Kdo vymyslel háčky a čárky
České háčky a čárky loni oslavily významné jubileum – 600. výročí svého vzniku. Přesněji to byla znaménka punctus rotundus a gracilis virgula, jež světlo světa spatřila roku 1406 v latinském spisu De orthographia Bohemica (O pravopisu českém), jehož autorem je snad Mistr Jan Hus.
Kdo vymyslel i y
O výslovnosti původního tvrdého „y“ nás také poučuje Jan Hus, který v roce 1406 píše, že se pokládá špička jazyka za spodní zuby a jazyk se uprostřed obloukovitě zvedne. Naši předci uplatňovali rozdílnou výslovnost obou „i“ všude ve slově, tzn. i na jeho konci.
Kdo napsal českou gramatiku
| Beneš Optát, Petr Gzel, Václav Philomathes | |
|---|---|
| Gramatika česká (1533) | |
| edice | Ondřej Koupil |
| předmluva | Ondřej Koupil, Petr Voit |
| grafická úprava | Stará škola |
Kdo zrušil spřežky
Do 15. století se spřežky hojně vyskytovaly i v češtině. O odstranění většiny z nich se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy. Spřežky ch, dz a dž se zachovaly dodnes.
Jak se říká Hackum a Carkam
Věta, v níž jsou obsaženy všechna písmena s diakritikou: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy.
Kdo zavedl háčky
Původ. Háček se vyvinul z tečky, kterou jako novotu pro nahrazení spřežkového psaní palatalizovaných souhlásek psaných "sz", "cz", "rz", "zz" zavedl reformátor Jan Hus jako tzv.
Proč je v aby tvrdé Y
Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Proč se píše měkké i
Po měkkých a tvrdých souhláskách se volba i/y řídí podle výslovnosti nebo jednoduchých pravidel (ovšem až na výjimky, které tvoří slova cizího původu). U obojetných souhlásek (b, f, l, m, p, s, v, z) je to komplikovanější. Po těchto souhláskách se vyskytují obě varianty i/y i ve slovech domácího původu.
Co je v pravidlech ceskeho pravopisu
hranice slov v písmu, psaní mezer, spojovníků, spojky -li, dělení slov na konci řádku. členicí (interpunkční) znaménka (tečka, čárka, závorka, pomlčka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovky, tři tečky, odsuvník čili apostrof) pravopis a zvláštnosti jednotlivých slov (dokumentováno pravopisným slovníkem)
Jak Oduvodnit pravopis
Jana Skřivánková: Dobrý den, vaše domněnka je správná, slovo výborný je dovozeno od slova vybraný a to právě od slovesa vybrat(i). Žákovi bych zkusila říci, že se jedná o jakousi výjimku (něco jako třeba strávit u psaní předpon s, z),kterou si musíme zapamatovat.
Kdo pozval Husa do Kostnice
Zrádce Zikmund Jan Hus přicestoval na koncil na pozvání krále Zikmunda. Prostřednictvím králova notáře Michala z Přestanova mu byl slíben glejt, který zaručoval bezpečnou cestu tam i zpět.
Kdo nechal upálit husa
Bylo to na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek.
Jak se říká háčkům a čárkám
V češtině jimi konkrétně jsou: čárky (á, é, í, ó, ú) háčky (ž, š, č, ř, ď, ť, ň) a kroužek (ů).
Jak se dělá háček nad D
ď, ť, ň, …), je třeba postupovat takto:Přidržíme klávesu Shift.Krátce stiskneme klávesu s háčkem ˇ (na pravé straně klávesnice s českými znaky). Háček je v paměti počítače, na obrazovce se ještě neukáže.Pustíme klávesu Shift.Stiskneme klávesu s písmenkem, nad kterým chceme mít háček, například stiskem klávesy n.
Proč se píše mlít
Sloveso mlít (stejně jako výrazy mletí, mlecí, mleč) pochází z praslovanského *melti. Již ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti). Stejnou změnu můžeme sledovat např. u slovesa třít z praslovanského *terti.
Co je to Mýtit
Mýtit znamená především kácet stromy v lese, ale obrazně a přeneseně také odstraňovat nějaké, obvykle záporné, jevy. Vymýtit se dá například negramotnost, o vymýcení alkoholismu se v historii pokoušelo už mnoho idealistů a některé vážné nemoci se lidstvu už podařilo téměř vymýtit.
Proč je paprika s měkkým i
Paprika. Ať už mluvíme o paprice jako koření či zelenině, jedná se vždy o papriku s měkkým I. Toto slovo k nám doputovalo se slovenskými trhovci a jeho původ můžeme hledat ve srbštině či chorvatštině.
Kdo zavedl spřežky
Hus ve svém díle navrhl pravopisnou reformu. Chtěl psaný jazyk co nejvíce zpřístupnit běžným uživatelům jazyka, tedy lidem, kteří nebyli tolik vzdělaní. Proto zrušil těžkopádné spřežky a zavedl rozlišovací znaménka: začal psát nad písmena tečky – punctus rotundus a čárky – gracilis virgula.
Jak se píše Lejzr
Jediná možnost psaní je se s (typ designovat, konsekuce)
Pouze s se píše: ve slovech pravopisně nepočeštěných, např. laser [lejzr], design [dyzajn], designér [dyzajnér], ve slovech s původní latinskou předponou dis‑ (často se mění v di‑), např.
Proč je ve slově výborný Y
Slovo výborný píšeme vždy s tvrdým Y po V. Toto slovo totiž obsahuje tvrdou předponu vy-, vý-. Pro zdůvodnění pravopisu se ale musíme trošku vrátit v čase a podívat se na původ tohoto slova. Pokud totiž použijeme klasický postup a odtrhneme od slova výborný předponu vý-, zůstane nám borný, což nic neznamená.
Kdy se píše za kdy s
Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.
Co se stalo v roce 1414
V roce 1414 byl povolán na církevní koncil do Kostnice, kde mu nařídili, aby odvolal své učení. Hus odmítl, a tak byl 6. července 1415 upálen na hranici. V průběhu staletí se Jan Hus stal mocným symbolem samostatné české národní identity.
Jak zemřel Jan Hus
Bylo to na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek.
Co se stalo 6 července
červenec je dnem, kdy si připomínáme upálení mistra Jana Husa. Bylo to na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven.
Kdo zavedl přijímání pod obojí
Kazatel Jakoubek ze Stříbra zavedl přijímání "pod obojí způsobou", při eucharistii tedy přijímal nejen chléb jakožto tělo Ježíšovo, ale i víno z kalicha – jeho krev. Husitům se podle motivu kalicha začalo říkat také "kališníci" nebo podle latinského "sub utraque" ("pod obojí") ještě "utrakvisté".
