříbra zavedl přijímání "pod obojí způsobou", při eucharistii tedy přijímal nejen chléb jakožto tělo Ježíšovo, ale i víno z kalicha – jeho krev. Husitům se podle motivu kalicha začalo říkat také "kališníci" nebo podle latinského "sub utraque" ("pod obojí") ještě "utrakvisté".
Kde se narodil Hus
1369, HusinecJan Hus / Datum narození
Jaký je rozdíl mezi gramatikou a pravopisem
Jak v rozhovoru s Janou Olivovu docent Štícha vysvětluje, gramatika je soustava pravidel, která se vytvořila přirozeně a spontánně v procesu komunikace, kdežto pravopis je soustava pravidel uměle zavedených.
Kdo zavedl spřežky
Hus ve svém díle navrhl pravopisnou reformu. Chtěl psaný jazyk co nejvíce zpřístupnit běžným uživatelům jazyka, tedy lidem, kteří nebyli tolik vzdělaní. Proto zrušil těžkopádné spřežky a zavedl rozlišovací znaménka: začal psát nad písmena tečky – punctus rotundus a čárky – gracilis virgula.
