Kdy je přípustná prava retroaktivita
O pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu a práv a povinností účastníků z tohoto vztahu také v případě, kdy právní vztah nebo práva a povinnosti z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu.
Co to znamená zákaz retroaktivity
Pojem retroaktivita. Na právní skutečnosti, které se staly v minulosti, se použije pozdější právní předpis. Z důvodu toho, že adresáti pozdější právní normy v tehdejší době nemohli tuto pozdější právní úpravu předpokládat a nemohli se jí tak řídit, je tato pravá retroaktivita obecně zakázána.
Co to je retroaktivita
Retroaktivita nebo také zpětná účinnost, případně zpětné působení označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně do doby před svým schválením. Používá se obvykle pro nějakou změnu, přizpůsobení nebo zlepšení struktury či organizace nebo systému.
Kdy je právní norma plátna
Platnosti nabývá právní předpis dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná. Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu.
Co je to legisvakanční lhůta
Legisvakanční lhůta
doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu, se označuje jako legisvakance (legisvakanční doba; z latinského vacatio legis). Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu seznámili s jeho obsahem tak, aby se jím okamžitě od nabytí jeho účinnosti mohli řídit.
Co je to Legisvakance
doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu, se označuje jako legisvakance (legisvakanční doba; z latinského vacatio legis). Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu seznámili s jeho obsahem tak, aby se jím okamžitě od nabytí jeho účinnosti mohli řídit.
Kdy zákon nabyva účinnosti
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Co je to kogentní norma
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.
Kdy zakon nabyva účinnosti
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Kdy zakon nabyva platnosti
Platnosti nabývá právní předpis dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná. Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu.
Kdy zákon nabyva platnosti
Platnosti nabývá právní předpis dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná. Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu.
Co je to přechodné ustanovení
V přechodných ustanoveních právních předpisů se upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty a ochrany práv v dobré víře nabytých na základě předchozí právní úpravy.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti smlouvy
Na rozdíl od platnosti smlouvy, která souvisí s náležitostmi právního jednání (pr. jednání je vadné, imperfektní), účinnost vypovídá o tom, zda dané právní jednání vyvolalo nebo je schopno vyvolat právní následky (účinky), tj. vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“.
Co je to ustanovení
ustanovení popsal jako „část textu právního předpisu s normativním obsahem.
Co je to dispozitivní norma
Dispozitivní právní norma
Pravidlo chování, které umožňuje adresátům právní normy, aby se od ustanovení právní normy odklonili a stanovili si vlastní pravidlo chování. Tyto normy upravují zejména oblast soukromého práva.
Jak zjistit platnost zákona
Právní předpisy nabývají platnosti (a stávají se tedy součástí právního řádu) dnem jejich vyhlášení (publikace) ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví. Ve Sbírce je u každého vyhlášeného předpisu uveden také den jeho účinnosti.
Kdy je smlouva neplatná
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Kdy končí účinnost smlouvy
smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami (poslední smluvní stranou). U zákona je to jiné, protože platnost a účinnost většinou nenastává tentýž den. Právní předpis nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. den, kdy byla příslušná částka rozeslána.
Co je to kogentní
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní.
Co to je kogentní
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní. Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné.
Co je potřeba k platnosti právní normy
Aby právní norma byla platná, musí mít určitou státem stanovenou nebo uznanou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva, jako je např. Ústava, zákon, nařízení vlády aj.
Kdy nastává absolutní neplatnost
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Kdy nastává relativní neplatnost
relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.
Co je to dispozitivní
Dispozitivní právní norma je právní norma, u které se lze odchýlit od pravidla chování obsaženého v dispozici normy. Opakem normy dispozitivní je právní norma kogentní. Norma dispozitivní je dvojího charakteru, jelikož obsahuje v hypotéze dovolení odchýlit se od samotného pravidla chování obsaženého v dispozici.
