Kdy jsou volby v roce 2023
Pro hlasování ve druhém kole volby byl stanoven termín na pátek 27. a sobotu 28. ledna 2023, opět ve stejný čas jako v kole prvním, tedy od 14 do 22 hodin první den a od 8 do 14 hodin den druhý. V tomto kole voliči nedostali hlasovací lístky do poštovních schránek, ale obdrží je přímo ve volební místnosti.
Jaké budou volby v roce 2024
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat od 6. do 9. června 2024 v souladu s Lisabonskou smlouvou. V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím.
Kdy se bude volit premiér
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
| Volby | Datum | Účast (%) |
|---|---|---|
| Volby do Poslanecké sněmovny 2013 | 25. října – 26. října 2013 | 59,48 |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2017 | 20. října – 21. října 2017 | 60,84 |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2021 | 8. října – 9. října 2021 | 65,43 |
Kdy budou obecní volby
Volby do zastupitelstev obcí se v Česku uskutečnily v pátek 23. září a v sobotu 24. září 2022.
Jaké jsou volby v ČR
Volby v Česku
V Česku se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí nebo městských obvodů ve městech, kde městské části či městské obvody existují), do Senátu, do Poslanecké sněmovny a prezident.
Jak často se volí
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.
Kdy končí funkční období prezidenta
Mezi lety 1993 a 2012 byl prezident ČR volen nepřímo Parlamentem. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let.
Která strana vyhrála volby
| Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 | |
|---|---|
| Počet kandidátů | 22 |
| Výsledky | |
| strana % SPOLU 27,79 ANO 27,12 Piráti+STAN 15,62 SPD 9,56 Přísaha 4,68 ČSSD 4,65 KSČM 3,60 TSS 2,76 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %). | |
| Premiér |
Jak často jsou volby v ČR
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců.
Co je to kvórum
Kvórum (z latinského quorum, „z nichž“) je kvantitativní podmínka pro platnost voleb nebo hlasování. Ve volbách a v referendu stanoví, jaký minimální podíl oprávněných voličů se jich musí účastnit, aby byly platné.
Jaký je minimální věk prezidenta
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát po sobě. Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.
Kde sídlí český prezident
Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Sídlí na Pražském hradě a v jejím čele je vedoucí (neoficiálně zvaný kancléř), kterou je od roku 2023 Jana Vohralíková. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kdo voli do Evropského parlamentu
Volební systém
V České republice musí strana získat alespoň 5 % hlasů. V České republice může volit každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhne věku 18 let.
Jaké strany jsou v Poslanecké sněmovně
| Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | |
|---|---|
| Struktura | |
| Počet členů | 200 poslanců |
| Vláda (108) | ODS (34) STAN (33) KDU-ČSL (23) TOP 09 (14) Piráti (4) |
| Opozice (91) | ANO (71) SPD (20) |
Co je usnášeníschopnost
Nejčastější kvórum pro usnášeníschopnost orgánu je nadpoloviční většina všech jeho členů. Tím se má zajistit, že přítomní na schůzi představují většinu a jejich usnesení tedy mohou platit i pro nepřítomnou menšinu. Pro zvlášť závažná rozhodnutí (například zrušení spolku) mohou stanovy vyžadovat ještě vyšší kvórum.
Co je potřeba pro kandidaturu na prezidenta
Kdo je oprávněn podat kandidátní listinunejméně 20 poslanců,nejméně 10 senátorů,každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR oprávněnými volit prezidenta republiky.
Co má dělat prezident
Prezident v prezidentské republice
Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Zpravidla je volen přímo či nepřímo občany státu, což mu poskytuje vysokou míru legitimity.
Co dělá kancléřka
Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky, které stanovují zákony, s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky.
Jak se říká vlajce prezidenta
Vlajka prezidenta republiky (neboli standarta prezidenta ČR nebo prezidentská standarta) je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kdo může být poslancem ČR
Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké politické strany nebo politického hnutí, je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy, což se odráží i ve slibu, který skládá na první schůzi sněmovny.
Co je to horní komora
Horní komora je označení pro jednu ze sněmoven dvoukomorového parlamentu. Často se jedná o komoru s nižšími pravomocemi než má dolní komora, není to však pravidlem.
Jakou funkci má Senát
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb.
Co když prezident nepodepíše zákon
Podpisy pod zákonem, vyhlášení zákona
Pokud se prezident rozhodne zákon vrátit, nepodepíše jej. I když je poté prezidentské veto Sněmovnou přehlasováno, a zákon tedy bude vyhlášen, prezident jej už podle § 107 jednacího řádu Poslanecké sněmovny nepodepisuje. Posledním, kdo je povinen zákon podepsat, je předseda vlády.
Kdo bude kandidovat na prezidenta ČR v roce 2023
Zaregistrovaní kandidáti
| Č. | Kandidát | Stranická příslušnost |
|---|---|---|
| 1 | Pavel Fischer | nestraník |
| 2 | Jaroslav Bašta | SPD, dříve ČSSD a BOS |
| 4 | Petr Pavel | nestraník, dříve KSČ |
| 5 | Tomáš Zima | nestraník, dříve KSČ |
