Kdy byly poslední volby
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
| Volby | Datum | Vítěz |
|---|---|---|
| Volby do Poslanecké sněmovny 2013 | 25. října – 26. října 2013 | ČSSD |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2017 | 20. října – 21. října 2017 | ANO |
| Volby do Poslanecké sněmovny 2021 | 8. října – 9. října 2021 | SPOLU |
Jak často se konají volby do Poslanecké sněmovny
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.
Jak by dopadly volby do Poslanecké sněmovny
| Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 | |
|---|---|
| Volební účast | 65,43 % |
| Počet kandidátů | 22 |
| Výsledky | |
| strana % SPOLU 27,79 ANO 27,12 Piráti+STAN 15,62 SPD 9,56 Přísaha 4,68 ČSSD 4,65 KSČM 3,60 TSS 2,76 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %). |
Kdo vyhrál volby v roce 2023
Vítězem volby se ve druhém kole se ziskem 58,32 % hlasů stal Petr Pavel.
Jaké budou volby v roce 2024
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat od 6. do 9. června 2024 v souladu s Lisabonskou smlouvou. V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím.
Jaké jsou volby v ČR
Volby v Česku
V Česku se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy (obecní zastupitelstva a zastupitelstva městských částí nebo městských obvodů ve městech, kde městské části či městské obvody existují), do Senátu, do Poslanecké sněmovny a prezident.
Kdo je volen na 4 roky
Stručný přehled volebního práva v České republice
| Volená instituce | Právo aktivní | Délka volebního období |
|---|---|---|
| Zastupitelstvo kraje | 18 | 4 roky |
| Zastupitelstvo obce | 18 | 4 roky |
| Prezident | 18 | 5 let |
| Evropský parlament | 18 | 5 let |
Kdy je možné volit
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Kdy budou volby do obecního zastupitelstva
Volby do zastupitelstev obcí se v Česku uskutečnily v pátek 23. září a v sobotu 24. září 2022.
Kdo vyhrál volby v Praze
září. Praha měla pouze jeden volební obvod, zvoleno bylo celkem 65 zastupitelů. Ve volbách zvítězila koalice SPOLU pro Prahu, která získala 19 mandátů. Do zastupitelstva Prahy se dostalo šest subjektů.
Jak dlouho je prezident
| Prezident České republiky | |
|---|---|
| Funkční období | 5 let, nejvýše dvě po sobě jdoucí období |
| První ve funkci | Václav Havel 2. února 1993 |
| Vytvoření | Ústava České republiky 1. ledna 1993 |
| Plat | 341 200 Kč (2023) |
Kdy budou nová zastupitelstva
| Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022 | |
|---|---|
| Stát | Česko |
| Volební termín | 23.–24. září 2022 |
| Předchozí volby | 2018 |
| Následující volby | 2026 |
Kdy končí funkční období prezidenta
Mezi lety 1993 a 2012 byl prezident ČR volen nepřímo Parlamentem. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let.
Po jaké době se volí prezident
V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.
Kdo muze být zvolen
Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, které jsou obdobné jako do senátu PČR, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let, musí mít svéprávnost a nesmí jít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je ve funkci již druhé volební období po sobě.
Co se stane když nepůjdu k volbám
Obvykle je považováno za žádoucí, aby volební systém počet možných propadlých hlasů minimalizoval. Volič, jehož hlas se neprojeví, může ztrácet důvěru v daný volební systém, potažmo ztrácet zájem o účast na politickém dění a ztrácet důvěru v demokracii jako takovou.
Jaký je minimální věk prezidenta
Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát po sobě. Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.
Jak dopadly volby v Praze
Do zastupitelstva se dostalo i hnutí ANO. To obdrželo 15,36 % hlasů a 12 mandátů. V Praze vznikla po volbách koalice tvořená Českou pirátskou stranou, Prahou sobě a Spojenými silami pro Prahu. Koalice získala celkem 39 z 65 hlasů.
Kdo byl prvním českým prezidentem
Chronologický přehled
| Pořadí | Portrét | Jméno (narození–úmrtí) |
|---|---|---|
| 1. | Václav Havel (1936–2011) | |
| — | — | úřad neobsazen |
| 2. | Václav Klaus (* 1941) |
Co musí splňovat prezident
Kandidátní listinu je oprávněno podat alespoň 20 poslanců či 10 senátorů nebo státní občan České republiky, jenž dosáhl věku 18 let. Návrh občana vyžaduje podporu minimálně 50 000 oprávněných voličů formou petice a musí být podán alespoň 66 dnů před samotnou volbou.
Kdo nemůže volit
Aktivní volební právo je stejné jako u všech ostatních voleb – věková hranice je 18 let, vyloučeny jsou osoby, které byly soudně omezeny ve svéprávnosti nebo kterým bylo volební právo omezeno z důvodu omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu.
Kde sídlí český prezident
Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Sídlí na Pražském hradě a v jejím čele je vedoucí (neoficiálně zvaný kancléř), kterou je od roku 2023 Jana Vohralíková. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kdo se stal prvním prezidentem České republiky
Prezidenti Československa
| Pořadí | Jméno (narození–úmrtí) | Nástup do úřadu |
|---|---|---|
| 1. | Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) | 27. května 1927 |
| 24. května 1934 | ||
| 2. | Edvard Beneš (1884–1948) | 18. prosince 1935 |
| 3. | Emil Hácha (1872–1945) | 30. listopadu 1938 |
Jak je volen prezident ČR
Prezident České republiky (dle Ústavy prezident republiky) je hlava České republiky, která je volena přímo českými občany, resp. oprávněnými voliči. V letech 1993–2012 byl volen oběma komorami Parlamentu, tedy poslanci a senátory, na společné schůzi obou komor.
Jak se sbírají podpisy na prezidenta
V první řadě ověřujeme celkový počet petentů na petici. Je-li na petici alespoň 50 000 validních podpisů, následuje kontrola náhodně vybraného vzorku s 8 500 podpisy. Ten je určen na základě matematického klíče, který Ministerstvo vnitra vylosuje 7. listopadu za účasti notáře.
